HABERMEHL Erasmus ?1538-15.11.1606: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HABERMEHL Erazim ?1538-15.11.1606 na HABERMEHL Erasmus ?1538-15.11.1606 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 4. 3. 2020, 19:08

Erasmus HABERMEHL
Narození asi 1538
Úmrtí 15.11.1606
Místo úmrtí Praha
Povolání 1- Matematik
9- Astronom nebo astrolog
88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 31
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46705

HABERMEHL, Erasmus, * asi 1538 ?, † 15. 11. 1606 Praha, hodinář, konstruktér astronomických přístrojů

Pocházel z jižního Německa; nepochybně pobýval v Norimberku. Není známo, jak dosáhl neobvykle kvalitního vzdělání a vyučení. Přibližně od 1575 působil v Praze, první přístroj signovaný E. H. Pragae je datován 1576. Na dvoře Rudolfa II. se 1594 stal dvorním mechanikem s měsíční mzdou osm zlatých. 1593 nebo 1594 se v Praze oženil se zlatnicí Zuzanou Solisovou († po 1612). Bydlel na Malé Straně, kde také zemřel, pohřben byl v ambitu kostela sv. Tomáše. V Praze působil jako hodinář i jeho bratr Josua, jenž dostal městské právo 1590.

H. je znám jako autor technicky i vědecky precizně zpracovaných rýsovacích pomůcek, navigačních přístrojů, např. sextantů, ale i slunečních hodin. S jeho přístroji určitě pracoval T. Brahe (sextant) a pravděpodobně i další z rudolfinských astronomů. Kromě císaře a jeho dvorních vědců H. pracoval i pro další zadavatele, jako byli Rožmberkové Vilém a Petr Vok či vévoda z Parmy Alessandro Farnese. H. bylo připsáno patnáct přístrojů, které se nacházejí ve sbírkách Národního technického muzea v Praze, ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu a v dalších středoevropských sbírkách. Známy jsou také jeho modlitební, a dokonce astrologické knihy, podepsané „E. H. fecit“, kde ovšem nelze rozeznat, zda H. je napsal, nebo byl autorem jejich výtvarné podoby.

L: OSN 10, s. 683 (s nepřesnostmi; jako Erazim H.); BL 1, s. 503; MČE 2, s. 699; NDB 7, s. 398; NEČVU 1, s. 236; H. von Bertele – K. Blau, H.’s Universalkalender, in: Annali dell’ Istituto e Museo di storia della scienza di Firenze 2, č. 2, 1977, s. 23–44; S. Michal, Hodinářství a hodináři, 2002, s. 248; E. Fučíková a kol., Umění na dvoře Rudolfa II., 2002, rejstřík; A. Švejda, The instruments of E. H. in the National Technical Museum Prague collection, in: Science in contact at the beginning of scientific revolution, 2004, s. 153–172.


Jiří Martínek