Biografický slovník
HAŇKA Ladislav 28.6.1911-20.4.1994
| Ladislav HAŇKA | |
 | |
| Narození | 28.6.1911 |
|---|---|
| Místo narození | Městec Králové |
| Úmrtí | 20.4.1994 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 185 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48574 |
HAŇKA, Ladislav, * 28. 6. 1911 Městec Králové, † 20. 4. 1994 Praha, elektrotechnik, pedagog
V Praze vystudoval reálné gymnázium a 1935 elektroinženýrství na ČVUT. 1935–39 pracoval v ČKD Praha-Vysočany, 1939–46 ve firmě Brown Boveri Drásov (později MEZ) jako vedoucí konstrukce a po válce jako ředitel závodu. Obhájil disertační práci Unipolární měnič momentu (Dr. techn. 1946). 1947–51 zastával vedoucí funkce v průmyslu, např. v Československých energetických závodech Praha, byl ředitelem PAL, n. p., nebo náměstkem generálního ředitele Československých závodů automobilových a leteckých. 1951–52 vedl technický odbor na ministerstvu těžkého průmyslu. 1948 spoluzakládal Státní výzkumný ústav silnoproudé elektrotechniky v Praze-Běchovicích, v jehož čele stál 1953–60 a který se jeho zásluhou stal jedním z největších center aplikovaného výzkumu v Československu. 1960 byl jmenován zastupujícím profesorem fyzikální elektrotechniky a prozatímním vedoucím katedry teorie a stavby reaktorů Fakulty technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze, řádným profesorem teoretické elektrotechniky, vedoucím katedry elektroniky byl jmenován 1962. Jako děkan této fakulty působil 1960–64.
1962 se stal členem nově založeného Vědeckého kolegia energetiky a později Vědeckého kolegia technické kybernetiky a elektroniky ČSAV. Předsedal komisi pro posuzování vědecké kvalifikace a atestační komisi ČSAV. 1965 obhájil vědecký titul DrSc. na základě práce Relativistický rozbor vířivých proudů v pohyblivých tělesech. 1964–69 působil jako náměstek ministra školství pro oblast vysokých škol. Od 1968 přednášel na katedře teoretické elektrotechniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, 1969–76 vedl katedru elektromagnetického pole.
Zabýval se elektrickými stroji, teoretickou elektrotechnikou, zejména relativistickou elektrodynamikou a teorií elektromagnetického pole. Byl autorem četných odborných monografií a studií. Zastával řadu funkcí: expert Výboru pro státní ceny, předseda Komise pro otázky rozvoje vysokých škol při ministerstvu školství, člen vědeckých rad Fakulty elektrotechnické a ČVUT, od 1970 konzultant při prezídiu ČSAV, od 1975 člen korespondent ČSAV. Za zásluhy o rozvoj elektrotechniky získal 1959 uznání Nejlepší pracovník ministerstva těžkého strojírenství, 1969 Řád práce, 1971 Felberovu medaili I. stupně, 1975 medaili ČVUT I. stupně, 1976 stříbrnou plaketu ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo. 1941 se oženil s Evou, roz. Majerovou, manželé měli dva syny.
D: výběr: Základy teoretické elektrotechniky, 1962; Teorie elektromagnetického pole, 1970; Úvod do elektrodynamiky, 1970; Elektrodynamika pro silnoproud, 1973; Základy elektrotechniky, 1978; Elektrodynamika a pohyb, 1988.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 236; Věstník ČSAV 86/1977, s. 2; Informační zpravodaj ČVUT 1977, č. 6, s. 45; ČBS, s. 190; Tomeš 1, s. 413–414; Kdo je kdo 91/92, 1, 1991, s. 254; J. Schwippel, Zemřel profesor L. H., in: Akademický bulletin AV ČR 1994, č. 10, s. 7.
P: Archiv ČVUT, Praha, fond Rektorát; Sbírka biografických dokumentů; Studijní programy 1960–76.
Eva Boháčová
