Verze z 23. 6. 2021, 14:46, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAASE Alois Josef 13.3.1812-2.5.1878

Z Personal
Alois Josef HAASE
Narození 13.3.1812
Místo narození Markoušovice (u Trutnova)
Úmrtí 2.5.1878
Místo úmrtí Trutnov
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 14-15
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54264

HAASE, Alois Josef, * 13. 3. 1812 Markoušovice (u Trutnova), † 2. 5. 1878 Trutnov, textilní podnikatel

Otec Franz H. vlastnil firmu obchodující se lněnými výrobky, H. v ní působil jako obchodní zástupce. 1834 se usadil v Trutnově, převzal vedení podniku a rozšířil jej o prodej bavlněného zboží. Zakrátko pro něj na Trutnovsku pracovalo více než pět set tkalců. 1846 založil po vzoru nejbohatšího trutnovského obchodníka a továrníka J. Faltise druhou nejstarší mechanickou přádelnu lněné příze v habsburské monarchii, která stála v Poříčí (dnes Trutnov). 1847 zahájil výrobu na dvou tisících vřetenech na vodní pohon. 1852 otevřel další mechanickou přádelnu lnu (přibližně čtyři tisíce vřeten) v Dolním Starém Městě na předměstí Trutnova, následně získal tovární oprávnění zřizovat sklady v hlavních městech monarchie. Současně nadále provozoval i obchod s bavlněnými výrobky. Od padesátých let 19. století fungovaly v jeho továrnách první parní stroje, většinou dovezené z Anglie. Příze, částečně zpracovávaná na nitě, nacházela odbyt i v zahraničí. 1860 založil H. spolu s majiteli ostatních lnářských továren na Trutnovsku dělnickou nemocenskou pokladnu. Během šedesátých let 19. století, v důsledku americké občanské války a zastavení dovozu americké bavlny, nastal v Evropě největší rozmach lnářského průmyslu. H. přádelny tehdy pracovaly na dvaceti třech tisících vřetenech a zaměstnávaly na patnáct set dělníků. 1873 dosáhl počet vřeten v Poříčí a Trutnově dvaceti sedmi tisíc. 1875 byla založena trutnovská burza lněné příze. Po smrti zakladatele se firma nerozšiřovala, ale produkce se zvyšovala díky modernizaci.

H. patřil k významným trutnovským měšťanům; 1848 byl velitelem městské gardy, 1850–51 starostou Trutnova. Byl činný v mnoha kulturních a dobročinných spolcích. Městu daroval deset tisíc zlatých na stavbu mateřské školy. Z části své pozůstalosti zřídil chudinskou nadaci. 1866 byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa. Oženil se s Hedvikou, roz. Wagnerovou. Měl s ní několik potomků, pro něž zakoupil statky v Uhrách. Syn Alois Karl H. (* 14. 7. 1861 Trutnov, † 8. 3. 1914 Trutnov) převzal 1885 vedení firmy; v polovině devadesátých let zavedl v provozu elektrické osvětlení. Vnuk Alois Quido H. (* 17. 8. 1893 Trutnov, † 8. 9. 1974) stanul v čele firmy po její přeměně na veřejnou obchodní společnost (1924), zastupoval společníky, kterými byli jeho matka Hermine Georgie H., roz. Müllerová von Wandau, a sourozenci. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století docházelo k omezování výroby kvůli ztrátě surovinových zdrojů a odbytišť a světové hospodářské krizi. V době nacistické okupace byl zastaven provoz přádelny v Poříčí, kde vznikla pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen pro židovské vězenkyně. 1945 byl Alois Quido H. odsunut do Německa, jeho majetek zkonfiskován a znárodněn. 1949 rodinná firma začleněna do n. p. Texlen, který byl 1991 privatizován, 2007 definitivně zanikl.

L: BL 1, s. 498; GIÖ 4, s. 296; Myška 1, s. 144–145; J. Čáp, Pozůstalost A. H. st. z Trutnova, in: Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník 20, 2012, s. 95–105; V. Lesák – J. Kábrt, Textilní průmysl a dělnictvo na Trutnovsku v XIX. století, 1968, passim; M. Kryl – L. Chládková, Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace, in: Lnářský průmysl. Supplementum 1, 1981, passim; F. Kutnar, K hospodářské a sociálně politické otázce lnářství a plátenictví, in: Příspěvky k dějinám národního podniku Texlen Trutnov, sv. 2, 1976, s. 23–33; B. Smutný, Firma A. H. Trutnov. Příspěvek k dějinám lnářského průmyslu na Trutnovsku, in: Lnářský průmysl 4, 1981, s. 165–184; H. Šnajdar, Sláva a konec textilního průmyslu v Trutnově aneb Od prosperity k úpadku (dostupné z: https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2014/brezen/slava-a-konec-textilniho-prumyslu-v-trutnove-aneb-od-prosperity-k-upadku, stav k 1. 9. 2017).

P: SOkA, Trutnov, Podnikový archiv Texlen, fond 16. Alois H., Trutnov (1746) 1832–1945 (inventář B. Smutný, 1980, 47 s.); SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Markoušovice 1784–1837, inv. č. 5 769, sign. 98–1, pag. 102; tamtéž, matrika nar. řkt. f. ú. Trutnov 1859–66, inv. č. 9 530, sign. 163–6, fol. 49; tamtéž, 1889–94, inv. č. 9 536, sign. 163–25, fol. 353; tamtéž, matrika zemř. řkt. f. ú. Trutnov 1874–1888, inv. č. 9 569, sign. 163–4641, fol. 63.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó