HAŠKOVEC Antonín 12.2.1858-13.7.1921: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín HAŠKOVEC
 
| jméno = Antonín HAŠKOVEC
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Haskovec Antonin.jpg
 
| datum narození = 12.2.1858
 
| datum narození = 12.2.1858
| místo narození = Bechyně, o. Tábor
+
| místo narození = Bechyně
 
| datum úmrtí = 13.7.1921
 
| datum úmrtí = 13.7.1921
| místo úmrtí = Bechyně, o. Tábor
+
| místo úmrtí = Bechyně
 
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />
 
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289
 
}}
 
}}
 +
'''HAŠKOVEC, Antonín''', ''* 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog''
 +
 +
Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra
 +
Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava  H.
 +
(* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v  USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944)
 +
a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935).
 +
 +
Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval
 +
technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět
 +
let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v  rodišti. Po povinné praxi v  keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a  průmysl ve Vídni (dnes Museum
 +
für angewandte Kunst) a  roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků
 +
na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po
 +
Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti
 +
uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do ''Ottova slovníku naučného'' a studiemi
 +
do časopisů ''Živnostník'', ''Časopis pro průmysl chemický'', ''Technické listy'' a ''Chemické listy''. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí,
 +
živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické
 +
nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908
 +
odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na
 +
škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se
 +
i bohaté osvětové činnosti.
 +
 +
'''D:''' výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1,
 +
1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899,
 +
s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a  nové 1. Část technologická, 1901.
 +
 +
'''L:''' R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní
 +
čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542;
 +
OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský
 +
zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2.
 +
 +
'''P:''' SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek
 +
237.
 +
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
OSN 28, 542; MSN III, 87; KSN V, 47; DEV; Kalendárium 78, 16; BJP, 17;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]

Aktuální verze z 13. 3. 2021, 13:19

Antonín HAŠKOVEC
Narození 12.2.1858
Místo narození Bechyně
Úmrtí 13.7.1921
Místo úmrtí Bechyně
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 288-289

HAŠKOVEC, Antonín, * 12. 2. 1858 Bechyně, † 13. 7. 1921 Bechyně, keramický chemik, pedagog

Pocházel z vlastenecky uvědomělé rodiny krejčovského mistra Antonína H. a Marie, roz. Veselé. Bratr farmaceuta Václava H. (* 2. 6. 1863 Bechyně, † duben 1903 USA), organizátora krajanských obcí v USA, neurologa Ladislava H. (1866–1944) a romanisty Prokopa Miroslava H. (1876–1935).

Maturoval 1876 na reálce v Táboře, v Praze 1880 absolvoval technickou chemii na České vysoké škole technické (Ing.). Pět let pracoval jako chemik v cukrovarech ve Zlonicích, Hospozíně a Chrudimi, ale lákala ho keramická chemie a výroba, proto se přihlásil do pedagogického sboru Státní keramické školy v rodišti. Po povinné praxi v keramické zkušebně Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni (dnes Museum für angewandte Kunst) a roční stáži na odborné keramické škole ve Znojmě nastoupil 1886 jako učitel v Bechyni. V únoru 1900 byl jmenován profesorem. V českých zemích byl prvním a v habsburské monarchii jedním z prvních odborníků na keramickou chemii a technologii, studijní cesty vykonal po Německu, Nizozemsku, Belgii a Anglii. Nasbírané zkušenosti uplatnil při výuce, v laboratorním výzkumu i v odborné publicistice. Přispíval hesly do Ottova slovníku naučného a studiemi do časopisů Živnostník, Časopis pro průmysl chemický, Technické listy a Chemické listy. Průkopnicky se zabýval emaily, glazurami, hlínami, kameninou, majolikou, porcelánem, fajánsí, živcem, čínským hrnčířstvím, kamnářstvím, specifikou španělské fajánse a sèvreské kameniny. Posuzoval i archeologické nálezy hliněných střepů. V důsledku onemocnění však 1908 odešel do výslužby a předčasně ukončil odbornou činnost. Na škole byl ceněn jako jeden z nejlepších pedagogů, věnoval se i bohaté osvětové činnosti.

D: výběr: Hlíny tavitelné, 1890; O faienci, in: Časopis pro průmysl chemický 1, 1891 (zvl. otisk); Výzkumné ústavy a školy keramické, in: tamtéž 93, 1899, s. 93, 130, 166, 218, 248; Cementářství, keramika a sklářství, 1898 (s A. Svobodou); Výrobky keramické nejstarší a nové 1. Část technologická, 1901.

L: R. Barta, Bechyně, in: Stavivo 1934, č. 15–17 (zvl. otisk); Zpráva státní čsl. odborné školy keramické v Bechyni z r. 1934, passim; OSN 28, s. 542; OSND 2/2, s. 1042; -ap-, Medailon profesora A. H., in: Bechyňský městský zpravodaj, 2006, č. 6, s. 2.

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bechyně 13, N 1850–1859, snímek 237.

Martin Kučera