Biografický slovník
HAAS Rudolf 28.6.1877-25.8.1943: Porovnání verzí
(HAAS_Rudolf_28.6.1877-25.8.1943) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.6.1877 | | datum narození = 28.6.1877 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Stříbro |
| datum úmrtí = 25.8.1943 | | datum úmrtí = 25.8.1943 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Villach (Rakousko) |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />44- Právník |
| − | 44- Právník | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 12-13 |
| + | |||
| + | }} | ||
| + | '''HAAS, Rudolf''', ''* 28. 6. 1877 Stříbro, † 25. 8. 1943 Villach (Rakousko), spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v zámožné rodině okresního soudce Theodora H. (1840–1915) a jeho ženy Antonie. Gymnázium navštěvoval ve Stříbře a Chebu, kde měl jeho otec statek, maturitu složil na německém gymnáziu v Plzni. 1896–1902 studoval na právnické fakultě německé univerzity v Praze (JUDr. 1902). Současně poslouchal na německé filozofické fakultě přednášky o české poezii lektora F. Adlera, přítele a překladatele J. Vrchlického, a profesora germanistiky A. Sauera. Od 1902 byl úředníkem Společnosti státních drah ve Vídni, 1912–25 inspektorem státních drah v korutanském Villachu. 1925 se tam profesionalizoval jako spisovatel, 1937 se stal čestným měšťanem města. V rozsáhlém literárním díle nevyrovnané kvality obhajoval německý charakter Chebska a Korutan, publicisticky vystupoval proti českým nárokům na Cheb a proti korutanským Slovincům; všechny jeho prózy vykazují nacionalistickou tendenci. Největšího úspěchu u čtenářů i kritiky dosáhl tetralogií ze studentského života ''Matthias Triebl'' (1915), ''Triebl der Wanderer'' (1916), ''Auf lichter Höhe'' (1922) a ''Triebl-Streiche'' (1929). Ve dvacátých letech aktivně podporoval nacistické hnutí, byl členem rakouské nacionálně socialistické strany a stoupencem tzv. německé územní jednoty. Jeho román ''Mutter Berta'' (1940) byl nacistickou Goebbelsovou propagandou v Německu vydáván za příklad literatury nové epochy „Blut-und-Boden“ (krev a půda). V současnosti jsou jeho četné a ideologicky tendenční romány a novely s výjimkou Trieblova cyklu a humoristického románu ''Der lange Christoph'' (1930) zapomenuty. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Der Volksbeglücker, Berlin 1910; Michel Blank und seine Liesel, Leipzig 1919; Diktatur, tamtéž 1923; Heimat in Ketten, tamtéž 1924; Die drei Kuppelpelze des Kriminalrates, tamtéž 1926; Komm mit Kamerad!, tamtéž 1927; Klaus Andrian, tamtéž 1928; Egerländer, tamtéž 1931; Bergbauern, tamtéž 1939; Vor der Heimholung ins Reich, tamtéž 1940. Drama: Der Schelm von Neuberg, tamtéž 1919. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 981; ÖBL 2, s. 119; BL 1, s. 497; EBL 1, s. 187; H. Giebisch – G. Gugitz, Bio-bibliographisches Literaturlexikon Österreichs, Wien 1964, s. 131; J. Mühlberger, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900–1939, München–Wien 1981, rejstřík; Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 289; Lexikon der nationalsozialistischen Dichter, J. Hillesheim – E. Michael (eds.), Würzburg 1993, s. 223–226; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 157; Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern, J. Born – D. Krywalski (eds.), München 2000, rejstřík; Literatur unter dem Hakenkreuz, P. Becher – I. Fiala-Fürst (eds.), 2005, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv UK, Praha, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1892–1904), s. 312. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 30: | ||
[[Kategorie:1877]] | [[Kategorie:1877]] | ||
| + | [[Kategorie:Stříbro]] | ||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
| + | [[Kategorie:Villach]] | ||
Verze z 23. 2. 2020, 20:20
| Rudolf HAAS | |
 | |
| Narození | 28.6.1877 |
|---|---|
| Místo narození | Stříbro |
| Úmrtí | 25.8.1943 |
| Místo úmrtí | Villach (Rakousko) |
| Povolání |
63- Spisovatel 44- Právník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 12-13 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46681 |
HAAS, Rudolf, * 28. 6. 1877 Stříbro, † 25. 8. 1943 Villach (Rakousko), spisovatel
Narodil se v zámožné rodině okresního soudce Theodora H. (1840–1915) a jeho ženy Antonie. Gymnázium navštěvoval ve Stříbře a Chebu, kde měl jeho otec statek, maturitu složil na německém gymnáziu v Plzni. 1896–1902 studoval na právnické fakultě německé univerzity v Praze (JUDr. 1902). Současně poslouchal na německé filozofické fakultě přednášky o české poezii lektora F. Adlera, přítele a překladatele J. Vrchlického, a profesora germanistiky A. Sauera. Od 1902 byl úředníkem Společnosti státních drah ve Vídni, 1912–25 inspektorem státních drah v korutanském Villachu. 1925 se tam profesionalizoval jako spisovatel, 1937 se stal čestným měšťanem města. V rozsáhlém literárním díle nevyrovnané kvality obhajoval německý charakter Chebska a Korutan, publicisticky vystupoval proti českým nárokům na Cheb a proti korutanským Slovincům; všechny jeho prózy vykazují nacionalistickou tendenci. Největšího úspěchu u čtenářů i kritiky dosáhl tetralogií ze studentského života Matthias Triebl (1915), Triebl der Wanderer (1916), Auf lichter Höhe (1922) a Triebl-Streiche (1929). Ve dvacátých letech aktivně podporoval nacistické hnutí, byl členem rakouské nacionálně socialistické strany a stoupencem tzv. německé územní jednoty. Jeho román Mutter Berta (1940) byl nacistickou Goebbelsovou propagandou v Německu vydáván za příklad literatury nové epochy „Blut-und-Boden“ (krev a půda). V současnosti jsou jeho četné a ideologicky tendenční romány a novely s výjimkou Trieblova cyklu a humoristického románu Der lange Christoph (1930) zapomenuty.
D: výběr: Der Volksbeglücker, Berlin 1910; Michel Blank und seine Liesel, Leipzig 1919; Diktatur, tamtéž 1923; Heimat in Ketten, tamtéž 1924; Die drei Kuppelpelze des Kriminalrates, tamtéž 1926; Komm mit Kamerad!, tamtéž 1927; Klaus Andrian, tamtéž 1928; Egerländer, tamtéž 1931; Bergbauern, tamtéž 1939; Vor der Heimholung ins Reich, tamtéž 1940. Drama: Der Schelm von Neuberg, tamtéž 1919.
L: OSND 2/2, s. 981; ÖBL 2, s. 119; BL 1, s. 497; EBL 1, s. 187; H. Giebisch – G. Gugitz, Bio-bibliographisches Literaturlexikon Österreichs, Wien 1964, s. 131; J. Mühlberger, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900–1939, München–Wien 1981, rejstřík; Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 289; Lexikon der nationalsozialistischen Dichter, J. Hillesheim – E. Michael (eds.), Würzburg 1993, s. 223–226; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 157; Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern, J. Born – D. Krywalski (eds.), München 2000, rejstřík; Literatur unter dem Hakenkreuz, P. Becher – I. Fiala-Fürst (eds.), 2005, rejstřík.
P: Archiv UK, Praha, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1892–1904), s. 312.
Martin Kučera
