Biografický slovník
HÁJ Felix 27.5.1887-25.7.1934: Porovnání verzí
(HÁJ_Felix_27.5.1887-25.7.1934) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Felix HÁJ | | jméno = Felix HÁJ | ||
| − | | obrázek = | + | | jiná jména = Marie Wagnerová |
| + | | obrázek = Haj Felix portret.jpg | ||
| datum narození = 27.5.1887 | | datum narození = 27.5.1887 | ||
| − | | místo narození = Mníšek | + | | místo narození = Mníšek pod Brdy |
| datum úmrtí = 25.7.1934 | | datum úmrtí = 25.7.1934 | ||
| − | | místo úmrtí = Mníšek | + | | místo úmrtí = Mníšek pod Brdy |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 72 |
| + | }} | ||
| + | '''HÁJ, Felix''' ''(vl. jm. Wagnerová, Marie, roz. Černá), * 27. 5. 1887 Mníšek pod Brdy, † 25. 7. 1934 Mníšek pod Brdy, spisovatelka'' | ||
| + | |||
| + | Dcera z rodiny mníšeckého řídícího učitele a ředitele kostelního kůru Augustina Černého (1856–1938) a katolické aktivistky Filipíny, roz. Horákové. 1906 absolvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a při studiu se soukromě vzdělávala v hudbě a zpěvu; téhož roku se provdala za učitele Viléma Wagnera. S manželem žila na Zlíchově (dnes Praha). 1907 se jim narodil syn Vilém. Soukromě vyučovala hudbě a zpěvu. Před první světovou válkou se jí manželství začalo rozpadat, muž narukoval na frontu, a proto se vrátila se synem do Mníšku k rodičům. Pracovala jako varhanice, vedla ženský pěvecký spolek, chrámový sbor, účastnila se práce v sokolské jednotě. 1920 bylo manželství rozvedeno. 1923 literárně debutovala v periodiku ''Stráž Podbrdska''. 1924 odešel její otec do důchodu a ztratil právo na služební byt. 1926 jí zemřela matka, proto přijala placené místo hospodyně mníšeckého faráře P. Františka Rause, který ji podporoval v literární činnosti, obstaral jí byt a opisoval její takřka nečitelné rukopisy. Od 1927 byla členkou katolické Družiny literární a umělecké. 1933 zemřel farář Raus, současně jí byla diagnostikována nevyléčitelná choroba, konec jejího života poznamenaly bolesti a alkohol. Pohřbena byla v rodišti. | ||
| + | |||
| + | Celé poměrně rozsáhlé a chvatně psané dílo H. je situováno do Mníšku a oblasti Podbrdska. Největší popularity dosáhla sedmidílným cyklem románů pro děti, a zejména chlapeckou mládež o Kájovi Maříkovi. Tuto postavu sledovala od narození po svatbu a otcovství (''Školák Kája Mařík'', 1926–31); největší úspěch jí přinesly první čtyři svazky, které náležely k nejčtenějším českým knihám meziválečného období a dosáhly popularity i v zámoří. Další prózy s týmž hrdinou (''Kájovy děti'', 1932; ''Kájovy prázdniny'', 1933; ''Kájovy radosti a trampoty'', 1933; ''Kájova dobrodružství od posvícení do jara'', 1934, aj.), vydávané ještě i v desetiletí po autorčině smrti, již jen reprodukovaly silnější místa původního cyklu. S menším ohlasem se setkal pětidílný cyklus pro dívky ''Řídících Márinka'' (1928–31), stylizovaný nepříliš šťastně jako pandán cyklu o Kájovi Maříkovi. | ||
| + | |||
| + | Mnohem méně zdařilé byly H. prózy pro dospělé, blízké podobně laděným prózám B. Zahradníka-Brodského. Ani tam, kde se inspirovala vlastními osudy a neúspěchy v soukromém životě, nepřekročila dobová schémata konvenční literatury. S určitým zdarem se autorka několikrát pokusila i o pohádky, a bez úspěchu dokonce o divadelní hru (''Kája Mařík v pohádce'', 1932). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Hampl, Dobrodružství Jaroslava Seiferta, 1969, s. 146–149; J. Wagner, F. H. Soupis pozůstalosti, 1979; LČL 2/1, s. 27–28 (s bibliografií); I. Slavík, Propadliště paměti. Podbrdskem v čase i prostoru, 1995, s. 172–174; M. Šlapetová – A. Krása – J. Radkovičová, Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda?, 1997; https://cs.wikipedia.org/wiki (stav k 18. 9. 2017). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP, Praha, torzo osobního fondu. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/394710 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mníšek pod Brdy]] |
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mníšek pod Brdy]] |
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Haj Felix syn.jpg|F. Háj (vl. jménem Marie Wagnerová) se synem Vilémem | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 8. 7. 2021, 20:24
| Felix HÁJ | |
 | |
| Narození | 27.5.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Mníšek pod Brdy |
| Úmrtí | 25.7.1934 |
| Místo úmrtí | Mníšek pod Brdy |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 72 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69343 |
HÁJ, Felix (vl. jm. Wagnerová, Marie, roz. Černá), * 27. 5. 1887 Mníšek pod Brdy, † 25. 7. 1934 Mníšek pod Brdy, spisovatelka
Dcera z rodiny mníšeckého řídícího učitele a ředitele kostelního kůru Augustina Černého (1856–1938) a katolické aktivistky Filipíny, roz. Horákové. 1906 absolvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a při studiu se soukromě vzdělávala v hudbě a zpěvu; téhož roku se provdala za učitele Viléma Wagnera. S manželem žila na Zlíchově (dnes Praha). 1907 se jim narodil syn Vilém. Soukromě vyučovala hudbě a zpěvu. Před první světovou válkou se jí manželství začalo rozpadat, muž narukoval na frontu, a proto se vrátila se synem do Mníšku k rodičům. Pracovala jako varhanice, vedla ženský pěvecký spolek, chrámový sbor, účastnila se práce v sokolské jednotě. 1920 bylo manželství rozvedeno. 1923 literárně debutovala v periodiku Stráž Podbrdska. 1924 odešel její otec do důchodu a ztratil právo na služební byt. 1926 jí zemřela matka, proto přijala placené místo hospodyně mníšeckého faráře P. Františka Rause, který ji podporoval v literární činnosti, obstaral jí byt a opisoval její takřka nečitelné rukopisy. Od 1927 byla členkou katolické Družiny literární a umělecké. 1933 zemřel farář Raus, současně jí byla diagnostikována nevyléčitelná choroba, konec jejího života poznamenaly bolesti a alkohol. Pohřbena byla v rodišti.
Celé poměrně rozsáhlé a chvatně psané dílo H. je situováno do Mníšku a oblasti Podbrdska. Největší popularity dosáhla sedmidílným cyklem románů pro děti, a zejména chlapeckou mládež o Kájovi Maříkovi. Tuto postavu sledovala od narození po svatbu a otcovství (Školák Kája Mařík, 1926–31); největší úspěch jí přinesly první čtyři svazky, které náležely k nejčtenějším českým knihám meziválečného období a dosáhly popularity i v zámoří. Další prózy s týmž hrdinou (Kájovy děti, 1932; Kájovy prázdniny, 1933; Kájovy radosti a trampoty, 1933; Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934, aj.), vydávané ještě i v desetiletí po autorčině smrti, již jen reprodukovaly silnější místa původního cyklu. S menším ohlasem se setkal pětidílný cyklus pro dívky Řídících Márinka (1928–31), stylizovaný nepříliš šťastně jako pandán cyklu o Kájovi Maříkovi.
Mnohem méně zdařilé byly H. prózy pro dospělé, blízké podobně laděným prózám B. Zahradníka-Brodského. Ani tam, kde se inspirovala vlastními osudy a neúspěchy v soukromém životě, nepřekročila dobová schémata konvenční literatury. S určitým zdarem se autorka několikrát pokusila i o pohádky, a bez úspěchu dokonce o divadelní hru (Kája Mařík v pohádce, 1932).
L: F. Hampl, Dobrodružství Jaroslava Seiferta, 1969, s. 146–149; J. Wagner, F. H. Soupis pozůstalosti, 1979; LČL 2/1, s. 27–28 (s bibliografií); I. Slavík, Propadliště paměti. Podbrdskem v čase i prostoru, 1995, s. 172–174; M. Šlapetová – A. Krása – J. Radkovičová, Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda?, 1997; https://cs.wikipedia.org/wiki (stav k 18. 9. 2017).
P: LA PNP, Praha, torzo osobního fondu.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
F. Háj (vl. jménem Marie Wagnerová) se synem Vilémem
