HÉGR Miloslav 11.10.1891-15.10.1968

Z Personal
Miloslav HÉGR
Narození 11.10.1891
Místo narození Sušno (u Mladé Boleslavi)
Úmrtí 15.10.1968
Místo úmrtí Deštné v Orlických horách
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 393-394
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47082

HÉGR, Miloslav, * 11. 10. 1891 Sušno (u Mladé Boleslavi), † 15. 10. 1968 Deštné v Orlických horách, malíř, výtvarný teoretik, pedagog

Narodil se v rodině statkáře. K zahradě u rodného domu se po celý život vracel jako k životnímu námětu. 1909 maturoval na reálce v Mladé Boleslavi, otec mu nechtěl povolit studium malířství, H. pobyt v Itálii 1909–10 však definitivně rozhodl o jeho umělecké dráze. 1910 byl přijat ke studiu na pražské AVU do ateliéru prof. Vlaha Bukovace, s nímž se H. od počátku dostával do konfliktů; učitelův pointilismus radikálně odmítal. Naopak ho zaujaly soukromé přednášky o malířské technice Josefa Štolovského. Na doporučení prof. Josefa Loukoty odešel 1911 do Mnichova, zprvu studoval na soukromé malířské škole budoucího nacisty Heinricha Knirra, s nímž se neshodl z nacionálních důvodů. Přešel proto ke krajináři Carlu Johannu Becker-Gundahlovi, kde se sešel s Jindřichem Pruchou a získal trvalý obdiv k mistrům renesance. V kurzu Maxe Dörnera se zabýval kompoziční výstavbou obrazu a technikou výtvarné práce. Současně navštěvoval přednášky z techniky malby profesora Alexandera Eibnera v Experimentálním ústavu pro techniku malby mnichovské polytechniky. Po příjezdu do Prahy 1913 začal pravidelně malovat, dosud pod vlivem Mařákovy školy. V lednu 1914 odjel do Paříže, navštěvoval soukromou Académie Ranson, ovlivnila ho skupina Nabis (M. Denis, P. Sérusier, F. Valloton), P. Gauguin a T. van Rysselberghe. Na začátku války se však musel vrátit do vlasti a od podzimu navštěvoval ateliér profesora J. Preislera na AVU, u něhož 1918 absolvoval. Paralelně byl 1916–18 (s ohledem na otcovo přání) mimořádným žákem agronomie na ČVŠT. Po vzniku ČSR nebyl přijat do grafické speciálky M. Švabinského a v Dejvicích si pronajal ateliér. Zájem o hudbu ho přivedl k přátelství s primáriem Českého kvarteta K. Hoffmannem, který ho učil hře na housle a jehož několikrát portrétoval. Především jako krajinář, ale i portrétista H. vyzrál v osobitého představitele imaginativního realismu. Počátkem padesátých let s teoretickým nadhledem přijal dokonce estetiku socialistického realismu. Od 1920 byl členem Umělecké besedy, od 1926 pravidelně vystavoval, přispíval do revue Život překlady teoretických prací i samostatnými teoretickými články. Jako člen výkonného výboru Umělecké besedy 1937 spoluorganizoval v Praze ve Vladislavském sále na Hradě velkou výstavu Staré umění na Slovensku, 1938 výstavu Pražské baroko, mimoto 1932 spolupořádal retrospektivu J. Šímy, 1933 zajistil dvě výstavy sbírek Františka Čeřovského, včetně děl A. Modiglianiho, 1934 výstavu G. Seurata, 1935 H. Masaryka, 1939 svého přítele J. Zrzavého. Propagoval díla italských malířů (C. Carrà a G. de Chirico). Pravidelně jezdil do Itálie, kde se s některými výtvarníky spřátelil, do Francie, Švýcarska, Dalmácie, do Vysokých Tater a Beskyd, regionem jeho srdce se staly Orlické hory. Do jeho malby v polovině třicátých let pozitivně zasáhl fauvismus. Zajížděl do Německé Rybné (dnes Rybná nad Zdobnicí) za rodinou Antonína Slavíčka, spřátelil se s jeho synem Janem, V. Sedláčkem a s A. Fišárkem. 1940 se usadil v Opočně, kde se oženil s lékařkou Marií Brablecovou (* 6. 1. 1911 Banja Luka /nyní Bosna a Hercegovina/). 1947 se s rodinou přestěhoval do Deštného v Orlických horách. Po osvobození dosáhl vrcholu v krajinách zjednodušujících objemy a barevnost, vždy se vymykal z impresionistické tradice českého malířství. Teoreticky se zabýval technikou malby, kterou externě vyučoval na AVU a Pedagogické fakultě UK. Jeho syn Ing. Jan H. (* 17. 5. 1942 Hradec Králové, † 7. 8. 2006) byl propagátorem horské turistiky a znalcem Orlických hor.

D: Technika malířského umění. Poznámky o materiálu a technice malby pastelem, akvarelem, gouachí, temperou, olejem a nástěnné, 1941; Výstavba obrazu s výtvarného hlediska. Poznámky o technice lineární a barevné komposice, 1944; Malba, materiály a techniky, 1953; Technika sochařského umění, 1959.

L: OSND 2/2, s. 1062; Toman 1, s. 313; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 113–114; SČSVU 3, s. 116; F. Nesejt, Lyrik barvy M. H., in: Orlické hory a Podorlicko 13, 2005, s. 294–308; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 398; https://cs.isabart.org/person/16787 (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 20. 11. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera