Biografický slovník
HÁJEK Rudolf 3.2.1923-18.10.1977: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 90-1 | ||
}} | }} | ||
| − | + | '''HÁJEK, Rudolf''', ''* 3. 2. 1923 Písek, † 18. 10. 1977 Praha, průmyslový výtvarník, návrhář dětských hraček'' | |
| − | + | ||
| + | Studia absolvoval 1941–43 na Státní ústřední škole bytového průmyslu v Praze u R. Fialy. Prošel ateliéry architektů Karla Koželky a Karla Kropáčka, pracoval také u Jindřicha Halabaly. 1949–52 byl členem Poradního sboru pro hračku. Jeho tvorba je spojena s národním podnikem TOFA Semily, pro který v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století navrhoval dřevěné hračky a hry. Pracoval převážně se dřevem, které odpovídalo dobovým požadavkům na kvalitu materiálu, bezpečnost a možnosti průmyslové tovární výroby. Při designu předmětů uplatňoval především technické hledisko, znalost a ovládání výroby, strojového zařízení, technologických postupů zpracování dřeva a cit pro charakter a možnosti materiálu. Nejčastěji vytvářel dopravní prostředky (auta, traktory, bagry, vlaky, letadla a lodě), které chápal jako redukci velkých mechanických předloh na elementární formy a funkce tak, aby byly pro děti přehledné a srozumitelné. V souladu s pedagogickými a psychologickými požadavky kladl důraz na výchovný a edukativní charakter hračky (typy úchopové, didaktické), počitadla, skládací figurky, různé typy stavebnic, hracích interiérů pro panenky ad. Jeho hračkami byly vybaveny mateřské školy. Účastnil se řady kolektivních výstav doma i v zahraničí (1956, 1973 Praha; 1971–72 Montréal; 1976 Gottwaldov; 1976–77 Gent; 1978 Helsinky). Spolu s V. Fixlem, V. Grusem, V. Grygarem, V. Kubátem a kolektivem žáků Střední uměleckoprůmyslové školy, oddělení hraček v Praze-Žižkově získal ocenění za soubor dřevěných hraček Zlatý kahan – Ostrava 72. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' R. Hájek – „Výtvarník a Norimberk“, in: Hračka 4, 1969, č. 1, s. 13–14. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman D, s. 65; A. Horský, Architekt R. H. – jubilantem, in: Hračka 8, 1973, č. 1, s. 21–22; „Hračka – svět dítěte“ (katalog výstavy, Oblastní galerie výtvarného umění v Gottwaldově), 1976, s. 44, 50, 58–59; V. Fixl – E. Opravilová, Současná hračka, 1979, s. 34–35; V. Mišurcová – J. Fišer – V. Fixl, Hra a hračka v životě dítěte, 1980; ČBS, s. 183; Tomeš 1, s. 400; SČSVU 3, s. 35. | ||
| + | |||
| + | Marie Míčová | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
Verze z 17. 3. 2020, 14:21
| Rudolf HÁJEK | |
 | |
| Narození | 3.2.1923 |
|---|---|
| Místo narození | Písek |
| Úmrtí | 18.10.1977 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 90-1 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85901 |
HÁJEK, Rudolf, * 3. 2. 1923 Písek, † 18. 10. 1977 Praha, průmyslový výtvarník, návrhář dětských hraček
Studia absolvoval 1941–43 na Státní ústřední škole bytového průmyslu v Praze u R. Fialy. Prošel ateliéry architektů Karla Koželky a Karla Kropáčka, pracoval také u Jindřicha Halabaly. 1949–52 byl členem Poradního sboru pro hračku. Jeho tvorba je spojena s národním podnikem TOFA Semily, pro který v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století navrhoval dřevěné hračky a hry. Pracoval převážně se dřevem, které odpovídalo dobovým požadavkům na kvalitu materiálu, bezpečnost a možnosti průmyslové tovární výroby. Při designu předmětů uplatňoval především technické hledisko, znalost a ovládání výroby, strojového zařízení, technologických postupů zpracování dřeva a cit pro charakter a možnosti materiálu. Nejčastěji vytvářel dopravní prostředky (auta, traktory, bagry, vlaky, letadla a lodě), které chápal jako redukci velkých mechanických předloh na elementární formy a funkce tak, aby byly pro děti přehledné a srozumitelné. V souladu s pedagogickými a psychologickými požadavky kladl důraz na výchovný a edukativní charakter hračky (typy úchopové, didaktické), počitadla, skládací figurky, různé typy stavebnic, hracích interiérů pro panenky ad. Jeho hračkami byly vybaveny mateřské školy. Účastnil se řady kolektivních výstav doma i v zahraničí (1956, 1973 Praha; 1971–72 Montréal; 1976 Gottwaldov; 1976–77 Gent; 1978 Helsinky). Spolu s V. Fixlem, V. Grusem, V. Grygarem, V. Kubátem a kolektivem žáků Střední uměleckoprůmyslové školy, oddělení hraček v Praze-Žižkově získal ocenění za soubor dřevěných hraček Zlatý kahan – Ostrava 72.
D: R. Hájek – „Výtvarník a Norimberk“, in: Hračka 4, 1969, č. 1, s. 13–14.
L: Toman D, s. 65; A. Horský, Architekt R. H. – jubilantem, in: Hračka 8, 1973, č. 1, s. 21–22; „Hračka – svět dítěte“ (katalog výstavy, Oblastní galerie výtvarného umění v Gottwaldově), 1976, s. 44, 50, 58–59; V. Fixl – E. Opravilová, Současná hračka, 1979, s. 34–35; V. Mišurcová – J. Fišer – V. Fixl, Hra a hračka v životě dítěte, 1980; ČBS, s. 183; Tomeš 1, s. 400; SČSVU 3, s. 35.
Marie Míčová
