Biografický slovník
HABER Heinrich 3.10.1900-8.7.1962
| Heinrich HABER | |
 | |
| Narození | 3.10.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Tlumač (Ukrajina) |
| Úmrtí | 8.7.1962 |
| Místo úmrtí | Edinburgh (Velká Británie) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 25-26 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138549 |
HABER, Heinrich (též Jindřich, Henry), * 3. 10. 1900 Tlumač (Ukrajina), † 8. 7. 1962 Edinburgh (Velká Británie), lékař dermatolog, pedagog
Židovská rodina Isidora H. a jeho ženy Reisl (Rosy) z haličského městečka, které se tehdy jmenovalo Tovmač (poblíž Stanislavi, dnes Ivano-Frankivs’ka), se na útěku před blížící se ruskou frontou dostala počátkem první světové války 1914 do Brna, kde se otec živil jako fotograf. H. maturoval 1919 na německém gymnáziu a začal studovat lékařství na nově založené Masarykově univerzitě. Po dvou letech přešel na Německou univerzitu v Praze (MUDr. 1927). Začal pracovat na kožní klinice K. Kreibicha a jeho nástupce R. Bezecnyho. 1931 se v Praze oženil s Alicí Joklovou (1907–1982) z Jablonce nad Nisou, s níž měl dceru Katherine (* 1944).
V březnu 1939 uprchl s manželkou před nacismem do Anglie, kde jako běženec nedosáhl na licenci k lékařské praxi; po otcově příkladu hledal zaměstnání fotografa. Následně získal dočasnou lékařskou registraci (1941) a pracoval v Londýně na kožním oddělení nemocnice sv. Petra, později v nemocnici sv. Jana pro choroby kůže a v nemocnici pro pohlavní choroby (Lock Hospital). Jako vojenský venerolog sloužil od 1944 zpočátku v Anglii, pak v Indii, kde ho po válce zastihla zpráva o smrti matky, bratrů Sigmunda, Moritze a Eduarda a dalších příbuzných v nacistických koncentračních táborech. 1947 se vrátil do Londýna jako odborný lékař, 1948 asistent patologie v nemocnici sv. Jana. Po ostré odborné debatě na výroční konferenci Britské asociace dermatologů v Edinburghu ukončil život sebevraždou. Jeho přínos k poznání histopatologie růžovkovité kožní choroby se zvýšenou pigmentací i rohověním, vtaženými jizvami a rodinným výskytem ocenili kolegové zavedením názvu pro tuto chorobu ve znění Haberův syndrom (1965).
D: výběr: Lepra maculo-anaesthetica, in: Proceedings of the Royal Society of Medicine 37, 1944, s. 289; Incontinentia pigmenti, in: British Medicine Journal 23. 7. 1949, s. 230–231; Drug eruptions, in: tamtéž 11. 8. 1951, s. 342; Cytodiagnosis in dermatology, in: British Journal of Dermatology 66, 1954, č. 3, s. 79–94; Histopathology of cellular naevi and malignant melanomas, in: Proceedings of the Royal Society of Medicine 54, 1961, s. 479–483; Some observations on common moles, in: British Journal of Dermatology 74, 1962, s. 224–228.
L: výběr: T. Kindler, [Henry H.], in: Dermatologica 125, 1962, s. 367–368; G. Riehl, H. H., 1900–1962, in: Der Hautarzt 13, 1962, s. 479–480; K. V. Sanderson – H. T. H. Wilson, H.’s syndrome: familial rosacea-like eruption with intraepidermal epithelioma, in: British Journal of Dermatology 77, 1965, s. 1–8; K. V. Sanderson, The man behind the eponym: Henry H., in: American Journal of Dermatopathology 7, 1985, s. 543–545; S. Tharakaram, Dr Henry H.: Nazi refugee and dermatopathologist par excellence, 1900–1962, in: British association of dermatologists, 91st annual meeting, London 5th–7th July 2011, final programme, s. 30.
Pavel Čech
