HAAS Willy 7.6.1891-4.9.1973: Porovnání verzí

Z Personal
(HAAS_Willy_7.6.1891-4.9.1973)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 4.9.1973
 
| datum úmrtí = 4.9.1973
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Hamburk (Německo)
| povolání = 48- Politický publicista
+
| povolání = 48- Politický publicista<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
63- Spisovatel
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Willy HAAS
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 13-14
 +
}}
 +
'''HAAS, Willy''' ''(též Wilhelm), * 7. 6. 1891 Praha, † 4. 9. 1973 Hamburk (Německo), spisovatel, publicista, kritik''
 +
 
 +
Syn německo-židovského pražského advokáta Gustava H. a Berthy, roz. Bergmannové. Maturoval na německém gymnáziu v Praze ve Štěpánské ulici, 1909–18 studoval práva na německé univerzitě, která nedokončil. Za vysokoškolských studií se s přáteli Franzem Werfelem, Paulem Kornfeldem a Johannesem Urzidilem stal členem Pražského kruhu německých spisovatelů kolem Maxe Broda a Franze Kafky. V kavárně Arco v Hybernské ulici navázal přátelství s Ernstem Pollakem a Milenou Jesenskou, Josefem Reinerem a Jarmilou Reinerovou-Ambrožovou, Otto Pickem a Norbertem Eislerem. Od 1911 spolupracoval s elitním pražským nakladatelstvím Johann-Gottfried-Herder-Vereinigung a  1911–12 redigoval s Eislerem jeho časopis ''Herder-Blätter''. 1913 odjel do Lipska jako lektor vydavatelství K. Wolffa, 1914 narukoval do války. Od 1918 žil v Berlíně, kde pracoval jako filmový scenárista a kritik. S Ernstem Rowohltem založil 1925 týdeník ''Die literarische Welt'', který významně ovlivňoval soudobé umělecké dění, a redigoval ''Film-Kurier''. Po Hitlerově nástupu k moci se 1933 vrátil do Prahy a stal se externím redaktorem deníku ''Prager Presse'', 1933–35 přispíval do časopisu ''Die Kritik''. ''Theater und Film'', 1934–35 vydával časopis ''Welt im Wort''. Po německé okupaci 1939 emigroval do Indie, kde se jako scenárista a producent podílel na vzniku a rozvoji indické kinematografie. 1947 se pokusil usadit v Londýně, od 1948 trvale žil v Hamburku. Kritikami, vzpomínkovými črtami, drobnými prózami a eseji přispíval do řady novin a časopisů, redigoval periodika ''Die Welt'' a ''Welt am Sonntag'', systematicky spolupracoval s hamburským rozhlasem. Jako redaktor udržoval tradici tolerance meziválečného Československa a kulturní podněty Výmarské republiky. Byl třikrát ženatý: 1919–21 s Jarmilou, roz. Ambrožovou (1896–1990; podruhé provd. Nečasovou), 1924–38 s Hannou Waldeckovou (s níž měl syna) a od 1947 s Hertou Doctorovou. Kromě díla prozaického a publicistického 1922–40 napsal dvacet filmových scénářů (mj. českého filmu režiséra K. Antona ''Tonka Šibenice'' podle literární předlohy E. E. Kische, 1930). H. dílo vyniká kultivovaností, stylistickou vytříbeností, ideály demokratismu, sociální spravedlnosti, rasové snášenlivosti, všelidské humanity, jemným humorem a faktografickým bohatstvím.
 +
 
 +
'''D:''' Das Spiel mit dem Feuer, Berlin 1923; Gestalten der Zeit, tamtéž 1930; Briefe an Milena, in: Franz Kafka, Gesammelte Werke, New York, 1952; Die literarische Welt. Erinnerungen, München 1957; Calibans Weltblick. Essays, Hamburg 1957; Bert Brecht, Berlin 1958; Fragmente eines Lebens, Hommerich 1960; Gestalten. Essays zur Literatur und Gesellschaft, Berlin 1962; Nobelpreisträger der Literatur. Ein Kapitel Weltliteratur des 20. Jahrhunderts, Heidelberg 1962; Hugo von Hofmannsthal (W. H. Ein Briefwechsel), Berlin 1964; Die Belle Epoque, München 1967; Životní symboly. Pražské divadlo před válkou (přeloženo z časopisu Die Kritik 1, 1933, č. 1, srpen, nestr., otištěno, in: J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, 2012, s. 713–717).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/2, s. 981; Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur, E. Goldstücker (ed.), Berlin 1967; BL 1, s. 497; Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 289; L. Valentini, W. H. Der Zeuge einer Epoche, Frankfurt a. M. 1986; BJB, s. 74–75; P. Avenel, W. H. et le périodique Die literarische Welt 1925–1933, Villeneuve d’Ascq 1997; P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, s. 184–188; Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern 1900–1939, J. Born – D. Krywalski (eds.), München 2000,
 +
s. 119–121; Ch. v. Ungern-Sternberg, W. H. Ein grosser Regisseur der Literatur, tamtéž 2007; BHDE 2, s. 445–446; J. Sabharwal, W. H. Die Begegnung mit Indien als Exilort, Frankfurt a. M. 2013; https://de.wikipedia.org/wiki/Willy_Haas (s filmografií, soupisem díla a literatury, stav k 19. 11. 2016); Prager deutsche Autoren (dostupné z: http://www.kafka.uni-bonn.de).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/261231 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 25: Řádka 34:
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1973]]
 
[[Kategorie:1973]]
 +
[[Kategorie:Hamburk]]

Verze z 23. 2. 2020, 19:39

Willy HAAS
Narození 7.6.1891
Místo narození Praha
Úmrtí 4.9.1973
Místo úmrtí Hamburk (Německo)
Povolání 48- Politický publicista
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 13-14
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46682

HAAS, Willy (též Wilhelm), * 7. 6. 1891 Praha, † 4. 9. 1973 Hamburk (Německo), spisovatel, publicista, kritik

Syn německo-židovského pražského advokáta Gustava H. a Berthy, roz. Bergmannové. Maturoval na německém gymnáziu v Praze ve Štěpánské ulici, 1909–18 studoval práva na německé univerzitě, která nedokončil. Za vysokoškolských studií se s přáteli Franzem Werfelem, Paulem Kornfeldem a Johannesem Urzidilem stal členem Pražského kruhu německých spisovatelů kolem Maxe Broda a Franze Kafky. V kavárně Arco v Hybernské ulici navázal přátelství s Ernstem Pollakem a Milenou Jesenskou, Josefem Reinerem a Jarmilou Reinerovou-Ambrožovou, Otto Pickem a Norbertem Eislerem. Od 1911 spolupracoval s elitním pražským nakladatelstvím Johann-Gottfried-Herder-Vereinigung a  1911–12 redigoval s Eislerem jeho časopis Herder-Blätter. 1913 odjel do Lipska jako lektor vydavatelství K. Wolffa, 1914 narukoval do války. Od 1918 žil v Berlíně, kde pracoval jako filmový scenárista a kritik. S Ernstem Rowohltem založil 1925 týdeník Die literarische Welt, který významně ovlivňoval soudobé umělecké dění, a redigoval Film-Kurier. Po Hitlerově nástupu k moci se 1933 vrátil do Prahy a stal se externím redaktorem deníku Prager Presse, 1933–35 přispíval do časopisu Die Kritik. Theater und Film, 1934–35 vydával časopis Welt im Wort. Po německé okupaci 1939 emigroval do Indie, kde se jako scenárista a producent podílel na vzniku a rozvoji indické kinematografie. 1947 se pokusil usadit v Londýně, od 1948 trvale žil v Hamburku. Kritikami, vzpomínkovými črtami, drobnými prózami a eseji přispíval do řady novin a časopisů, redigoval periodika Die WeltWelt am Sonntag, systematicky spolupracoval s hamburským rozhlasem. Jako redaktor udržoval tradici tolerance meziválečného Československa a kulturní podněty Výmarské republiky. Byl třikrát ženatý: 1919–21 s Jarmilou, roz. Ambrožovou (1896–1990; podruhé provd. Nečasovou), 1924–38 s Hannou Waldeckovou (s níž měl syna) a od 1947 s Hertou Doctorovou. Kromě díla prozaického a publicistického 1922–40 napsal dvacet filmových scénářů (mj. českého filmu režiséra K. Antona Tonka Šibenice podle literární předlohy E. E. Kische, 1930). H. dílo vyniká kultivovaností, stylistickou vytříbeností, ideály demokratismu, sociální spravedlnosti, rasové snášenlivosti, všelidské humanity, jemným humorem a faktografickým bohatstvím.

D: Das Spiel mit dem Feuer, Berlin 1923; Gestalten der Zeit, tamtéž 1930; Briefe an Milena, in: Franz Kafka, Gesammelte Werke, New York, 1952; Die literarische Welt. Erinnerungen, München 1957; Calibans Weltblick. Essays, Hamburg 1957; Bert Brecht, Berlin 1958; Fragmente eines Lebens, Hommerich 1960; Gestalten. Essays zur Literatur und Gesellschaft, Berlin 1962; Nobelpreisträger der Literatur. Ein Kapitel Weltliteratur des 20. Jahrhunderts, Heidelberg 1962; Hugo von Hofmannsthal (W. H. Ein Briefwechsel), Berlin 1964; Die Belle Epoque, München 1967; Životní symboly. Pražské divadlo před válkou (přeloženo z časopisu Die Kritik 1, 1933, č. 1, srpen, nestr., otištěno, in: J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, 2012, s. 713–717).

L: OSND 2/2, s. 981; Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur, E. Goldstücker (ed.), Berlin 1967; BL 1, s. 497; Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 289; L. Valentini, W. H. Der Zeuge einer Epoche, Frankfurt a. M. 1986; BJB, s. 74–75; P. Avenel, W. H. et le périodique Die literarische Welt 1925–1933, Villeneuve d’Ascq 1997; P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, s. 184–188; Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern 1900–1939, J. Born – D. Krywalski (eds.), München 2000,

s. 119–121; Ch. v. Ungern-Sternberg, W. H. Ein grosser Regisseur der Literatur, tamtéž 2007; BHDE 2, s. 445–446; J. Sabharwal, W. H. Die Begegnung mit Indien als Exilort, Frankfurt a. M. 2013; https://de.wikipedia.org/wiki/Willy_Haas (s filmografií, soupisem díla a literatury, stav k 19. 11. 2016); Prager deutsche Autoren (dostupné z: http://www.kafka.uni-bonn.de). 

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Martin Kučera