HÁLA Rudolf 25.2.1892-14.9.1968: Porovnání verzí

Z Personal
(Literatura)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.2.1892
 
| datum narození = 25.2.1892
| místo narození =  
+
| místo narození = Žižkov (Praha)
 
| datum úmrtí = 14.9.1968
 
| datum úmrtí = 14.9.1968
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
+
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf HÁLA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 114-115
 +
}}
 +
'''HÁLA, Rudolf''', ''* 25. 2. 1892 Žižkov (Praha), † 14. 9. 1968 Praha, grafik, typograf, bibliofil''
 +
 
 +
Narodil se v rodině Františka H., kováře u firmy Ringhoffer, a jeho ženy Františky, roz. Kubešové. Od dětství byl zaujat typografií, ale na přání otce začal navštěvovat malostranskou reál- ku, kterou však nedokončil. Nastoupil u Grégrů v tiskárně. 1908 byl přijat jako sazeč do tiskařského závodu Politika, kde se do 1911 vyučil typografem pod vedením Karla Dyrynka, který ho ovlivnil i umělecky. Vystřídal několik tiskáren, byl zaměstnán u Mosera a Vilímka (1914–20) či ve Státní tiskárně (1920–25), pracoval pro řadu nakladatelství. 1925 přešel do Orbisu, reprezentativního státního nakladatelství, které se věnovalo propagaci republiky, popularizaci vědy a umění, literatuře faktu; vycházely v něm jednoduchým, přesto mistrným způsobem typograficky upravené tisky. V jeho tiskárně H. zůstal až do 1952. (V dalším desetiletí pracoval ještě v několika dalších nakladatelstvích.) V Orbisu vedl jako faktor ruční sazárnu, upravoval tisky a nejkrásnější bibliofilie třicátých let 20. století. Vedle Josefa Sonberga se stal špičkovým pracovníkem tohoto nakladatelství. Patřil ke stoupencům klasické typografie, což dokládají jím dokonale provedené úpravy knih, bibliofilské tisky i jeho exlibris. H. umělecké kvality se nejvíce uplatnily při řešení titulních stránek i celých svazků vydávaných Spolkem českých bibliofilů, pro který upravil spis pobělohorského exulanta Pavla Stránského ze Zapské Stránky ''Český stát'' (1939). Inspiraci H. nacházel také během četných studijních cest do zahraničí a na mezinárodních výstavách. Zúčastnil se několika domácích i  zahraničních soutěží na uměleckou úpravu krásné knihy a byl oceněn. Spolupracoval s renomovanými výtvarníky, zejména s grafikem Václavem Maškem. Zařadil se vedle Karla Dyrynka, Metoda Kalába či Oldřicha Menharta k renomovaným českým typografům jako praktik, který upravil na dvě stovky knih, i jako teoretik, jenž napsal kolem sto padesáti odborných článků. Je autorem eseje ''Krištof Plantin, slavný knihtiskař antverpský'' (s dřevoryty Václava Maška), kterou si sám upravil a dohlédl na její tisk v Orbisu (1932). Po Dyrynkovi 1921–26 redigoval odborný časopis ''Typografia'', jehož vysokou úroveň nadále dokázal udržet. Respektovaný časopis přinášel články nejen o technických novinkách v polygrafii, ale také zevrubné práce o dějinách knihy a knihtisku. H. dlouho zastával funkci jednatele Spolku českých bibliofilů a Spolku sběratelů a přátel exlibris.
 +
 
 +
'''D:''' knižní úpravy, výběr: K. Čapek, Poslední epos čili Román pro služky, 1927; A. S. Puškin, Car Nikita, 1928; B. Němcová, Divá Bára, 1934; K. Poláček, Žurnalistický slovník, 1934; In memoriam Josefa Volfa, 1937; J. Volf, O starých českých sběratelích knih, 1937; J. Hora, Zpěv rodné země, 1938; V. Dyk, Milá sedmi loupežníků, 1940; K. M. Čapek-Chod, Větrník, 1941; V. Jirát, Květinové korzo, 1945; V. Nezval, Zpěv míru, 1950; Dopisy tmářů, 1953; R. M. Rilke, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, 1958. Příručky: Sazba akcidenční 2, 1924 (spoluautor); Knižní úprava a řemeslná sazba v knihtisku, 1927; Knihtiskařství a korektorství, 1930. Redakce: České knižní umění, 1926.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/2, s. 1002; MSN 3, s. 35; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 119; Toman 1, s. 288; Toman D, s. 65; F. Zvěřina, R. H. k šedesátinám. Příloha k Zprávám Spolku českých bibliofilů v Praze z května 1952; R. H. šedesátníkem, in: Zprávy spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1952, č. 4, s. 4–5; A. S., Šedesát let mistra tiskaře, in: Literární noviny 1. 3. 1952, s. 7; J. Martínek, R. H. sedmdesátníkem, in: Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1962, č. 46, s. 9–10; M. Bohatec, Nevolník krásné literatury R. H., in: Typografia 69, 1966, č. 12, s. 371–381 (se soupisem díla); A. Vodáček, R. H. a Morava, in: tamtéž 71, 1968, č. 10, s. 332; oh., Odešel R. H., in: Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1968, č. 10, s. 7; J. Javůrek, Česká knižní typografie a grafika po roce 1945, in: Glosy ze Strahova 1971, č. 13–14, s. 26–27; M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, rejstřík; SČSVU 3, s. 43; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 20. 11. 2017); J. Čejka – G. Erhart, Slovník bibliofila, 2016, s. 57–58.
 +
 
 +
'''P:''' AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. sv. Rocha Žižkov, sig. ŽKR N30, N 1892–1893, pag. 39.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/234022 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
Řádka 16: Řádka 34:
  
 
[[Kategorie:1892]]
 
[[Kategorie:1892]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:1968]]
== Literatura ==
+
[[Kategorie:Praha]]
Historici umění, s. 369
+

Aktuální verze z 25. 3. 2020, 19:17

Rudolf HÁLA
Narození 25.2.1892
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 14.9.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 114-115

HÁLA, Rudolf, * 25. 2. 1892 Žižkov (Praha), † 14. 9. 1968 Praha, grafik, typograf, bibliofil

Narodil se v rodině Františka H., kováře u firmy Ringhoffer, a jeho ženy Františky, roz. Kubešové. Od dětství byl zaujat typografií, ale na přání otce začal navštěvovat malostranskou reál- ku, kterou však nedokončil. Nastoupil u Grégrů v tiskárně. 1908 byl přijat jako sazeč do tiskařského závodu Politika, kde se do 1911 vyučil typografem pod vedením Karla Dyrynka, který ho ovlivnil i umělecky. Vystřídal několik tiskáren, byl zaměstnán u Mosera a Vilímka (1914–20) či ve Státní tiskárně (1920–25), pracoval pro řadu nakladatelství. 1925 přešel do Orbisu, reprezentativního státního nakladatelství, které se věnovalo propagaci republiky, popularizaci vědy a umění, literatuře faktu; vycházely v něm jednoduchým, přesto mistrným způsobem typograficky upravené tisky. V jeho tiskárně H. zůstal až do 1952. (V dalším desetiletí pracoval ještě v několika dalších nakladatelstvích.) V Orbisu vedl jako faktor ruční sazárnu, upravoval tisky a nejkrásnější bibliofilie třicátých let 20. století. Vedle Josefa Sonberga se stal špičkovým pracovníkem tohoto nakladatelství. Patřil ke stoupencům klasické typografie, což dokládají jím dokonale provedené úpravy knih, bibliofilské tisky i jeho exlibris. H. umělecké kvality se nejvíce uplatnily při řešení titulních stránek i celých svazků vydávaných Spolkem českých bibliofilů, pro který upravil spis pobělohorského exulanta Pavla Stránského ze Zapské Stránky Český stát (1939). Inspiraci H. nacházel také během četných studijních cest do zahraničí a na mezinárodních výstavách. Zúčastnil se několika domácích i  zahraničních soutěží na uměleckou úpravu krásné knihy a byl oceněn. Spolupracoval s renomovanými výtvarníky, zejména s grafikem Václavem Maškem. Zařadil se vedle Karla Dyrynka, Metoda Kalába či Oldřicha Menharta k renomovaným českým typografům jako praktik, který upravil na dvě stovky knih, i jako teoretik, jenž napsal kolem sto padesáti odborných článků. Je autorem eseje Krištof Plantin, slavný knihtiskař antverpský (s dřevoryty Václava Maška), kterou si sám upravil a dohlédl na její tisk v Orbisu (1932). Po Dyrynkovi 1921–26 redigoval odborný časopis Typografia, jehož vysokou úroveň nadále dokázal udržet. Respektovaný časopis přinášel články nejen o technických novinkách v polygrafii, ale také zevrubné práce o dějinách knihy a knihtisku. H. dlouho zastával funkci jednatele Spolku českých bibliofilů a Spolku sběratelů a přátel exlibris.

D: knižní úpravy, výběr: K. Čapek, Poslední epos čili Román pro služky, 1927; A. S. Puškin, Car Nikita, 1928; B. Němcová, Divá Bára, 1934; K. Poláček, Žurnalistický slovník, 1934; In memoriam Josefa Volfa, 1937; J. Volf, O starých českých sběratelích knih, 1937; J. Hora, Zpěv rodné země, 1938; V. Dyk, Milá sedmi loupežníků, 1940; K. M. Čapek-Chod, Větrník, 1941; V. Jirát, Květinové korzo, 1945; V. Nezval, Zpěv míru, 1950; Dopisy tmářů, 1953; R. M. Rilke, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, 1958. Příručky: Sazba akcidenční 2, 1924 (spoluautor); Knižní úprava a řemeslná sazba v knihtisku, 1927; Knihtiskařství a korektorství, 1930. Redakce: České knižní umění, 1926.

L: OSND 2/2, s. 1002; MSN 3, s. 35; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 119; Toman 1, s. 288; Toman D, s. 65; F. Zvěřina, R. H. k šedesátinám. Příloha k Zprávám Spolku českých bibliofilů v Praze z května 1952; R. H. šedesátníkem, in: Zprávy spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1952, č. 4, s. 4–5; A. S., Šedesát let mistra tiskaře, in: Literární noviny 1. 3. 1952, s. 7; J. Martínek, R. H. sedmdesátníkem, in: Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1962, č. 46, s. 9–10; M. Bohatec, Nevolník krásné literatury R. H., in: Typografia 69, 1966, č. 12, s. 371–381 (se soupisem díla); A. Vodáček, R. H. a Morava, in: tamtéž 71, 1968, č. 10, s. 332; oh., Odešel R. H., in: Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze 1968, č. 10, s. 7; J. Javůrek, Česká knižní typografie a grafika po roce 1945, in: Glosy ze Strahova 1971, č. 13–14, s. 26–27; M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, rejstřík; SČSVU 3, s. 43; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 20. 11. 2017); J. Čejka – G. Erhart, Slovník bibliofila, 2016, s. 57–58.

P: AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. sv. Rocha Žižkov, sig. ŽKR N30, N 1892–1893, pag. 39.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová