HÁJEK Rudolf 3.2.1923-18.10.1977: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 8: Řádka 8:
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 90-1
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 90-91
 
}}
 
}}
 
'''HÁJEK, Rudolf''', ''* 3. 2. 1923 Písek, † 18. 10. 1977 Praha, průmyslový výtvarník, návrhář dětských hraček''  
 
'''HÁJEK, Rudolf''', ''* 3. 2. 1923 Písek, † 18. 10. 1977 Praha, průmyslový výtvarník, návrhář dětských hraček''  

Aktuální verze z 17. 3. 2020, 14:21

Rudolf HÁJEK
Narození 3.2.1923
Místo narození Písek
Úmrtí 18.10.1977
Místo úmrtí Praha
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 90-91

HÁJEK, Rudolf, * 3. 2. 1923 Písek, † 18. 10. 1977 Praha, průmyslový výtvarník, návrhář dětských hraček

Studia absolvoval 1941–43 na Státní ústřední škole bytového průmyslu v Praze u R. Fialy. Prošel ateliéry architektů Karla Koželky a Karla Kropáčka, pracoval také u Jindřicha Halabaly. 1949–52 byl členem Poradního sboru pro hračku. Jeho tvorba je spojena s národním podnikem TOFA Semily, pro který v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století navrhoval dřevěné hračky a hry. Pracoval převážně se dřevem, které odpovídalo dobovým požadavkům na kvalitu materiálu, bezpečnost a možnosti průmyslové tovární výroby. Při designu předmětů uplatňoval především technické hledisko, znalost a ovládání výroby, strojového zařízení, technologických postupů zpracování dřeva a cit pro charakter a možnosti materiálu. Nejčastěji vytvářel dopravní prostředky (auta, traktory, bagry, vlaky, letadla a lodě), které chápal jako redukci velkých mechanických předloh na elementární formy a funkce tak, aby byly pro děti přehledné a srozumitelné. V souladu s pedagogickými a psychologickými požadavky kladl důraz na výchovný a edukativní charakter hračky (typy úchopové, didaktické), počitadla, skládací figurky, různé typy stavebnic, hracích interiérů pro panenky ad. Jeho hračkami byly vybaveny mateřské školy. Účastnil se řady kolektivních výstav doma i v zahraničí (1956, 1973 Praha; 1971–72 Montréal; 1976 Gottwaldov; 1976–77 Gent; 1978 Helsinky). Spolu s V. Fixlem, V. Grusem, V. Grygarem, V. Kubátem a kolektivem žáků Střední uměleckoprůmyslové školy, oddělení hraček v Praze-Žižkově získal ocenění za soubor dřevěných hraček Zlatý kahan – Ostrava 72.

D: R. Hájek – „Výtvarník a Norimberk“, in: Hračka 4, 1969, č. 1, s. 13–14.

L: Toman D, s. 65; A. Horský, Architekt R. H. – jubilantem, in: Hračka 8, 1973, č. 1, s. 21–22; „Hračka – svět dítěte“ (katalog výstavy, Oblastní galerie výtvarného umění v Gottwaldově), 1976, s. 44, 50, 58–59; V. Fixl – E. Opravilová, Současná hračka, 1979, s. 34–35; V. Mišurcová – J. Fišer – V. Fixl, Hra a hračka v životě dítěte, 1980; ČBS, s. 183; Tomeš 1, s. 400; SČSVU 3, s. 35.

Marie Míčová