HÁJKOVÁ Vilemína 8.4.1872-23.11.1944

Z Personal
Vilemína HÁJKOVÁ
Narození 8.4.1872
Místo narození Praha
Úmrtí 23.11.1944
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 96-97
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46765

HÁJKOVÁ, Vilemína (provd. Reisenauerová), * 8. 4. 1872 Praha, † 23. 11. 1944 Praha, operní zpěvačka

O jejím rodinném prostředí není nic známo. 1889–93 vystudovala zpěv na pražské konzervatoři ve třídě Mathildy Mallingerové, která rozvinula její hlasové sopránové dispozice. Na jaře 1894 ji pozval ředitel Národního divadla František Adolf Šubert ke zkušebním vystoupením (poprvé 6. května, Adéla, J. Strauss ml.: Netopýr) a angažoval ji pro subretní a koloraturní role. Do angažmá nastoupila s dívčím příjmením Hájková a ponechala si je pro divadelní účely i poté, co se provdala za Antona Reisenauera, úředníka pražské městské statistické kanceláře. Její smlouva trvala formálně od října 1894 do června 1925 (do 1921 byla členkou opery, později členkou činohry), pohostinsky však vystupovala i později, téměř až do začátku druhé světové války. Spolupracovala se dvěma rozdílnými dirigentskými typy, Karlem Kovařovicem (do 1920) a Otakarem Ostrčilem. Po první světové válce se dokázala přizpůsobit i novým činoherním režijním požadavkům Karla Huga Hilara (Maryšina babička, A. a V. Mrštíkové: Maryša, 1933). Vystoupila ve více než třech stech premiérách, v některých rolích opakovaně. Zvládala subretní role (Esmeralda, B. Smetana: Prodaná nevěsta), náročné koloraturní partie (Olympia, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; Páže Urban, G. Meyerbeer: Hugenoti), vytvářela chlapecké postavy (Mladý pastýř, R. Wagner: Tannhäuser; Kuchtík, A. Dvořák: Rusalka, účinkovala při premiéře 1901), nastudovala i velké úlohy klasických oper (Papagena, W. A. Mozart: Kouzelná flétna; Baruška, Figarova svatba). ND ji obsadilo i do Offenbachových operet (Fragoletta, Bandité; Zanetta, Trebizondská princezna). Od dvacátých let se dobře uplatnila v pantomimách hraných ve Stavovském divadle, zejména v baletech Oskara Nedbala (Máma, Pohádka o Honzovi, 1915–44). Nepatřila k prvním osobnostem scény a kritické ohlasy k jejím výkonům jsou velmi vzácné. Obecně byla ceněna její všestrannost a umělecká svědomitost.

D: Soupis rolí, in: http://archiv.narodni-divadlo.cz/.

L: J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 247 (seznam absolventů); Z. Nejedlý, Opera Národního divadla do roku 1900, 1935, s. 310 (foto jako Barče, B. Smetana: Hubička; s. 351 jako Gejša, J. Sidney: Gejša); Divadlo 1944, č. 8, s. 125 (zpráva o úmrtí); OSND 2/2, s. 1000; HS 2, s. 412 (jako Reisenauerová, s chybným datem narození); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968–1969, rejstřík; V. Pospíšil – F. Pala, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, rejstřík; ND a jeho předchůdci, 1988, s. 130 (se soupisem rolí).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství, Konskripce I, kart. 502, obr. 532 (zde též manžel).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová