Verze z 14. 7. 2021, 18:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HÁJEK Ladislav 10.2.1909-6.10.1987

Z Personal
Ladislav HÁJEK
Narození 10.2.1909
Místo narození Podlesí (u Votic)
Úmrtí 6.10.1987
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 86-87
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=72843

HÁJEK, Ladislav, * 10. 2. 1909 Podlesí (u Votic), † 6. 10. 1987 Karlovy Vary, archeolog

Po absolvování Českoslovanské akademie obchodní v Praze (1924–28) pracoval jako účetní v Praze, už od 1924 však prováděl archeologické sběry a menší výkopy ve spolupráci s několika významnějšími archeology té doby – na obvodu Prahy (Bohnice-Zámka, Bubeneč aj.) či v Českém krasu (Nová / Hájkova jeskyně u Srbska). Pro své odborné schopnosti byl 1938 přijat do oddělení pravěku Národního muzea, s nímž spolupracoval na výzkumech už dříve; předtím muzeu prodal svoji hodnotnou sbírku a druhou daroval. Konal terénní výzkumy (hlavně Křepenice na Příbramsku, 1939, po válce Hluboké Mašůvky a další lokality na jižní Moravě, 1949–50). Vedl archeologickou expedici na východním Slovensku (výzkum Barca /dnes Košice/, 1951–54), během níž přešel (1952) do Státního archeologického ústavu (od 1953 Archeologického ústavu ČSAV) v Praze. Bez vysokoškolského vzdělání se vypracoval na mezinárodně uznávaného odborníka. Postupně se specializoval na eneolitickou kulturu se zvoncovitými poháry (kniha o ní získala zvláštní odměnu vědeckého kolegia historie ČSAV) a na navazující starší dobu bronzovou; již dříve však vymezil východoslovenskou skupinu neolitické lineární keramiky a ve středočeském materiálu středodunajskou kulturu mohylovou. Po odchodu do důchodu (1969) žil v Karlových Varech a pracoval u Lázeňských lesů, n. p. Silnice a spolupracoval s expoziturami Archeologického ústavu ČSAV v Plzni a v Mostě (prováděl terénní průzkum Karlovarska a Sokolovska) i s regionálními muzei, jejichž sbírky zpracovával. Publikoval od 1928, napsal více než sto studií a článků.

D: Archeologický výzkum nové jeskyně u Srbska, in: Obzor praehistorický 9, 1930–35, s. 165–176; Hallstattsko-laténské pohřebiště v  Praze-Bubenči, in: PA 41, 1936–1938, s. 86–97; Bernsteinfunde in der mitteleuropäischen Glockenbecherkultur, in: Sudeta, N. F. 2, 1941–1942, s. 21–32; Nová skupina mohylové kultury doby bronzové v Čechách, in: Historica slovaca 5, 1947, s. 63–74; Sekery „křtěnovského“ typu v Čechách a na Moravě, in: PA 43, 1947–1948, s. 96–101; Jižní Čechy ve starší době bronzové, in: tamtéž 45, 1954, s. 115–192; Zlatý poklad v Barci u Košic, in: AR 6, 1954, s. 584 až 587; Nová skupina páskové keramiky na Východním Slovensku, in: tamtéž 9, 1957, s. 3–9; Hliněné lidské plastiky z doby bronzové v Barci u Košic, in: Slovenská archeológia 5, 1957, s. 323–338; Die Glockenbecherkultur in Böhmen und Mähren, 1962; Die älteste Phase der Glockenbecherkultur in Böhmen und Mähren, in: PA 57, 1966, s. 210–241; Kultura zvoncovitých pohárů v Čechách, 1968; Pravěk Karlovarska a Sokolovska a katalog archeologických sbírek muzeí v Karlových Varech a v Sokolově, 1983 (s E. Pleslem a J. Martínkem); Nálezy ze Zámků u Bohnic v Národním muzeu v Praze, I–IV, in: Archaeologica Pragensia 9, 1988 (s V. Mouchou).

L: J. Filip, L. H., in: AR 21, 1969, s. 107–108 (s bibliografií); nekrology, in: tamtéž 40, 1988, s. 441–442 (s bibliografií); V. Moucha, L. H., in: Archaeologica Pragensia 9, 1988, s. 181–183; ČNM 158, 1989, č. 1–2, s. 110; Sklenář, s. 197–198 (s bibliografií); S. Stuchlík, Vzpomínka na L. H., in: Pravěk. Časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada 9, 1999, s. 468–469.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář