HACKER Rudolf 4.11.1859-23.2.1920: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf HACKER | | jméno = Rudolf HACKER | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Hacker Rudolf portret.jpg |
| datum narození = 4.11.1859 | | datum narození = 4.11.1859 | ||
| místo narození = Želeč (u Tábora) | | místo narození = Želeč (u Tábora) | ||
Řádka 37: | Řádka 37: | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
[[Kategorie:Hradec Králové]] | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Hacker Rudolf manzelka.jpg|Rudolf Hacker se svou druhou manželkou Marií | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 2. 7. 2021, 13:18
Rudolf HACKER | |
Narození | 4.11.1859 |
---|---|
Místo narození | Želeč (u Tábora) |
Úmrtí | 23.2.1920 |
Místo úmrtí | Hradec Králové |
Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 44 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46720 |
HACKER, Rudolf, * 4. 11. 1859 Želeč (u Tábora), † 23. 2. 1920 Hradec Králové, lesník, vynálezce
Byl synem lesmistra Karla H. a Anny, roz. Urbanidesové. Absolvoval čtyři třídy gymnázia v Benešově, na rok vstoupil do odborné praxe u otce a ve studiích pokračoval na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem, kterou ukončil 1878. Pracoval na soukromých císařských majetcích jako adjunkt, správce a nakonec lesmistr na několika místech v Čechách: v Kácově (část Zderadiny), Velké Dobré (část Malá Dobrá, u Kladna), Chudoslavicích (u Litoměřic) a v Cerekvici nad Bystřicí, odkud odešel 1906 do výslužby. 1904 založil v Pouchově (dnes Hradec Králové) na ploše třiceti hektarů soukromou lesní školku, inspirovanou německými vzory a největší v tehdejším Rakousko-Uhersku, která záhy vynikla jako vzorný šlechtitelský podnik.
Přednášel a psal o zakládání lesů a zeleně do českých i německých časopisů. Zasazoval se o zavedení kontroly původu lesních semen, proslul světoznámými a patentovanými vynálezy mj. školkovacího stroje (1882, zlepšený 1888), secího strojku a školkovacího prkénka (obojí 1886), navrhl též zjednodušený lanový smyk, plečku na kolečkách, sázecí motyčku, stroj balicí i na zasypávání semen a kartáč na první pletí.
Byl dvakrát ženatý, poprvé od 1886 s Marií, roz. Duckeovou, v manželství se narodilo pět dětí; po ovdovění se 1899 oženil s Marií, roz. Jelínkovou, s níž měl tři dcery. Vedení H. závodu se ujal zeť, lesmistr Robert Rakušan.
Na H. počest byla pojmenována lesní školka u silnice naproti arboretu u Křtin a ve školce byl 1929 vystavěn památník – obelisk. Pomník, který vznikl ve Škodově královéhradeckém ateliéru a od 1930 stál v H. založených školkách, byl 1950 přemístěn do zahrady H. vily, 1970 na pouchovský hřbitov a nakonec 2005 k retenční nádrži a Cestě myslivců v královéhradeckých lesích.
L: Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 174–175; L. Levá, R. H., in: Prameny a studie č. 49. Z historie zemědělství 2, 2012, s. 28–40 (se soupisem díla a literatury); G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 110, 114, 242, 351 (se soupisem literatury); http://www.slpkrtiny.cz (stav k 20. 1. 2017).
P: Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, osobní fond R. H. (2 kar- tony).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný