Biografický slovník
HÄNDL Ignác 2.8.1889-17.(18.)3.1954: Porovnání verzí
(HÄNDL_Ignác_2.8.1889-17.3.1954) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.8.1889 | | datum narození = 2.8.1889 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Čáslav |
| − | | datum úmrtí = 17.3.1954 | + | | datum úmrtí = 17.(18.)3.1954 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 170 |
| + | }} | ||
| + | '''Händl, Ignác''', ''* 2. 8. 1889 Čáslav, † 17. (18.) 3. 1954 Praha, varhaník, hudební skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn Vojtěcha H. a Barbary, roz. Weirauchové; otcova rodina | ||
| + | po několik generací provozovala čalounické řemeslo. O H. hudebních zájmech v dětství a mládí není nic známo. 1909 ukončil studium hry na varhany na pražské konzervatoři a stal se | ||
| + | varhaníkem v Čáslavi. Během první světové války byl kapelníkem u ředitele Bedřicha Jeřábka v Divadle sdružených měst | ||
| + | východočeských, v němž se v obtížných podmínkách udržoval | ||
| + | provoz souboru především díky operetnímu repertoáru. Po | ||
| + | válce H. působil v Praze, krátce jako varhaník v kostele sv. Jindřicha, od 1919 až do konce života jako ředitel kůru v chrámu | ||
| + | sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. | ||
| + | |||
| + | V jeho díle se střídá chrámová a zábavní hudba. První datovaný | ||
| + | rukopis je ''Missa brevis a capella'' (1909). Jako autograf se zachovaly též nedatovaná ''Missa D dur'', ''Te Deum'' [1915], ''Ave Maria'' | ||
| + | [1916] a další církevní skladby, jichž H. napsal téměř sto. Pro | ||
| + | každodenní církevní potřeby vydával v časopisech (např. ''Cyril'') | ||
| + | a v malých nakladatelstvích drobné kompozice a úpravy pro | ||
| + | různá obsazení (např. ''Koleda'', 1930). V prvních poválečných | ||
| + | letech s ním jako nakladatel spolupracoval např. Jan Holub | ||
| + | v Holicích, na začátku padesátých let zvláště Nakladatelství | ||
| + | České katolické charity, jehož tisky pomáhaly udržet hudební | ||
| + | provoz malých kůrů. Ke zhudebnění si H. vybíral texty východočeského katolického kněze Vladimíra Hornofa. | ||
| + | |||
| + | H. světská tvorba se objevila už po vzniku republiky, 1918 vydal | ||
| + | směs národních písní ''Československým světem'' (kterou podepsal | ||
| + | Hynek H.), a pokračovala zejména ve třicátých letech řadou | ||
| + | úprav a aranžmá populárních melodií pro dechový, jazzový, | ||
| + | univerzální a salonní orchestr. K vydávání populárních skladeb | ||
| + | H. nutily patrně i ekonomické okolnosti. Jako hudebník v nich | ||
| + | však mohl uplatnit svou zkušenost výborného varhanního improvizátora a divadelního praktika. Jeho skladby dnes uchovávají Národní muzeum – České muzeum hudby (autografy a tisky) a Hudební oddělení Národní knihovny (tisky) v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Královně máje (kostelní vložka pro dva hlasy a varhany, text V. Hornof), 1947; Česká vánoční mše pro soprán a alt (event. pro tenor a bas), s průvodem varhan (event. orchestru, text V. Hornof), partitura a hlasy, 1951; | ||
| + | R. Führer, Missa pastoralis in A–D, pro provedení v různém obsazení (úprava), 1951; Preludia a kadence pro varhany, 1952; Posvícení, směs národních | ||
| + | písní a tanců, 1934; Zahrajte nám až do rána, směs pro univerzální orchestr, | ||
| + | 1947. Aranžmá: J. Beneš, Talisman pro štěstí; týž, Ty můj sv. Antoníčku (úpravy operet), obě 1932. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Pazdírek 1, s. 361; HS 1, s. 397; Hudební skladatel a dirigent, in: Hudební | ||
| + | zpravodaj 6, 1937, č. 2, s. 5 (foto); B. Petr, O pražských varhanících, in: tamtéž 9, 1940, č. 6/7, s. 9–10 (foto). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Praha, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Čáslav 16, 1885–1891, s. 280, snímek 283. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
| + | [[Kategorie:Čáslav]] | ||
[[Kategorie:1954]] | [[Kategorie:1954]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 13. 2. 2021, 10:09
| Ignác HÄNDL | |
 | |
| Narození | 2.8.1889 |
|---|---|
| Místo narození | Čáslav |
| Úmrtí | 17.(18.)3.1954 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 170 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76681 |
Händl, Ignác, * 2. 8. 1889 Čáslav, † 17. (18.) 3. 1954 Praha, varhaník, hudební skladatel
Syn Vojtěcha H. a Barbary, roz. Weirauchové; otcova rodina po několik generací provozovala čalounické řemeslo. O H. hudebních zájmech v dětství a mládí není nic známo. 1909 ukončil studium hry na varhany na pražské konzervatoři a stal se varhaníkem v Čáslavi. Během první světové války byl kapelníkem u ředitele Bedřicha Jeřábka v Divadle sdružených měst východočeských, v němž se v obtížných podmínkách udržoval provoz souboru především díky operetnímu repertoáru. Po válce H. působil v Praze, krátce jako varhaník v kostele sv. Jindřicha, od 1919 až do konce života jako ředitel kůru v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně.
V jeho díle se střídá chrámová a zábavní hudba. První datovaný rukopis je Missa brevis a capella (1909). Jako autograf se zachovaly též nedatovaná Missa D dur, Te Deum [1915], Ave Maria [1916] a další církevní skladby, jichž H. napsal téměř sto. Pro každodenní církevní potřeby vydával v časopisech (např. Cyril) a v malých nakladatelstvích drobné kompozice a úpravy pro různá obsazení (např. Koleda, 1930). V prvních poválečných letech s ním jako nakladatel spolupracoval např. Jan Holub v Holicích, na začátku padesátých let zvláště Nakladatelství České katolické charity, jehož tisky pomáhaly udržet hudební provoz malých kůrů. Ke zhudebnění si H. vybíral texty východočeského katolického kněze Vladimíra Hornofa.
H. světská tvorba se objevila už po vzniku republiky, 1918 vydal směs národních písní Československým světem (kterou podepsal Hynek H.), a pokračovala zejména ve třicátých letech řadou úprav a aranžmá populárních melodií pro dechový, jazzový, univerzální a salonní orchestr. K vydávání populárních skladeb H. nutily patrně i ekonomické okolnosti. Jako hudebník v nich však mohl uplatnit svou zkušenost výborného varhanního improvizátora a divadelního praktika. Jeho skladby dnes uchovávají Národní muzeum – České muzeum hudby (autografy a tisky) a Hudební oddělení Národní knihovny (tisky) v Praze.
D: výběr: Královně máje (kostelní vložka pro dva hlasy a varhany, text V. Hornof), 1947; Česká vánoční mše pro soprán a alt (event. pro tenor a bas), s průvodem varhan (event. orchestru, text V. Hornof), partitura a hlasy, 1951; R. Führer, Missa pastoralis in A–D, pro provedení v různém obsazení (úprava), 1951; Preludia a kadence pro varhany, 1952; Posvícení, směs národních písní a tanců, 1934; Zahrajte nám až do rána, směs pro univerzální orchestr, 1947. Aranžmá: J. Beneš, Talisman pro štěstí; týž, Ty můj sv. Antoníčku (úpravy operet), obě 1932.
L: Pazdírek 1, s. 361; HS 1, s. 397; Hudební skladatel a dirigent, in: Hudební zpravodaj 6, 1937, č. 2, s. 5 (foto); B. Petr, O pražských varhanících, in: tamtéž 9, 1940, č. 6/7, s. 9–10 (foto).
P: SOA, Praha, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Čáslav 16, 1885–1891, s. 280, snímek 283.
Jitka Ludvová
