Biografický slovník
HAAS Gustav 23.10.1884-?: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HAAS Gustav 23.10.1884-0.0.0 na HAAS Gustav 23.10.1884-? bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 23.10.1884 | | datum narození = 23.10.1884 | ||
| místo narození = Dolní Kounice | | místo narození = Dolní Kounice | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 6 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HAAS, Gustav''', ''* 23. 10. 1884 Dolní Kounice, † ?, bankéř, průmyslový podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn Bernharda H. a Katy, roz. Fintnerové. Po studiích praktikoval v textilkách. Na Sokolovsku ve Svatavě spoluzaložil přádelnu česané příze Ignaz Schmieger (Kammgarnspinnerei Ignaz Schmieger A. G. in Zwodau bei Falkenau). Na konci května 1924 se přihlásil k pobytu v Brně, domovské právo obdržel 1927. Řídil pobočku Anglo-československé banky. Byl rovněž generálním ředitelem Česko-moravské společnosti pro zužitkování textilu v Brně (Böhmisch-mährische Textil-Verwertungsgesellschaft, Brünn), členem správních rad několika podniků i vědeckých korporací a 1928 se stal jedním ze zakládajících členů Spolku Dům útěchy. Oženil se ve Vídni 1913 s Race (též Regina, Gina), roz. Fichmann-Paverovou či Panverovou (* 8. 11. 1885), která pocházela z haličského města Berežany (dnes Ukrajina). Spolu vychovali dceru Anitu (* 21. 5. 1914 Vídeň, Rakousko) a syna Leonharda (též Hardy, * 7. 1. 1923 Brno). V Brně v Lipové ulici č. 43 si dal postavit vilu, kterou projektoval architekt Ernst Wiesner a do níž se s rodinou v květnu 1930 nastěhoval. Rodina musela pro svůj židovský původ 1939 opustit republiku a dům zabrali Němci. Od 1947 H. usiloval prostřednictvím advokáta o navrácení majetku, na který 1948 byla uvalena národní správa, poněvadž ho vlastnily osoby, které se o majetek nestaraly. V dubnu 1948 syn Leonhard požádal o zrušení československého občanství. Z této žádosti vyplynulo, že rodiče žili v Londýně. Jejich další osud, data a místa úmrtí či H. odborné publikace, nejsou známy. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Köpfe, s. 79; Slavné brněnské vily. 77 domů s příběhem, J. Sedlák (ed.), 2013, s. 144–147; http://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 9. 2017). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv města Brna, domovské a pobytové karty G. H.; fond G 3 Bytový podnik města Brna, i. č. 5077 (dokumenty k domu Lipová 43). | ||
| + | |||
| + | Lenka Likavčanová, Gustav Novotný | ||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 23. 2. 2020, 10:49
| Gustav HAAS | |
 | |
| Narození | 23.10.1884 |
|---|---|
| Místo narození | Dolní Kounice |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 6 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133571 |
HAAS, Gustav, * 23. 10. 1884 Dolní Kounice, † ?, bankéř, průmyslový podnikatel
Syn Bernharda H. a Katy, roz. Fintnerové. Po studiích praktikoval v textilkách. Na Sokolovsku ve Svatavě spoluzaložil přádelnu česané příze Ignaz Schmieger (Kammgarnspinnerei Ignaz Schmieger A. G. in Zwodau bei Falkenau). Na konci května 1924 se přihlásil k pobytu v Brně, domovské právo obdržel 1927. Řídil pobočku Anglo-československé banky. Byl rovněž generálním ředitelem Česko-moravské společnosti pro zužitkování textilu v Brně (Böhmisch-mährische Textil-Verwertungsgesellschaft, Brünn), členem správních rad několika podniků i vědeckých korporací a 1928 se stal jedním ze zakládajících členů Spolku Dům útěchy. Oženil se ve Vídni 1913 s Race (též Regina, Gina), roz. Fichmann-Paverovou či Panverovou (* 8. 11. 1885), která pocházela z haličského města Berežany (dnes Ukrajina). Spolu vychovali dceru Anitu (* 21. 5. 1914 Vídeň, Rakousko) a syna Leonharda (též Hardy, * 7. 1. 1923 Brno). V Brně v Lipové ulici č. 43 si dal postavit vilu, kterou projektoval architekt Ernst Wiesner a do níž se s rodinou v květnu 1930 nastěhoval. Rodina musela pro svůj židovský původ 1939 opustit republiku a dům zabrali Němci. Od 1947 H. usiloval prostřednictvím advokáta o navrácení majetku, na který 1948 byla uvalena národní správa, poněvadž ho vlastnily osoby, které se o majetek nestaraly. V dubnu 1948 syn Leonhard požádal o zrušení československého občanství. Z této žádosti vyplynulo, že rodiče žili v Londýně. Jejich další osud, data a místa úmrtí či H. odborné publikace, nejsou známy.
L: Köpfe, s. 79; Slavné brněnské vily. 77 domů s příběhem, J. Sedlák (ed.), 2013, s. 144–147; http://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 9. 2017).
P: Archiv města Brna, domovské a pobytové karty G. H.; fond G 3 Bytový podnik města Brna, i. č. 5077 (dokumenty k domu Lipová 43).
Lenka Likavčanová, Gustav Novotný
