Biografický slovník
HÄNTZSCHEL Walter Helmuth 16.11.1904-10.5.1972: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Walter Helmuth HÄNZTSCHEL | obrázek = Hantzschel Walter.jpg | datum narození = 16.11.1904 | místo narození = Drážďany…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 10.5.1972 | | datum úmrtí = 10.5.1972 | ||
| místo úmrtí = Hamburk (Německo) | | místo úmrtí = Hamburk (Německo) | ||
| − | | povolání = 11- Geolog | + | | povolání = 11- Geolog<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 202 |
| + | }} | ||
| + | '''HÄNTZSCHEL, Walter Helmuth''', ''* 16. 11. 1904 Drážďany (Německo), † 10. 5. 1972 Hamburk (Německo), geolog, paleontolog, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Studoval na technice v Drážďanech. 1929 složil učitelské | ||
| + | zkoušky (Dr. 1932). Vedle výuky na středních školách působil | ||
| + | ve Státním muzeu pro mineralogii a geologii. 1934 nastoupil jako asistent na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, | ||
| + | zároveň pracoval pro tamní Senckenbergovu přírodovědeckou společnost, 1938 se vrátil do drážďanského muzea. Od | ||
| + | 1942 bojoval v německé armádě a padl do zajetí. 1947 krátce | ||
| + | přednášel na univerzitě v Halle a ještě týž rok odešel na univerzitu do Hamburku, kde se 1964 stal honorárním profesorem. | ||
| + | Zároveň od 1955 byl zaměstnán v tamním Zemském geologickém ústavu; 1969 byl penzionován. | ||
| + | |||
| + | Pro českou geologii byl přínosný H. meziválečný stratigrafický a paleontologický výzkum ve svrchní křídě na území Saska a severních Čech (jednotka zvaná Česká křídová pánev; | ||
| + | H. ji nazýval Sudetskou křídou). Zabýval se zejména bazálním svrchnokřídovým stupněm cenoman, jehož sedimenty | ||
| + | dokládají rozsah a charakter mořské transgrese na tehdejší | ||
| + | souš v česko-saském prostoru. Při výzkumu měkkýšů (kmen | ||
| + | Mollusca) saského cenomanu 1927 studoval jako srovnávací | ||
| + | materiál nálezy z Měcholup a Postoloprt na Žatecku. Dlouhodobě se věnoval lužickému zlomu, popsal detailně lokalitu | ||
| + | Vysoká (dříve Trögelsberg) v Ještědském hřbetu u Jítravy, kde | ||
| + | jsou vrstvy cenomanu v úzkém pruhu vztyčeny podél lužického zlomu. V Labských pískovcích se zabýval texturními jevy | ||
| + | (např. čeřinami) v okolí Děčína. Již před druhou světovou | ||
| + | válkou H. patřil k průkopníkům výzkumu stop po činnosti | ||
| + | fosilních organismů (ichnofosilií). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Zur Einbettungslage und Verbreitung von Exogyra columba in der sächsischen Kreide, in: Senckenbergiana (Frankfurt) 9, 1927, s. 101–104; Pyritkonkretionen im Turon-Quader des Elbsandsteingebirges und ihre Bedeutung | ||
| + | für die chemische Verwitterung, in: Centralblatt für Geologie und Paläontologie (Stuttgart), Abteilung B, 1929, s. 19–26; Das Cenoman und die Plenus- | ||
| + | -Zone der sudetischen Kreide, 1933; Lebensspuren als Kennzeichen des Sedimentationsraumes, in: Geologische Rundschau (Berlin) 43, 1955, s. 551 až | ||
| + | 562; Trace fossils and problematica, in: Treatise on Invertebrate Paleontology, | ||
| + | Part W, R. C. Moore (ed.), Lawrence (Kansas) 1962, s. 177–244. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Augusta – M. Remeš, Úvod do všeobecné paleontologie, 1947, passim; | ||
| + | L. Kopecký et al., Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000 | ||
| + | M-33-IX Děčín, 1963, s. 49 a 52; A. Seilacher, W. H. (1904–1972) and | ||
| + | the Foundation of Modern Invertebrate Ichnology, in: Trace Fossils. A Synthesis of Principles, Problems and Procedures in Ichnology, R. W. Frey (ed.), | ||
| + | Berlin – Heidelberg – New York 1975, s. V–VIII (foto); H. Prescher – | ||
| + | Ch. Hebig, Lexikon der Geowissenschaftler – Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus und in Sachsen 1494–1994, in: Schriften des Staatlichen | ||
| + | Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 8, 1998, s. 28. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| − | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
Aktuální verze z 19. 2. 2021, 16:13
| Walter Helmuth HÄNZTSCHEL | |
 | |
| Narození | 16.11.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Drážďany (Německo) |
| Úmrtí | 10.5.1972 |
| Místo úmrtí | Hamburk (Německo) |
| Povolání |
11- Geolog 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 202 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139189 |
HÄNTZSCHEL, Walter Helmuth, * 16. 11. 1904 Drážďany (Německo), † 10. 5. 1972 Hamburk (Německo), geolog, paleontolog, pedagog
Studoval na technice v Drážďanech. 1929 složil učitelské zkoušky (Dr. 1932). Vedle výuky na středních školách působil ve Státním muzeu pro mineralogii a geologii. 1934 nastoupil jako asistent na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, zároveň pracoval pro tamní Senckenbergovu přírodovědeckou společnost, 1938 se vrátil do drážďanského muzea. Od 1942 bojoval v německé armádě a padl do zajetí. 1947 krátce přednášel na univerzitě v Halle a ještě týž rok odešel na univerzitu do Hamburku, kde se 1964 stal honorárním profesorem. Zároveň od 1955 byl zaměstnán v tamním Zemském geologickém ústavu; 1969 byl penzionován.
Pro českou geologii byl přínosný H. meziválečný stratigrafický a paleontologický výzkum ve svrchní křídě na území Saska a severních Čech (jednotka zvaná Česká křídová pánev; H. ji nazýval Sudetskou křídou). Zabýval se zejména bazálním svrchnokřídovým stupněm cenoman, jehož sedimenty dokládají rozsah a charakter mořské transgrese na tehdejší souš v česko-saském prostoru. Při výzkumu měkkýšů (kmen Mollusca) saského cenomanu 1927 studoval jako srovnávací materiál nálezy z Měcholup a Postoloprt na Žatecku. Dlouhodobě se věnoval lužickému zlomu, popsal detailně lokalitu Vysoká (dříve Trögelsberg) v Ještědském hřbetu u Jítravy, kde jsou vrstvy cenomanu v úzkém pruhu vztyčeny podél lužického zlomu. V Labských pískovcích se zabýval texturními jevy (např. čeřinami) v okolí Děčína. Již před druhou světovou válkou H. patřil k průkopníkům výzkumu stop po činnosti fosilních organismů (ichnofosilií).
D: Zur Einbettungslage und Verbreitung von Exogyra columba in der sächsischen Kreide, in: Senckenbergiana (Frankfurt) 9, 1927, s. 101–104; Pyritkonkretionen im Turon-Quader des Elbsandsteingebirges und ihre Bedeutung für die chemische Verwitterung, in: Centralblatt für Geologie und Paläontologie (Stuttgart), Abteilung B, 1929, s. 19–26; Das Cenoman und die Plenus- -Zone der sudetischen Kreide, 1933; Lebensspuren als Kennzeichen des Sedimentationsraumes, in: Geologische Rundschau (Berlin) 43, 1955, s. 551 až 562; Trace fossils and problematica, in: Treatise on Invertebrate Paleontology, Part W, R. C. Moore (ed.), Lawrence (Kansas) 1962, s. 177–244.
L: J. Augusta – M. Remeš, Úvod do všeobecné paleontologie, 1947, passim; L. Kopecký et al., Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000 M-33-IX Děčín, 1963, s. 49 a 52; A. Seilacher, W. H. (1904–1972) and the Foundation of Modern Invertebrate Ichnology, in: Trace Fossils. A Synthesis of Principles, Problems and Procedures in Ichnology, R. W. Frey (ed.), Berlin – Heidelberg – New York 1975, s. V–VIII (foto); H. Prescher – Ch. Hebig, Lexikon der Geowissenschaftler – Ein halbes Jahrtausend Geowissenschaftler aus und in Sachsen 1494–1994, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 8, 1998, s. 28.
Pavel Vlašímský
