HÁJEK Miloš 15.3.1926-18.8.1978: Porovnání verzí

Z Personal
(HÁJEK_Miloš_15.3.1926-18.8.1978)
 
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 89- Průmyslový výtvarník
 
| povolání = 89- Průmyslový výtvarník
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miloš HÁJEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 89
 +
}}
 +
'''HÁJEK, Miloš''', ''* 15. 3. 1926 Sázava, † 18. 8. 1978 Praha, průmyslový výtvarník''
 +
 
 +
V rodišti se vyučil malířem skla u firmy Kavalier, 1945–49 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Ovlivněn dobovými úspěchy designérů Z. Kováře a P. Tučného záhy zjistil, že více než malba na sklo ho zajímá průmyslový design. 1951–55 byl zaměstnán ve výtvarném oddělení n. p. Kovotechna, kde se poučil u vynikajících výtvarníků S. Lachmana a R. Vacka a začal se věnovat elektrospotřebičům. Proslulost získaly především H. vysavač ETA Pluto s charakteristickým vejčitým tvarem, později vysavač Jupiter, žehličky, mixéry, mandl pro firmu Elektropraga v Hlinsku, rozhlasový přijímač Tesla Minor aj. Ohlasu u veřejnosti se dočkaly jeho moderně pojaté poštovní schránky, malá závěsná svítidla, a zejména zahradní pumpa pro firmu Sigma Lutín. Na přelomu padesátých a šedesátých let navrhoval módní plastové brýlové obroučky a ergonomicky zdařilá a barevně nápaditá skořepinová laminátová sedadla na kovových nožkách. K H. nejoceňovanějšímu období patří závěrečná léta jeho tvorby, kdy spolupracoval s n. p. Chirana, pro niž vytvořil chirurgické nástroje nebo zařídil vybavení jejího lékárenského pracoviště v Praze-Modřanech. 1973 pro brněnskou firmu Strojsmalt nakreslil mezinárodně vyhlášené zubolékařské svítidlo s dokonale řešenou odrazovou plochou. H. práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národního technického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
 +
 
 +
'''L:''' M. Lamarová, Průmyslový design, 1984, passim; Tomeš 1, s. 399; SČSVU 3, s. 34; NEČVUD, s. 255; http://www.isabart.org (se soupisem výstav a další literaturou, stav 30. 3. 2017).
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 23:
  
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:Sázava_nad_Sázavou]]
+
[[Kategorie:Sázava]]
 
[[Kategorie:1978]]
 
[[Kategorie:1978]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 17. 3. 2020, 13:57

Miloš HÁJEK
Narození 15.3.1926
Místo narození Sázava nad Sázavou, okr. Kutná Hora
Úmrtí 18.8.1978
Místo úmrtí Praha
Povolání 89- Průmyslový výtvarník
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 89
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85899

HÁJEK, Miloš, * 15. 3. 1926 Sázava, † 18. 8. 1978 Praha, průmyslový výtvarník

V rodišti se vyučil malířem skla u firmy Kavalier, 1945–49 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Ovlivněn dobovými úspěchy designérů Z. Kováře a P. Tučného záhy zjistil, že více než malba na sklo ho zajímá průmyslový design. 1951–55 byl zaměstnán ve výtvarném oddělení n. p. Kovotechna, kde se poučil u vynikajících výtvarníků S. Lachmana a R. Vacka a začal se věnovat elektrospotřebičům. Proslulost získaly především H. vysavač ETA Pluto s charakteristickým vejčitým tvarem, později vysavač Jupiter, žehličky, mixéry, mandl pro firmu Elektropraga v Hlinsku, rozhlasový přijímač Tesla Minor aj. Ohlasu u veřejnosti se dočkaly jeho moderně pojaté poštovní schránky, malá závěsná svítidla, a zejména zahradní pumpa pro firmu Sigma Lutín. Na přelomu padesátých a šedesátých let navrhoval módní plastové brýlové obroučky a ergonomicky zdařilá a barevně nápaditá skořepinová laminátová sedadla na kovových nožkách. K H. nejoceňovanějšímu období patří závěrečná léta jeho tvorby, kdy spolupracoval s n. p. Chirana, pro niž vytvořil chirurgické nástroje nebo zařídil vybavení jejího lékárenského pracoviště v Praze-Modřanech. 1973 pro brněnskou firmu Strojsmalt nakreslil mezinárodně vyhlášené zubolékařské svítidlo s dokonale řešenou odrazovou plochou. H. práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národního technického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

L: M. Lamarová, Průmyslový design, 1984, passim; Tomeš 1, s. 399; SČSVU 3, s. 34; NEČVUD, s. 255; http://www.isabart.org (se soupisem výstav a další literaturou, stav 30. 3. 2017).

Martin Kučera