HAASE Theodor Karl 14.7.1834-27.3.1909: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Theodor Karl HAASE
 
| jméno = Theodor Karl HAASE
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Haase Theodor Karl portret.PNG
 
| datum narození = 14.7.1834
 
| datum narození = 14.7.1834
 
| místo narození = Lvov (Ukrajina)
 
| místo narození = Lvov (Ukrajina)
Řádka 9: Řádka 9:
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 18-19
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 18-19
 +
}}
  
}}<br/>'''HAASE, Theodor Karl''', ''* 14. 7. 1834 Lvov (Ukrajina),  † 27. 3. 1909 Těšín, evangelický duchovní, politik''
+
'''HAASE, Theodor Karl''', ''* 14. 7. 1834 Lvov (Ukrajina),  † 27. 3. 1909 Těšín, evangelický duchovní, politik''
  
 
Narodil se v rodině lvovského faráře a haličsko-bukovinského superintendenta (nejvyššího představitele evangelické církve) Adolfa Theodora H. původem ze Saska. Po ukončení německého evangelického gymnázia ve Lvově (1852) absolvoval studium filozofie a teologie na univerzitách ve Vídni, Göttingenu a Berlíně. 1856 získal titul doktora filozofie na univerzitě v Rostocku. 1857–76 byl farářem v Bílsku (dnes Bielsko-Biała), 1876–1909 v Těšíně, 1866–82 zastával funkci slezského seniora. Působil jako učitel náboženství ve Vídni. 1882 byl zvolen moravskoslezským superintendentem; ve volbách získal podporu i polské části seniorátu, s níž se dohodl na nevměšování do národnostních záležitostí. Byl členem Generální synody rakouské evangelické církve (od 1883 stál v čele synodní komise) a jedním ze spoluautorů rakouské církevní ústavy (1891). V Těšíně založil H. spolek Czytelnia Ewangelicka (Evangelická čítárna). Inicioval vznik evangelických sborů ve Starých Hamrech, Jeseníku, Bruntále, Opavě, Międzyrzeczu, Skoczówě a filiálek ve Frýdku, Karviné a Bohumíně. Od 1863 byl členem spolku Protestantenverein. V Rakousko-Uhersku se snažil podporovat činnost mezinárodního Spolku Gustava Adolfa, který financoval výstavbu evangelických kostelů a škol. Pro polské i české nacionalisty se stal zosobněním nepřátelského německého liberála. Stanul v opozici zejména vůči národnímu ortodoxnímu protestantismu Poláků ze Slezska, představovanému L. Ottem a F. Michejdou.
 
Narodil se v rodině lvovského faráře a haličsko-bukovinského superintendenta (nejvyššího představitele evangelické církve) Adolfa Theodora H. původem ze Saska. Po ukončení německého evangelického gymnázia ve Lvově (1852) absolvoval studium filozofie a teologie na univerzitách ve Vídni, Göttingenu a Berlíně. 1856 získal titul doktora filozofie na univerzitě v Rostocku. 1857–76 byl farářem v Bílsku (dnes Bielsko-Biała), 1876–1909 v Těšíně, 1866–82 zastával funkci slezského seniora. Působil jako učitel náboženství ve Vídni. 1882 byl zvolen moravskoslezským superintendentem; ve volbách získal podporu i polské části seniorátu, s níž se dohodl na nevměšování do národnostních záležitostí. Byl členem Generální synody rakouské evangelické církve (od 1883 stál v čele synodní komise) a jedním ze spoluautorů rakouské církevní ústavy (1891). V Těšíně založil H. spolek Czytelnia Ewangelicka (Evangelická čítárna). Inicioval vznik evangelických sborů ve Starých Hamrech, Jeseníku, Bruntále, Opavě, Międzyrzeczu, Skoczówě a filiálek ve Frýdku, Karviné a Bohumíně. Od 1863 byl členem spolku Protestantenverein. V Rakousko-Uhersku se snažil podporovat činnost mezinárodního Spolku Gustava Adolfa, který financoval výstavbu evangelických kostelů a škol. Pro polské i české nacionalisty se stal zosobněním nepřátelského německého liberála. Stanul v opozici zejména vůči národnímu ortodoxnímu protestantismu Poláků ze Slezska, představovanému L. Ottem a F. Michejdou.

Aktuální verze z 23. 6. 2021, 14:58

Theodor Karl HAASE
Narození 14.7.1834
Místo narození Lvov (Ukrajina)
Úmrtí 27.3.1909
Místo úmrtí Těšín
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 18-19
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75487

HAASE, Theodor Karl, * 14. 7. 1834 Lvov (Ukrajina), † 27. 3. 1909 Těšín, evangelický duchovní, politik

Narodil se v rodině lvovského faráře a haličsko-bukovinského superintendenta (nejvyššího představitele evangelické církve) Adolfa Theodora H. původem ze Saska. Po ukončení německého evangelického gymnázia ve Lvově (1852) absolvoval studium filozofie a teologie na univerzitách ve Vídni, Göttingenu a Berlíně. 1856 získal titul doktora filozofie na univerzitě v Rostocku. 1857–76 byl farářem v Bílsku (dnes Bielsko-Biała), 1876–1909 v Těšíně, 1866–82 zastával funkci slezského seniora. Působil jako učitel náboženství ve Vídni. 1882 byl zvolen moravskoslezským superintendentem; ve volbách získal podporu i polské části seniorátu, s níž se dohodl na nevměšování do národnostních záležitostí. Byl členem Generální synody rakouské evangelické církve (od 1883 stál v čele synodní komise) a jedním ze spoluautorů rakouské církevní ústavy (1891). V Těšíně založil H. spolek Czytelnia Ewangelicka (Evangelická čítárna). Inicioval vznik evangelických sborů ve Starých Hamrech, Jeseníku, Bruntále, Opavě, Międzyrzeczu, Skoczówě a filiálek ve Frýdku, Karviné a Bohumíně. Od 1863 byl členem spolku Protestantenverein. V Rakousko-Uhersku se snažil podporovat činnost mezinárodního Spolku Gustava Adolfa, který financoval výstavbu evangelických kostelů a škol. Pro polské i české nacionalisty se stal zosobněním nepřátelského německého liberála. Stanul v opozici zejména vůči národnímu ortodoxnímu protestantismu Poláků ze Slezska, představovanému L. Ottem a F. Michejdou.

H. byl 1873–1905 poslancem říšské rady za Ústavní stranu, později Německou pokrokovou stranu. Za svých častých pobytů ve Vídni se živě zajímal o dění v rakouském Slezsku, což potvrzoval například 1890 jeho rychlý návrat domů po požáru Jablunkova. 1870–1902 zasedal ve slezském zemském sněmu za městskou kurii Bílsko. V zemském sněmu patřil k nejaktivnějším poslancům. Angažoval se v otázkách spojených se vzděláváním a kulturou. Hájil zájmy slezských protestantů. V oblasti národnostních a jazykových práv vystupoval proti polským návrhům; odmítal např. vznik polského gymnázia v Těšíně. Jako člen zemské školní rady (1870–1907) usiloval o zkvalitnění výuky na obecných školách a zlepšení sociálního postavení učitelstva. Vytvořil organizační strukturu odborného průmyslového školství ve Slezsku. V Opavě se zasloužil o vznik ústavu pro nezaopatřenou mládež, ústavu pro duševně nemocné (1889) a Slezské zemské nemocnice (1900). Na komunální úrovni byl členem bílské městské rady (1870–76). Neuspěl ve snaze přenést lvovskou univerzitu do Bílska, kde se mu podařilo založit evangelickou reálku (1860), dětský zaopatřovací ústav (1862) a učitelský seminář (1867). Přispěl k rozšíření gymnázia (1871), vzniku státní průmyslové školy (1874) a založení Alumnea, internátu pro evangelickou mládež (1874). V Těšíně založil Alumneum pro dívky (1893) a Všeobecnou nemocnici evangelické obce (1892). Za tuto činnost jej vyznamenal císař František Josef I. a univerzita v Heidelbergu mu udělila čestný doktorát teologie. Oženil se s Julií von Mosburgovou. Z manželství vzešlo šest dětí. Pohřben byl v Bílsku. Syn Wolfgang H. (* 2. 1. 1870 Bílsko, Polsko, † 17. 4. 1939 Vídeň, Rakousko) byl právníkem a 1911–25 zastával úřad prezidenta evangelické Vrchní církevní rady ve Vídni.

H. vydával časopisy Neue Protestantische BlätterSchlesische Post. 1876 založil v Těšíně austrofilský časopis Nowy Czas, který stál v opozici proti polským národoveckým novinám Gwiazdka CieszyńskaEwangelik. Ve svých článcích kriticky hodnotil polské národní snahy, propagoval slezský separatismus, poukazoval na rozdíly mezi polskou šlechtou a těšínským lidem, vysmíval se haličské zaostalosti, zdůrazňoval vyšší úroveň německé vzdělanosti a kultury a odmítal emancipaci slovanských národů ve Slezsku. 1884 začal se spolupracovníky vydávat Evangelische Kirchenzeitung für Österreich. Vydal studie a monografie z historie a teologie. Jako liberál bojoval proti antisemitismu, který 1887 veřejně odsoudil. 1905 jej císař jmenoval doživotním členem panské sněmovny. Byl nositelem čestných občanství měst Bílsko (1876), Jablunkov (1890), Těšín (1893) a Strumień (1894).

Církevní dráze se věnoval i bratr Martin Theodor H. (* 15. 7. 1847 Lvov, Ukrajina, † 23. 11. 1928 Opava), farář v Moravské Ostravě, Tarnopolu a od 1890 v Opavě. 1918 byl zvolen moravskoslezským superintendentem, ale ve funkci již nebyl potvrzen. Po vzniku ČSR nastoupil do funkce seniora Slezského církevního kraje Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

L: Stenographisches Protokoll der Landtagsverhandlung über den Antrag des Abgeordneten Dr. H. betreffend die Änderung der Volksschulgesetzgebung, in: Schulblatt 1897, č. 4, s. 51–60; Anhang zu der Sammlung der Beschlüsse des schlesischen Landtages I. und II. Teil I. – XXXIX. Session, Jahr 1861–1902, 1905, s. XXI–XXII; Heller 2 (1888), s. 34; Knauer, s. 33, 99; NDB 7, s. 382; ÖBL 2, s. 121 (se soupisem literatury); BL 1, s. 499; Slezsko 10, s. 64; L. Demel, T. H., in: Neue Freie Presse 14. 7. 1904, s. 2–3; A. Bettelheim, Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog 14, Berlin 1912; H. Nahe, Angehörige der Familie Nahe und Schmaltz, Dresden 1912, passim; W. Haase, Licht und Liebe. Predigten und Reden von Dr. T. H., mährisch-schlesischen Superintendenten AB, mit einer Darstellung seines Lebens und Wirkens, Wien 1929, passim; O. Michejda, Ks. Dr. H. i polscy ewangelicy, in: Ewangelik 9, 1933, s. 48; týž, Ks. Dr. H. i polska sprawa narodowa, in: tamtéž, s. 49; O. Wagner, Mutterkirche vieler Länder. Geschichte der Evangelischen Kirche im Herzogthum Teschen 1545–1918/20, Wien–Köln–Graz 1978, rejstřík; Die Habsburger Monarchie 1848–1914, 4. Die Konfessionen, Wien 1985, s. 570n., 585n.; J. Król, Kim był Th. H., in: Kalendarz Cieszyński 1988, Cieszyn 1987, s. 123–131; Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon, F. W. Bautz – T. Bautz (eds.) 2, 1990, s. 415–416; H. Patzelt, T. C. H., in: Schlesische Lebensbilder 6, Schlesier des 15. bis 20. Jahrhunderts, 1990, s. 148–155; J. Golec a kol., Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej 1, Cieszyn 1993, s. 119; Slezsko, Supplementum 20, s. 41–43; F. Adlgasser, Die Mitglieder der österreichischen Zentralparlamente 1848–1918, 1, Wien 2014, s. 393n.; nekrology, in: Evangelische Kirchen-Zeitung für Österreich 15. 4. 1909, s. 113–114; 1. 5. 1909, s. 129–131.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Šústková