Biografický slovník
HÁJEK Miloš 15.3.1926-18.8.1978: Porovnání verzí
(HÁJEK_Miloš_15.3.1926-18.8.1978) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 89- Průmyslový výtvarník | | povolání = 89- Průmyslový výtvarník | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 89 |
| + | }} | ||
| + | '''HÁJEK, Miloš''', ''* 15. 3. 1926 Sázava, † 18. 8. 1978 Praha, průmyslový výtvarník'' | ||
| + | |||
| + | V rodišti se vyučil malířem skla u firmy Kavalier, 1945–49 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Ovlivněn dobovými úspěchy designérů Z. Kováře a P. Tučného záhy zjistil, že více než malba na sklo ho zajímá průmyslový design. 1951–55 byl zaměstnán ve výtvarném oddělení n. p. Kovotechna, kde se poučil u vynikajících výtvarníků S. Lachmana a R. Vacka a začal se věnovat elektrospotřebičům. Proslulost získaly především H. vysavač ETA Pluto s charakteristickým vejčitým tvarem, později vysavač Jupiter, žehličky, mixéry, mandl pro firmu Elektropraga v Hlinsku, rozhlasový přijímač Tesla Minor aj. Ohlasu u veřejnosti se dočkaly jeho moderně pojaté poštovní schránky, malá závěsná svítidla, a zejména zahradní pumpa pro firmu Sigma Lutín. Na přelomu padesátých a šedesátých let navrhoval módní plastové brýlové obroučky a ergonomicky zdařilá a barevně nápaditá skořepinová laminátová sedadla na kovových nožkách. K H. nejoceňovanějšímu období patří závěrečná léta jeho tvorby, kdy spolupracoval s n. p. Chirana, pro niž vytvořil chirurgické nástroje nebo zařídil vybavení jejího lékárenského pracoviště v Praze-Modřanech. 1973 pro brněnskou firmu Strojsmalt nakreslil mezinárodně vyhlášené zubolékařské svítidlo s dokonale řešenou odrazovou plochou. H. práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národního technického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Lamarová, Průmyslový design, 1984, passim; Tomeš 1, s. 399; SČSVU 3, s. 34; NEČVUD, s. 255; http://www.isabart.org (se soupisem výstav a další literaturou, stav 30. 3. 2017). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 23: | ||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sázava]] |
[[Kategorie:1978]] | [[Kategorie:1978]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 17. 3. 2020, 13:57
| Miloš HÁJEK | |
 | |
| Narození | 15.3.1926 |
|---|---|
| Místo narození | Sázava nad Sázavou, okr. Kutná Hora |
| Úmrtí | 18.8.1978 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 89- Průmyslový výtvarník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 89 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85899 |
HÁJEK, Miloš, * 15. 3. 1926 Sázava, † 18. 8. 1978 Praha, průmyslový výtvarník
V rodišti se vyučil malířem skla u firmy Kavalier, 1945–49 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Ovlivněn dobovými úspěchy designérů Z. Kováře a P. Tučného záhy zjistil, že více než malba na sklo ho zajímá průmyslový design. 1951–55 byl zaměstnán ve výtvarném oddělení n. p. Kovotechna, kde se poučil u vynikajících výtvarníků S. Lachmana a R. Vacka a začal se věnovat elektrospotřebičům. Proslulost získaly především H. vysavač ETA Pluto s charakteristickým vejčitým tvarem, později vysavač Jupiter, žehličky, mixéry, mandl pro firmu Elektropraga v Hlinsku, rozhlasový přijímač Tesla Minor aj. Ohlasu u veřejnosti se dočkaly jeho moderně pojaté poštovní schránky, malá závěsná svítidla, a zejména zahradní pumpa pro firmu Sigma Lutín. Na přelomu padesátých a šedesátých let navrhoval módní plastové brýlové obroučky a ergonomicky zdařilá a barevně nápaditá skořepinová laminátová sedadla na kovových nožkách. K H. nejoceňovanějšímu období patří závěrečná léta jeho tvorby, kdy spolupracoval s n. p. Chirana, pro niž vytvořil chirurgické nástroje nebo zařídil vybavení jejího lékárenského pracoviště v Praze-Modřanech. 1973 pro brněnskou firmu Strojsmalt nakreslil mezinárodně vyhlášené zubolékařské svítidlo s dokonale řešenou odrazovou plochou. H. práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národního technického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
L: M. Lamarová, Průmyslový design, 1984, passim; Tomeš 1, s. 399; SČSVU 3, s. 34; NEČVUD, s. 255; http://www.isabart.org (se soupisem výstav a další literaturou, stav 30. 3. 2017).
Martin Kučera
