Biografický slovník
HAŠEK Vladimír 9.9.1892-21.11.1968: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = HASEKVL.png | | obrázek = HASEKVL.png | ||
| datum narození = 9.9.1892 | | datum narození = 9.9.1892 | ||
| − | | místo narození = Postoloprty | + | | místo narození = Postoloprty (u Loun) |
| datum úmrtí = 21.11.1968 | | datum úmrtí = 21.11.1968 | ||
| místo úmrtí = Český Krumlov | | místo úmrtí = Český Krumlov | ||
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| − | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287-288 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HAŠEK, Vladimír''', ''* 9. 9. 1892 Postoloprty (u Loun), † 21. 11. 1968 Český Krumlov, archivář'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny schwarzenberského hospodářského správce | ||
| + | Josefa H. a Anny, roz. Markové. Maturoval 1911 na gymnáziu | ||
| + | ve Slaném, na filozofické fakultě české univerzity v Praze si | ||
| + | zapsal českou a germánskou filologii. Během studia absolvoval | ||
| + | dva semestry na univerzitě v Mnichově. Současně se zajímal | ||
| + | o historii a sám jako aktivní hudebník navštěvoval v Mnichově i v Praze přednášky z dějin hudby a dějin umění, 1915 | ||
| + | školu ukončil. Za první světové války byl až do 1917 v aktivní vojenské službě. 1919 obhájil práci ''Učení a názory Petra Chelčického, jak je podávají spisy: O boji duchovniem, O trojiem lidu řeč, Postilla, Sieť viery pravé'' (PhDr.). Celý život zasvětil | ||
| + | práci v českokrumlovském schwarzenberském archivu, kam | ||
| + | nastoupil jako archivní koncipient. 1924 složil na Státní archivní škole v Praze zkoušky z archivnictví a pomocných věd | ||
| + | historických a byl jmenován archivářem. Působil v Českém | ||
| + | Krumlově 1919–38; po německé okupaci pohraničí musel | ||
| + | 1938 město opustit a do 1945 pracoval v Třeboni. Po druhé | ||
| + | světové válce se tam vrátil a v instituci, která postupně prodělala řadu reorganizací a byla několikrát přejmenována, působil | ||
| + | ve funkci vedoucího archivního pracovníka Zemědělsko-lesnického archivu až do 1958, kdy odešel na odpočinek. Před | ||
| + | válkou pořádal archivní fondy ústředního schwarzenberského | ||
| + | archivu k dějinám všech rodových velkostatků od 1857, v poválečném období se věnoval především záchraně písemností | ||
| + | z likvidovaných schwarzenberských hospodářských podniků, | ||
| + | soupisu pramenů; zasedal v historické komisi při ČSAZ. Spolu | ||
| + | s Václavem Hadačem a Josefem Haneschem byl spoluautorem | ||
| + | druhého svazku archivního průvodce po fondech Státního archivu v Třeboni, základního pramene ke správním dějinám | ||
| + | eggenberských a schwarzenberských držav v jižních Čechách. | ||
| + | Drobné příspěvky publikoval v odborných a regionálních | ||
| + | periodikách. | ||
| + | |||
| + | V rámci povolání H. uplatnil i svou zálibu v hudbě, protože | ||
| + | českokrumlovský archiv uchovává jednu z nejrozsáhlejších kolekcí hudebnin v českých zemích. Po Vladimíru Helfertovi, | ||
| + | který eggenberskou část sbírky zpracovával ve dvacátých letech | ||
| + | 20. století, se H. zabýval vývojem hudebního života v období | ||
| + | schwarzenberském. Od roku 1926 pořídil soupis více než tří | ||
| + | tisíc skladeb dochovaných na jihočeských patronátních farách | ||
| + | a v kostelích. Staré hudebniny svážel a ukládal do krumlovského archivu. Sestavil tematický katalog ke skladbám z kláštera | ||
| + | ve Zlaté Koruně a v Kájově. K hudební problematice také publikoval studie v regionálních a hudebních periodikách. Ve své | ||
| + | době i aktivně přispěl k rozvoji hudebního života v Českém | ||
| + | Krumlově. | ||
| + | |||
| + | Po druhé světové válce H. neúnavně usiloval o zachování českokrumlovských uměleckohistorických památek. 1946 byl | ||
| + | jmenován státním konzervátorem ministerstva školství, 1950 | ||
| + | krajským konzervátorem Státní památkové péče pro českokrumlovský okres. Pořídil rozsáhlou fotodokumentaci historických staveb a již v padesátých letech pomohl prosadit zápis města do seznamu prvořadých městských památkových rezervací. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Schwarzenberská granátnická garda, in: Tradice, 1934, č. 2, s. 28–31; | ||
| + | M. Antonín Michael z Ebersbachu, rožmberský alchymista, in: ČSPSČ 58, | ||
| + | 1950, s. 186–189; Matěj Kopecký na zámeckém divadle v Hluboké nad Vltavou, in: JSH 26, 1957, s. 65–66; Průvodce po archivních fondech 2, Státní | ||
| + | archiv v Třeboni, 1958 (s J. Haneschem a V. Hadačem). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 107; F. Navrátil, in: ČSPSČ 60, 1952, č. 1, s. 179–180 (foto); | ||
| + | týž, PhDr. V. H. pětasedmdesátníkem, in: Archivní časopis 17, 1967, č. 4, | ||
| + | s. 228–230; týž, Za PhDr. V. H., in: tamtéž 19, 1969, č. 1, s. 59–60; Kdo | ||
| + | je kdo v Československu 1, 1969, s. 241; J. Hoffmannová – J. Pražáková, | ||
| + | Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 210–211; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 6. 2018). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/cba4a091-4c27-4f0e-b7e5-6f54a16eadfd Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Aktuální verze z 13. 3. 2021, 12:19
| Vladimír HAŠEK | |
 | |
| Narození | 9.9.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Postoloprty (u Loun) |
| Úmrtí | 21.11.1968 |
| Místo úmrtí | Český Krumlov |
| Povolání |
53- Historik 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287-288 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70151 |
HAŠEK, Vladimír, * 9. 9. 1892 Postoloprty (u Loun), † 21. 11. 1968 Český Krumlov, archivář
Pocházel z rodiny schwarzenberského hospodářského správce Josefa H. a Anny, roz. Markové. Maturoval 1911 na gymnáziu ve Slaném, na filozofické fakultě české univerzity v Praze si zapsal českou a germánskou filologii. Během studia absolvoval dva semestry na univerzitě v Mnichově. Současně se zajímal o historii a sám jako aktivní hudebník navštěvoval v Mnichově i v Praze přednášky z dějin hudby a dějin umění, 1915 školu ukončil. Za první světové války byl až do 1917 v aktivní vojenské službě. 1919 obhájil práci Učení a názory Petra Chelčického, jak je podávají spisy: O boji duchovniem, O trojiem lidu řeč, Postilla, Sieť viery pravé (PhDr.). Celý život zasvětil práci v českokrumlovském schwarzenberském archivu, kam nastoupil jako archivní koncipient. 1924 složil na Státní archivní škole v Praze zkoušky z archivnictví a pomocných věd historických a byl jmenován archivářem. Působil v Českém Krumlově 1919–38; po německé okupaci pohraničí musel 1938 město opustit a do 1945 pracoval v Třeboni. Po druhé světové válce se tam vrátil a v instituci, která postupně prodělala řadu reorganizací a byla několikrát přejmenována, působil ve funkci vedoucího archivního pracovníka Zemědělsko-lesnického archivu až do 1958, kdy odešel na odpočinek. Před válkou pořádal archivní fondy ústředního schwarzenberského archivu k dějinám všech rodových velkostatků od 1857, v poválečném období se věnoval především záchraně písemností z likvidovaných schwarzenberských hospodářských podniků, soupisu pramenů; zasedal v historické komisi při ČSAZ. Spolu s Václavem Hadačem a Josefem Haneschem byl spoluautorem druhého svazku archivního průvodce po fondech Státního archivu v Třeboni, základního pramene ke správním dějinám eggenberských a schwarzenberských držav v jižních Čechách. Drobné příspěvky publikoval v odborných a regionálních periodikách.
V rámci povolání H. uplatnil i svou zálibu v hudbě, protože českokrumlovský archiv uchovává jednu z nejrozsáhlejších kolekcí hudebnin v českých zemích. Po Vladimíru Helfertovi, který eggenberskou část sbírky zpracovával ve dvacátých letech 20. století, se H. zabýval vývojem hudebního života v období schwarzenberském. Od roku 1926 pořídil soupis více než tří tisíc skladeb dochovaných na jihočeských patronátních farách a v kostelích. Staré hudebniny svážel a ukládal do krumlovského archivu. Sestavil tematický katalog ke skladbám z kláštera ve Zlaté Koruně a v Kájově. K hudební problematice také publikoval studie v regionálních a hudebních periodikách. Ve své době i aktivně přispěl k rozvoji hudebního života v Českém Krumlově.
Po druhé světové válce H. neúnavně usiloval o zachování českokrumlovských uměleckohistorických památek. 1946 byl jmenován státním konzervátorem ministerstva školství, 1950 krajským konzervátorem Státní památkové péče pro českokrumlovský okres. Pořídil rozsáhlou fotodokumentaci historických staveb a již v padesátých letech pomohl prosadit zápis města do seznamu prvořadých městských památkových rezervací.
D: výběr: Schwarzenberská granátnická garda, in: Tradice, 1934, č. 2, s. 28–31; M. Antonín Michael z Ebersbachu, rožmberský alchymista, in: ČSPSČ 58, 1950, s. 186–189; Matěj Kopecký na zámeckém divadle v Hluboké nad Vltavou, in: JSH 26, 1957, s. 65–66; Průvodce po archivních fondech 2, Státní archiv v Třeboni, 1958 (s J. Haneschem a V. Hadačem).
L: HS 1, s. 107; F. Navrátil, in: ČSPSČ 60, 1952, č. 1, s. 179–180 (foto); týž, PhDr. V. H. pětasedmdesátníkem, in: Archivní časopis 17, 1967, č. 4, s. 228–230; týž, Za PhDr. V. H., in: tamtéž 19, 1969, č. 1, s. 59–60; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 241; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 210–211; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 6. 2018).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
