HAAK Karel 4.6.1853-5.8.1937: Porovnání verzí

Z Personal
(HAAK_Karel_4.6.1853-5.8.1937)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.6.1853
 
| datum narození = 4.6.1853
| místo narození =  
+
| místo narození = Brandýs nad Labem
 
| datum úmrtí = 5.8.1937
 
| datum úmrtí = 5.8.1937
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Liberec
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel HAAK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 1
 +
}}
 +
 
 +
'''HAAK, Karel''' ''(též HAK), * 4. 6. 1853 Brandýs nad Labem, † 5. 8. 1937 Liberec, hráč na lesní roh, hudební skladatel''
 +
 
 +
Syn kožešníka Viléma Haaka a Františky, roz. Strosové. Studoval lesní roh na pražské konzervatoři 1867–73 a získal spolu s dalšími českými hudebníky angažmá v Národním chorvatském divadle v Záhřebu, jehož operní scéna zahájila činnost 1870. Po otevření nové budovy německého divadla v Brně (1882) odešel na nezjištěnou dobu do jeho orchestru, před 1893 do Velké opery ve Varšavě, která do 1917 byla součástí carského Ruska. Literatura uvádí, že car Alexandr III. ho pověřil, aby sestavil carskou loveckou hudbu. Během svého pobytu ve Varšavě H. komentoval návštěvu ruského skladatele Milije Alexejeviče Balakireva v Chopinově rodišti Żelazowé Woli v roce 1893, která poprvé připomněla toto místo v mezinárodním kontextu a zahájila tradici místních chopinovských oslav.
 +
 
 +
V březnu 1901 otiskly Plzeňské listy H. jméno v seznamu do té doby přijatých třiceti tří instrumentalistů, jimiž Karel Kovařovic, šéf opery Národního divadla, nahradil hráče propuštěné po stávce orchestru v únoru 1901. V soupisu členů orchestru Národního divadla, který uveřejňoval Kalendář ND 1901–16 však H. nebyl zaznamenán. Později se živil jako učitel hudby, naposledy v Liberci, kde byl v červnu 1935 doložen jeho pobyt ve stísněných poměrech místního zařízení pro chudé.
 +
 
 +
H. byl talentovaným skladatelem. Komponoval pouze drobnosti, které uveřejňoval většinou jako hudební přílohy v pražském časopisu Varyto (1884–89) a v Kutné Hoře vycházející České hudbě (1898–1924), výjimečně je vydával samostatně (Čeští hoši, 1898, text J. V. Sládek). Zhudebnil verše Josefa Kaluse, učitele z Čeladné (Veselá muzika, Jsi tyt to, děvčino, Ty nebeský anděle), psal písně, sbory a klavírní skladbičky v romantickém slohu. Jeho hudba sloužila amatérským zájemcům. H. dráha instrumentalisty dokumentuje osudy početných absolventů konzervatoře z konce 19. století.
 +
 
 +
'''D:''' Něco málem zapomenutého o Chopinovi, in: Česká hudba 5, 1899, mimoř. příloha, nestr.
 +
 +
'''L:''' Pazdírek 1, s. 349; HS 1, s. 382 (s podrobným soupisem skladeb otištěných v časopisech); Rozmanitosti, in: Plzeňské listy 18. 3. 1901, s. 3; J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 247 (soupis absolventů).
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství, Konskripce I, karton 154, obr. 599; SOA, Praha, matrika nar. Brandýs nad Labem, sv. 11 (1852–1859), s. 61
 +
 
 +
'''Ref:'''
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
  
 
[[Kategorie:1853]]
 
[[Kategorie:1853]]
 +
[[Kategorie:Bandýs nad Labem]]
 
[[Kategorie:1937]]
 
[[Kategorie:1937]]
 +
[[Kategorie:Liberec]]

Verze z 19. 2. 2020, 17:42

Karel HAAK
Narození 4.6.1853
Místo narození Brandýs nad Labem
Úmrtí 5.8.1937
Místo úmrtí Liberec
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 1
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76665

HAAK, Karel (též HAK), * 4. 6. 1853 Brandýs nad Labem, † 5. 8. 1937 Liberec, hráč na lesní roh, hudební skladatel

Syn kožešníka Viléma Haaka a Františky, roz. Strosové. Studoval lesní roh na pražské konzervatoři 1867–73 a získal spolu s dalšími českými hudebníky angažmá v Národním chorvatském divadle v Záhřebu, jehož operní scéna zahájila činnost 1870. Po otevření nové budovy německého divadla v Brně (1882) odešel na nezjištěnou dobu do jeho orchestru, před 1893 do Velké opery ve Varšavě, která do 1917 byla součástí carského Ruska. Literatura uvádí, že car Alexandr III. ho pověřil, aby sestavil carskou loveckou hudbu. Během svého pobytu ve Varšavě H. komentoval návštěvu ruského skladatele Milije Alexejeviče Balakireva v Chopinově rodišti Żelazowé Woli v roce 1893, která poprvé připomněla toto místo v mezinárodním kontextu a zahájila tradici místních chopinovských oslav.

V březnu 1901 otiskly Plzeňské listy H. jméno v seznamu do té doby přijatých třiceti tří instrumentalistů, jimiž Karel Kovařovic, šéf opery Národního divadla, nahradil hráče propuštěné po stávce orchestru v únoru 1901. V soupisu členů orchestru Národního divadla, který uveřejňoval Kalendář ND 1901–16 však H. nebyl zaznamenán. Později se živil jako učitel hudby, naposledy v Liberci, kde byl v červnu 1935 doložen jeho pobyt ve stísněných poměrech místního zařízení pro chudé.

H. byl talentovaným skladatelem. Komponoval pouze drobnosti, které uveřejňoval většinou jako hudební přílohy v pražském časopisu Varyto (1884–89) a v Kutné Hoře vycházející České hudbě (1898–1924), výjimečně je vydával samostatně (Čeští hoši, 1898, text J. V. Sládek). Zhudebnil verše Josefa Kaluse, učitele z Čeladné (Veselá muzika, Jsi tyt to, děvčino, Ty nebeský anděle), psal písně, sbory a klavírní skladbičky v romantickém slohu. Jeho hudba sloužila amatérským zájemcům. H. dráha instrumentalisty dokumentuje osudy početných absolventů konzervatoře z konce 19. století.

D: Něco málem zapomenutého o Chopinovi, in: Česká hudba 5, 1899, mimoř. příloha, nestr.

L: Pazdírek 1, s. 349; HS 1, s. 382 (s podrobným soupisem skladeb otištěných v časopisech); Rozmanitosti, in: Plzeňské listy 18. 3. 1901, s. 3; J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 247 (soupis absolventů).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství, Konskripce I, karton 154, obr. 599; SOA, Praha, matrika nar. Brandýs nad Labem, sv. 11 (1852–1859), s. 61

Ref:

Jitka Ludvová