HABART Ladislav 26.6.1914-23.6.2001: Porovnání verzí

Z Personal
m (Makariusová přesunul stránku HABART Ladislav 26.6.1914-23.6.2000 na HABART Ladislav 26.6.1914-23.6.2001 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ladislav HABART
 
| jméno = Ladislav HABART
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Habart Ladislav portret.jpg
 
| datum narození = 26.6.1914
 
| datum narození = 26.6.1914
 
| místo narození = Svatonice (u Písku)
 
| místo narození = Svatonice (u Písku)
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 23-24
 
}}
 
}}
 +
'''HABART, Ladislav''', ''* 26. 6. 1914 Svatonice (u Písku),  † 23. 6. 2001 Praha, jazzový klarinetista, saxofonista''
 +
 +
Od šesti let se věnoval houslím, od 1929 hrál se spolužáky z píseckého gymnázia v tanečním souboru a přivydělával si houslovým doprovodem při promítání němých filmů. Po maturitě účinkoval v Praze zprvu ve studentských orchestrech, 1935–37 byl klarinetistou a altsaxofonistou Orchestru Gramoklubu, po jehož rozpadu se uplatnil v souboru Blue Music Karla Slavíka a ve skupině Blue Boys Karla Vlacha. 1939–41 byl H. členem orchestrů Emila Ludvíka, Bobka Bryena a Karla Vlacha, u něhož stál jako leader v čele saxofonové skupiny. Od listopadu 1945 vedl velký swingový orchestr, který v pražské kavárně Fénix uváděl progresivní jazz po vzoru Stana Kentona; orchestr patřil ke špičkovým tělesům ve svém oboru, o čemž svědčí i řada nahrávek na gramodeskách firmy Esta. 1946 H. absolvoval vojenskou službu, po návratu obnovil soubor v malém, tzv. švédském obsazení (pět saxofonů, trubka a rytmická skupina), které se později ještě zmenšilo. Od padesátých do sedmdesátých let 20. století hrál jen v malých seskupeních v barech doma i v zahraničí, mj. ve Finsku, v Kanadě (Expo ’67), v Kolumbii a v Polsku. 1984 ztvárnil roli dirigenta barového orchestru v psychologickém filmu ''Rytmus 34'' (režie J. Balík). V souborech vedených H. se uplatnili mj. klavírista Vladimír Horčík, kytarista Antonín Julina, trumpetista Vlastimil Kloc, později klavírista Jaromír Bažant, klarinetista Ladislav Bezubka, trumpetista Richard Kubernát, hráč na bicí nástroje Jaromír Vrba, kontrabasista Bolek Ziarko, zpěvák Václav Irmanov, saxofonista Václav Křehla ad.
 +
 +
'''L:''' Očima vzpomínek L. H., in: Repertoár malé scény 8, 1970, č. 1, s. 6; č. 2, s. 10; EJ, s. 169; J. Kotek, Kronika české synkopy 1, 1975, s. 158–159, 168; 2, 1990, passim; týž, O české populární hudbě a jejích posluchačích, 1990, s. 231–234, 275, 278; týž, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, passim; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav ke 12. 4. 2017); http://www.radioservis-as.cz/archiv03/5203/52pub3.htm (stav k 10. 4. 2017).
 +
 +
Mojmír Sobotka
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

Aktuální verze z 29. 6. 2021, 13:21

Ladislav HABART
Narození 26.6.1914
Místo narození Svatonice (u Písku)
Úmrtí 23.6. 2001
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 23-24
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75735

HABART, Ladislav, * 26. 6. 1914 Svatonice (u Písku), † 23. 6. 2001 Praha, jazzový klarinetista, saxofonista

Od šesti let se věnoval houslím, od 1929 hrál se spolužáky z píseckého gymnázia v tanečním souboru a přivydělával si houslovým doprovodem při promítání němých filmů. Po maturitě účinkoval v Praze zprvu ve studentských orchestrech, 1935–37 byl klarinetistou a altsaxofonistou Orchestru Gramoklubu, po jehož rozpadu se uplatnil v souboru Blue Music Karla Slavíka a ve skupině Blue Boys Karla Vlacha. 1939–41 byl H. členem orchestrů Emila Ludvíka, Bobka Bryena a Karla Vlacha, u něhož stál jako leader v čele saxofonové skupiny. Od listopadu 1945 vedl velký swingový orchestr, který v pražské kavárně Fénix uváděl progresivní jazz po vzoru Stana Kentona; orchestr patřil ke špičkovým tělesům ve svém oboru, o čemž svědčí i řada nahrávek na gramodeskách firmy Esta. 1946 H. absolvoval vojenskou službu, po návratu obnovil soubor v malém, tzv. švédském obsazení (pět saxofonů, trubka a rytmická skupina), které se později ještě zmenšilo. Od padesátých do sedmdesátých let 20. století hrál jen v malých seskupeních v barech doma i v zahraničí, mj. ve Finsku, v Kanadě (Expo ’67), v Kolumbii a v Polsku. 1984 ztvárnil roli dirigenta barového orchestru v psychologickém filmu Rytmus 34 (režie J. Balík). V souborech vedených H. se uplatnili mj. klavírista Vladimír Horčík, kytarista Antonín Julina, trumpetista Vlastimil Kloc, později klavírista Jaromír Bažant, klarinetista Ladislav Bezubka, trumpetista Richard Kubernát, hráč na bicí nástroje Jaromír Vrba, kontrabasista Bolek Ziarko, zpěvák Václav Irmanov, saxofonista Václav Křehla ad.

L: Očima vzpomínek L. H., in: Repertoár malé scény 8, 1970, č. 1, s. 6; č. 2, s. 10; EJ, s. 169; J. Kotek, Kronika české synkopy 1, 1975, s. 158–159, 168; 2, 1990, passim; týž, O české populární hudbě a jejích posluchačích, 1990, s. 231–234, 275, 278; týž, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), 1998, passim; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav ke 12. 4. 2017); http://www.radioservis-as.cz/archiv03/5203/52pub3.htm (stav k 10. 4. 2017).

Mojmír Sobotka