HÁJ Felix 27.5.1887-25.7.1934: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 27.5.1887
 
| datum narození = 27.5.1887
| místo narození = Mníšek p. Brdy, o. Praha-západ
+
| místo narození = Mníšek pod Brdy
 
| datum úmrtí = 25.7.1934
 
| datum úmrtí = 25.7.1934
| místo úmrtí = Mníšek p. Brdy, o. Praha-západ
+
| místo úmrtí = Mníšek pod Brdy
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}vl. jm. Marie Wagnerová
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 72
 +
}}
 +
'''HÁJ, Felix''' ''(vl. jm. Wagnerová, Marie, roz. Černá),  * 27. 5. 1887 Mníšek pod Brdy, † 25. 7. 1934 Mníšek  pod Brdy, spisovatelka''
 +
 
 +
Dcera z rodiny mníšeckého řídícího učitele a ředitele kostelního kůru Augustina Černého (1856–1938) a katolické aktivistky Filipíny, roz. Horákové. 1906 absolvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a při studiu se soukromě vzdělávala v hudbě a zpěvu; téhož roku se provdala za učitele Viléma Wagnera. S manželem žila na Zlíchově (dnes Praha). 1907 se jim narodil syn Vilém. Soukromě vyučovala hudbě a zpěvu. Před první světovou válkou se jí manželství začalo rozpadat, muž narukoval na frontu, a proto se vrátila se synem do Mníšku k rodičům. Pracovala jako varhanice, vedla ženský pěvecký spolek, chrámový sbor, účastnila se práce v sokolské jednotě. 1920 bylo manželství rozvedeno. 1923 literárně debutovala v periodiku ''Stráž Podbrdska''. 1924 odešel její otec do důchodu a ztratil právo na služební byt. 1926 jí zemřela matka, proto přijala placené místo hospodyně mníšeckého faráře P. Františka Rause, který ji podporoval v literární činnosti, obstaral jí byt a opisoval její takřka nečitelné rukopisy. Od 1927 byla členkou katolické Družiny literární a umělecké. 1933 zemřel farář Raus, současně jí byla diagnostikována nevyléčitelná choroba, konec jejího života poznamenaly bolesti a alkohol. Pohřbena byla v rodišti.
 +
 
 +
Celé poměrně rozsáhlé a chvatně psané dílo H. je situováno do Mníšku a oblasti Podbrdska. Největší popularity dosáhla sedmidílným cyklem románů pro děti, a zejména chlapeckou mládež o Kájovi Maříkovi. Tuto postavu sledovala od narození po svatbu a otcovství (''Školák Kája Mařík'', 1926–31); největší úspěch jí přinesly první čtyři svazky, které náležely k nejčtenějším českým knihám meziválečného období a dosáhly popularity i v zámoří. Další prózy s týmž hrdinou (''Kájovy děti'', 1932; ''Kájovy prázdniny'', 1933; ''Kájovy radosti a trampoty'', 1933; ''Kájova dobrodružství od posvícení do jara'', 1934, aj.), vydávané ještě i v desetiletí po autorčině smrti, již jen reprodukovaly silnější místa původního cyklu. S menším ohlasem se setkal pětidílný cyklus pro dívky ''Řídících Márinka'' (1928–31), stylizovaný nepříliš šťastně jako pandán cyklu o Kájovi Maříkovi.
 +
 
 +
Mnohem méně zdařilé byly H. prózy pro dospělé, blízké podobně laděným prózám B. Zahradníka-Brodského. Ani tam, kde se inspirovala vlastními osudy a neúspěchy v soukromém životě, nepřekročila dobová schémata konvenční literatury. S určitým zdarem se autorka několikrát pokusila i o pohádky, a bez úspěchu dokonce o divadelní hru (''Kája Mařík v pohádce'', 1932).
 +
 
 +
'''L:''' F. Hampl, Dobrodružství Jaroslava Seiferta, 1969, s. 146–149; J. Wagner, F. H. Soupis pozůstalosti, 1979; LČL 2/1, s. 27–28 (s bibliografií); I. Slavík, Propadliště paměti. Podbrdskem v čase i prostoru, 1995, s. 172–174; M. Šlapetová – A. Krása – J. Radkovičová, Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda?, 1997; https://cs.wikipedia.org/wiki (stav k 18. 9. 2017).
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha, torzo osobního fondu.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/394710 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1887]]
 
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:Mníšek_p._Brdy]]
+
[[Kategorie:Mníšek pod Brdy]]
 
[[Kategorie:1934]]
 
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Mníšek_p._Brdy]]
+
[[Kategorie:Mníšek pod Brdy]]

Aktuální verze z 11. 3. 2020, 18:03

Felix HÁJ
Narození 27.5.1887
Místo narození Mníšek pod Brdy
Úmrtí 25.7.1934
Místo úmrtí Mníšek pod Brdy
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 72

HÁJ, Felix (vl. jm. Wagnerová, Marie, roz. Černá), * 27. 5. 1887 Mníšek pod Brdy, † 25. 7. 1934 Mníšek pod Brdy, spisovatelka

Dcera z rodiny mníšeckého řídícího učitele a ředitele kostelního kůru Augustina Černého (1856–1938) a katolické aktivistky Filipíny, roz. Horákové. 1906 absolvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a při studiu se soukromě vzdělávala v hudbě a zpěvu; téhož roku se provdala za učitele Viléma Wagnera. S manželem žila na Zlíchově (dnes Praha). 1907 se jim narodil syn Vilém. Soukromě vyučovala hudbě a zpěvu. Před první světovou válkou se jí manželství začalo rozpadat, muž narukoval na frontu, a proto se vrátila se synem do Mníšku k rodičům. Pracovala jako varhanice, vedla ženský pěvecký spolek, chrámový sbor, účastnila se práce v sokolské jednotě. 1920 bylo manželství rozvedeno. 1923 literárně debutovala v periodiku Stráž Podbrdska. 1924 odešel její otec do důchodu a ztratil právo na služební byt. 1926 jí zemřela matka, proto přijala placené místo hospodyně mníšeckého faráře P. Františka Rause, který ji podporoval v literární činnosti, obstaral jí byt a opisoval její takřka nečitelné rukopisy. Od 1927 byla členkou katolické Družiny literární a umělecké. 1933 zemřel farář Raus, současně jí byla diagnostikována nevyléčitelná choroba, konec jejího života poznamenaly bolesti a alkohol. Pohřbena byla v rodišti.

Celé poměrně rozsáhlé a chvatně psané dílo H. je situováno do Mníšku a oblasti Podbrdska. Největší popularity dosáhla sedmidílným cyklem románů pro děti, a zejména chlapeckou mládež o Kájovi Maříkovi. Tuto postavu sledovala od narození po svatbu a otcovství (Školák Kája Mařík, 1926–31); největší úspěch jí přinesly první čtyři svazky, které náležely k nejčtenějším českým knihám meziválečného období a dosáhly popularity i v zámoří. Další prózy s týmž hrdinou (Kájovy děti, 1932; Kájovy prázdniny, 1933; Kájovy radosti a trampoty, 1933; Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934, aj.), vydávané ještě i v desetiletí po autorčině smrti, již jen reprodukovaly silnější místa původního cyklu. S menším ohlasem se setkal pětidílný cyklus pro dívky Řídících Márinka (1928–31), stylizovaný nepříliš šťastně jako pandán cyklu o Kájovi Maříkovi.

Mnohem méně zdařilé byly H. prózy pro dospělé, blízké podobně laděným prózám B. Zahradníka-Brodského. Ani tam, kde se inspirovala vlastními osudy a neúspěchy v soukromém životě, nepřekročila dobová schémata konvenční literatury. S určitým zdarem se autorka několikrát pokusila i o pohádky, a bez úspěchu dokonce o divadelní hru (Kája Mařík v pohádce, 1932).

L: F. Hampl, Dobrodružství Jaroslava Seiferta, 1969, s. 146–149; J. Wagner, F. H. Soupis pozůstalosti, 1979; LČL 2/1, s. 27–28 (s bibliografií); I. Slavík, Propadliště paměti. Podbrdskem v čase i prostoru, 1995, s. 172–174; M. Šlapetová – A. Krása – J. Radkovičová, Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda?, 1997; https://cs.wikipedia.org/wiki (stav k 18. 9. 2017).

P: LA PNP, Praha, torzo osobního fondu.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera