HADAČ Václav Antonín 12.8.1891-4.4.1964: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Třeboň
 
| místo úmrtí = Třeboň
 
| povolání = 53- Historik
 
| povolání = 53- Historik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 45-46
 
}}
 
}}
 +
'''HADAČ, Václav Antonín''', ''* 12. 8. 1891 Petrovice (u Třeboně), † 4. 4. 1964 Třeboň, archivář, historik''
 +
 +
Syn z rodiny sedláka Jana H. a Roziny, roz. Houdkové. 1911 maturoval na třeboňském gymnáziu a nastoupil do tamního archivu, jehož ředitelem v té době byl František Mareš, který rozhodujícím způsobem ovlivnil H. zájem o historii. 1917 H. odešel na vídeňskou univerzitu, po vzniku ČSR studoval ještě 1919/20 na univerzitě v Praze a 1919–21 na Státní archivní škole. Jeho celoživotní působení bylo spojeno se schwarzenberským archivem v Třeboni, v němž pracoval téměř padesát let. 1945 byl jmenován jeho vedoucím a tuto funkci vykonával v instituci, která prošla v poválečném období několika organizačními změnami, dalších deset let. Schwarzenberský archiv se od 1945 přechodně stal součástí Zemského archivu a následně byl zestátněn. Od 1952 jej spravoval Zemědělsko-lesnický archiv, 1956 přešel do nově vzniklého Státního archivu v Třeboni (dnes SOA, Třeboň). Před odchodem do důchodu 1956–59 působil ještě jako řadový pracovník.
 +
 +
Jeho nejvýznamnějším odkazem zůstal podíl na rozsáhlém archivním průvodci, do jehož druhého dílu zpracoval správní dějiny rožmberských, eggenberských a schwarzenberských majetků a historii třeboňského archivu. V závěru života se věnoval dílu a osobnosti rožmberského archiváře, knihovníka a kronikáře Václava Březana. V osobním fondu je uložena nevydaná práce věnovaná dějinám jihočeského rybníkářství.
 +
 +
'''D:''' Summa cancellariae regis Bohemiae. Cancellaria regis Wenceslai IV., in: Časopis archivní školy 4, 1926 (1927), s. 11–48; Básnická fantasie a historická pravda v románu Václava Beneše-Třebízského „Bludné duše“, in: Tradice. Věstník Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku v Čes. Budějovicích 2, 1935, s. 121–130; Staročeský rybnikář Jakub Krčín z Jelčan, in: tamtéž, s. 175–182; O rodišti a rodu Husovu podle zpráv ze schwarzenberských archivů, in: tamtéž 3, 1936, s. 7–14; O rodný dům Husův, in: ČČH 43, 1937, č. 1, s. 54–65; Rožmberk, české moře. Hrst technických a historických dat, 1946; Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech 2–3, 1958, 1959 (spoluautor); Drobné příspěvky k životopisu a dílu Václava Březana, in: JSH 31, 1962, s. 97–111.
 +
 +
'''L:''' F. Navrátil, V. H., in: ČSPSČ 59, 1951, s. 120; Z. Štrejn, V. H., in: JSH 25, 1956, s. 123; I. Plecháček, V. H. sedmdesátníkem, in: Archivní časopis 11, 1961,  č. 3, s. 181–182; F. Navrátil, V. H., in: JSH 30, 1961, s. 178–180; 31, 1962, s. 188 (s bibliografií); nekrolog, týž, in: tamtéž 33, 1964, s. 103 až 104; N. Bonhardová, Zemřel V. H., in: ČČH 62, 1964, s. 631–632; Kutnar, s. 922; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 201.
 +
 +
'''P:''' SOA, Třeboň, osobní fond.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/207883 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Marie Makariusová
 +
 +
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]

Aktuální verze z 7. 3. 2020, 17:09

Václav Antonín HADAČ
Narození 12.8.1891
Místo narození Petrovice (u Třeboně)
Úmrtí 4.4.1964
Místo úmrtí Třeboň
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 45-46

HADAČ, Václav Antonín, * 12. 8. 1891 Petrovice (u Třeboně), † 4. 4. 1964 Třeboň, archivář, historik

Syn z rodiny sedláka Jana H. a Roziny, roz. Houdkové. 1911 maturoval na třeboňském gymnáziu a nastoupil do tamního archivu, jehož ředitelem v té době byl František Mareš, který rozhodujícím způsobem ovlivnil H. zájem o historii. 1917 H. odešel na vídeňskou univerzitu, po vzniku ČSR studoval ještě 1919/20 na univerzitě v Praze a 1919–21 na Státní archivní škole. Jeho celoživotní působení bylo spojeno se schwarzenberským archivem v Třeboni, v němž pracoval téměř padesát let. 1945 byl jmenován jeho vedoucím a tuto funkci vykonával v instituci, která prošla v poválečném období několika organizačními změnami, dalších deset let. Schwarzenberský archiv se od 1945 přechodně stal součástí Zemského archivu a následně byl zestátněn. Od 1952 jej spravoval Zemědělsko-lesnický archiv, 1956 přešel do nově vzniklého Státního archivu v Třeboni (dnes SOA, Třeboň). Před odchodem do důchodu 1956–59 působil ještě jako řadový pracovník.

Jeho nejvýznamnějším odkazem zůstal podíl na rozsáhlém archivním průvodci, do jehož druhého dílu zpracoval správní dějiny rožmberských, eggenberských a schwarzenberských majetků a historii třeboňského archivu. V závěru života se věnoval dílu a osobnosti rožmberského archiváře, knihovníka a kronikáře Václava Březana. V osobním fondu je uložena nevydaná práce věnovaná dějinám jihočeského rybníkářství.

D: Summa cancellariae regis Bohemiae. Cancellaria regis Wenceslai IV., in: Časopis archivní školy 4, 1926 (1927), s. 11–48; Básnická fantasie a historická pravda v románu Václava Beneše-Třebízského „Bludné duše“, in: Tradice. Věstník Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku v Čes. Budějovicích 2, 1935, s. 121–130; Staročeský rybnikář Jakub Krčín z Jelčan, in: tamtéž, s. 175–182; O rodišti a rodu Husovu podle zpráv ze schwarzenberských archivů, in: tamtéž 3, 1936, s. 7–14; O rodný dům Husův, in: ČČH 43, 1937, č. 1, s. 54–65; Rožmberk, české moře. Hrst technických a historických dat, 1946; Státní archiv v Třeboni. Průvodce po archivních fondech 2–3, 1958, 1959 (spoluautor); Drobné příspěvky k životopisu a dílu Václava Březana, in: JSH 31, 1962, s. 97–111.

L: F. Navrátil, V. H., in: ČSPSČ 59, 1951, s. 120; Z. Štrejn, V. H., in: JSH 25, 1956, s. 123; I. Plecháček, V. H. sedmdesátníkem, in: Archivní časopis 11, 1961, č. 3, s. 181–182; F. Navrátil, V. H., in: JSH 30, 1961, s. 178–180; 31, 1962, s. 188 (s bibliografií); nekrolog, týž, in: tamtéž 33, 1964, s. 103 až 104; N. Bonhardová, Zemřel V. H., in: ČČH 62, 1964, s. 631–632; Kutnar, s. 922; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 201.

P: SOA, Třeboň, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová