Biografický slovník
HACKENBERG Theodor 4.12.1873-26.3.1946: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.12.1873 | | datum narození = 4.12.1873 | ||
| − | | místo narození = Mírov | + | | místo narození = Mírov (u Mohelnice) |
| datum úmrtí = 26.3.1946 | | datum úmrtí = 26.3.1946 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 39-40 |
| + | }} | ||
| + | '''HACKENBERG, Theodor''', ''* 4. 12. 1873 Mírov (u Mohelnice), † 26. 3. 1946 Praha, politik'' | ||
| + | |||
| + | V literatuře se jako datum narození uvádí i 3. prosinec. Syn Theodora H., vězeňského dozorce na Mírově, a Marie, roz. Suchánkové. Vyučil se truhlářem u českého mistra v Litovli. Byl členem a aktivistou dělnického vzdělávacího spolku v Mohelnici. Poté pracoval jako truhlářský tovaryš ve Vídni. Pro účast na desetitýdenní stávce byl propuštěn. Dva roky nacházel jen příležitostná zaměstnání v tehdejším Uhersku, odkud odešel do jihotyrolského Merana (dnes Itálie), kde působil jako truhlářský dělník a 1897–98 také jako odborový důvěrník a tajemník okresní nemocenské pokladny. Vstoupil do rakouské sociálně demokratické strany. Od 1898 krátce vykonával funkci sekretáře okresní nemocenské pokladny v Děčíně a posléze delší dobu (do 1913) v dolnorakouských městech Gmünd a Kremže. 1907–11 byl za volební obvod Zwettl a 1913–18 za obvod Wien-Leopoldstadt sociálnědemokratickým poslancem říšské rady ve Vídni. Na popud vůdce strany V. Adlera se 1913 stal v Brně zemským tajemníkem rakouské sociální demokracie pro Moravu. | ||
| + | |||
| + | Po vzniku ČSR se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako člen předsednictva Ústřední sociální pojišťovny a ředitel Říšského svazu německých nemocenských pojišťoven (1924–39). Významně se angažoval v Německé sociálně demokratické straně dělnické (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik). 1919–21 a 1923–38 byl členem jejího předsednictva a 1921–23 členem ústřední kontrolní komise. Získal řadu dalších funkcí ve stranických výborech a komisích (poradní sbor pro péči o pracující /1927/, výkonný výbor /1930/, programová komise /1937/). Zároveň byl 1920–35 poslancem (za olomoucký volební kraj) a 1935 až 39 senátorem Národního shromáždění (za pražský volební kraj). V parlamentu se věnoval otázkám sociálního, nemocenského a úrazového pojištění dělnictva. V poslanecké sněmovně stál v čele zásobovacího výboru, v senátu byl předsedou klubu německých sociálnědemokratických senátorů. Po mnichovské dohodě neztratil jako jeden z mála německojazyčných zákonodárců kvůli změně hranic mandát a zůstal nezařazeným senátorem až do rozpuštění Národního shromáždění v březnu 1939. Za nacistické okupace čelil H. represím. V květnu 1941 byl zatčen gestapem a delší dobu vězněn. | ||
| + | |||
| + | Po propuštění zůstal pod policejním dohledem. 1915 se v Brně oženil s Julií, roz. Klapáčovou, která byla také politicky činná v německé sociální demokracii. 1927–35 členka ústřední smírčí komise strany, od 1932 působila ve výboru pro vzdělávání. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Les assurances sociales en Tchécoslovaquie, 1931 (s J. Břeským, J. Gallasem a E. Šternem). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MSN 3, s. 11; BL 1, s. 506; Slezsko 3, s. 44; F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus 1907–1913. Ein biographisch-statistisches Handubuch, Wien 1913, s. 146; J. W. Brügel, Ludwig Czech. Arbeiterführer und Staatsmann, Wien 1960, s. 71; J. César – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu 2, 1962, s. 547; F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, Stuttgart 1982, s. 99; Balling 1, s. 407; J. Malíř – P. Marek, Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861–2004, 1 (1861–1938), 2005, s. 866; T. H. – ein Sechziger, in: Volkswacht 2. 12. 1933; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 18. 7. 2017). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, řkt. f. ú. Mírov, matrika nar. 1840–1895, inv. č. 7123, sig. Mh XII 3, fol. 115. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Doskočil | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
Verze z 7. 3. 2020, 13:09
| Theodor HACKENBERG | |
 | |
| Narození | 4.12.1873 |
|---|---|
| Místo narození | Mírov (u Mohelnice) |
| Úmrtí | 26.3.1946 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 39-40 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53597 |
HACKENBERG, Theodor, * 4. 12. 1873 Mírov (u Mohelnice), † 26. 3. 1946 Praha, politik
V literatuře se jako datum narození uvádí i 3. prosinec. Syn Theodora H., vězeňského dozorce na Mírově, a Marie, roz. Suchánkové. Vyučil se truhlářem u českého mistra v Litovli. Byl členem a aktivistou dělnického vzdělávacího spolku v Mohelnici. Poté pracoval jako truhlářský tovaryš ve Vídni. Pro účast na desetitýdenní stávce byl propuštěn. Dva roky nacházel jen příležitostná zaměstnání v tehdejším Uhersku, odkud odešel do jihotyrolského Merana (dnes Itálie), kde působil jako truhlářský dělník a 1897–98 také jako odborový důvěrník a tajemník okresní nemocenské pokladny. Vstoupil do rakouské sociálně demokratické strany. Od 1898 krátce vykonával funkci sekretáře okresní nemocenské pokladny v Děčíně a posléze delší dobu (do 1913) v dolnorakouských městech Gmünd a Kremže. 1907–11 byl za volební obvod Zwettl a 1913–18 za obvod Wien-Leopoldstadt sociálnědemokratickým poslancem říšské rady ve Vídni. Na popud vůdce strany V. Adlera se 1913 stal v Brně zemským tajemníkem rakouské sociální demokracie pro Moravu.
Po vzniku ČSR se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako člen předsednictva Ústřední sociální pojišťovny a ředitel Říšského svazu německých nemocenských pojišťoven (1924–39). Významně se angažoval v Německé sociálně demokratické straně dělnické (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik). 1919–21 a 1923–38 byl členem jejího předsednictva a 1921–23 členem ústřední kontrolní komise. Získal řadu dalších funkcí ve stranických výborech a komisích (poradní sbor pro péči o pracující /1927/, výkonný výbor /1930/, programová komise /1937/). Zároveň byl 1920–35 poslancem (za olomoucký volební kraj) a 1935 až 39 senátorem Národního shromáždění (za pražský volební kraj). V parlamentu se věnoval otázkám sociálního, nemocenského a úrazového pojištění dělnictva. V poslanecké sněmovně stál v čele zásobovacího výboru, v senátu byl předsedou klubu německých sociálnědemokratických senátorů. Po mnichovské dohodě neztratil jako jeden z mála německojazyčných zákonodárců kvůli změně hranic mandát a zůstal nezařazeným senátorem až do rozpuštění Národního shromáždění v březnu 1939. Za nacistické okupace čelil H. represím. V květnu 1941 byl zatčen gestapem a delší dobu vězněn.
Po propuštění zůstal pod policejním dohledem. 1915 se v Brně oženil s Julií, roz. Klapáčovou, která byla také politicky činná v německé sociální demokracii. 1927–35 členka ústřední smírčí komise strany, od 1932 působila ve výboru pro vzdělávání.
D: Les assurances sociales en Tchécoslovaquie, 1931 (s J. Břeským, J. Gallasem a E. Šternem).
L: MSN 3, s. 11; BL 1, s. 506; Slezsko 3, s. 44; F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus 1907–1913. Ein biographisch-statistisches Handubuch, Wien 1913, s. 146; J. W. Brügel, Ludwig Czech. Arbeiterführer und Staatsmann, Wien 1960, s. 71; J. César – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu 2, 1962, s. 547; F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, Stuttgart 1982, s. 99; Balling 1, s. 407; J. Malíř – P. Marek, Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861–2004, 1 (1861–1938), 2005, s. 866; T. H. – ein Sechziger, in: Volkswacht 2. 12. 1933; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 18. 7. 2017).
P: ZA, Opava, řkt. f. ú. Mírov, matrika nar. 1840–1895, inv. č. 7123, sig. Mh XII 3, fol. 115.
Zdeněk Doskočil
