HADEK Alfred 10.1.1898-16.10.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Alfred HADEK | obrázek = No male portrait.png | rodné jméno = Lébrová | datum narození = 10.1.1898 | místo narození =…“)
 
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Alfred HADEK
 
| jméno = Alfred HADEK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| rodné jméno = Lébrová
+
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 10.1.1898
 
| datum narození = 10.1.1898
 
| místo narození = Litobratřice (u Znojma)
 
| místo narození = Litobratřice (u Znojma)
Řádka 8: Řádka 8:
 
| místo úmrtí = Pentenried (u Mnichova, Německo)
 
| místo úmrtí = Pentenried (u Mnichova, Německo)
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alfred HADEK<br/>politik, poslanec za KSČ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 46-47
 +
}}
 +
'''HADEK, Alfred''', ''* 10. 1. 1898 Litobratřice (u Znojma),  † 16. 10. 1975 Pentenried (u Mnichova, Německo), politik''
 +
 
 +
Pocházel z jižní Moravy, později se přestěhoval do severních Čech (jako poslanec uváděl bydliště Šumburk nad Desnou, dnes m. č. Tanvaldu). Profesí byl kovodělník. Ve dvacátých letech vstoupil do KSČ, v níž zůstal i po V. sjezdu. 1929 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Vystupoval především k sociálním otázkám a perzekuci komunistů v ČSR. Ve sněmovně v březnu 1933 jako jeden z prvních upozornil na nebezpečí hitlerovského režimu v Německu. Dvakrát byl zbaven poslanecké imunity na základě zákona na ochranu republiky. Při volbách 1935 nebyl zvolen, ačkoli stál na prvním místě kandidátky (volební kraj Česká Lípa).
 +
 
 +
V listopadu 1931 byl očitým svědkem zásahu četníků při tzv. Frývaldovské stávce (podle některých tvrzení se jí aktivně účastnil a vyzýval dav k útoku proti pořádkovým složkám), o němž rovněž referoval v parlamentu. Promluvil spolu s K. Gottwaldem na pohřbu obětí. 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil ve skupině sudetoněmeckých komunistických politiků kolem Gustava Beuera, zároveň se angažoval v antifašistických spolcích. Po druhé světové válce se načas vrátil do ČSR, 1947 se vystěhoval do americké okupační zóny v Bavorsku. Zůstal věrný svému politickému přesvědčení a pracoval v zemském vedení Komunistické strany Německa.
 +
 
 +
'''L:''' https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Hadek (stav k 9. 2. 2018); BHDE 1, s. 262; M. Buchlovský, Historický obraz tzv. Frývaldovské stávky, 2006, s. 26, 30, 43.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
Řádka 17: Řádka 28:
 
[[Kategorie:Litobratřice]]
 
[[Kategorie:Litobratřice]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 +
[[Kategorie:Pentenried]]

Aktuální verze z 7. 3. 2020, 19:33

Alfred HADEK
Narození 10.1.1898
Místo narození Litobratřice (u Znojma)
Úmrtí 16.10.1975
Místo úmrtí Pentenried (u Mnichova, Německo)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 46-47

HADEK, Alfred, * 10. 1. 1898 Litobratřice (u Znojma), † 16. 10. 1975 Pentenried (u Mnichova, Německo), politik

Pocházel z jižní Moravy, později se přestěhoval do severních Čech (jako poslanec uváděl bydliště Šumburk nad Desnou, dnes m. č. Tanvaldu). Profesí byl kovodělník. Ve dvacátých letech vstoupil do KSČ, v níž zůstal i po V. sjezdu. 1929 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Vystupoval především k sociálním otázkám a perzekuci komunistů v ČSR. Ve sněmovně v březnu 1933 jako jeden z prvních upozornil na nebezpečí hitlerovského režimu v Německu. Dvakrát byl zbaven poslanecké imunity na základě zákona na ochranu republiky. Při volbách 1935 nebyl zvolen, ačkoli stál na prvním místě kandidátky (volební kraj Česká Lípa).

V listopadu 1931 byl očitým svědkem zásahu četníků při tzv. Frývaldovské stávce (podle některých tvrzení se jí aktivně účastnil a vyzýval dav k útoku proti pořádkovým složkám), o němž rovněž referoval v parlamentu. Promluvil spolu s K. Gottwaldem na pohřbu obětí. 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil ve skupině sudetoněmeckých komunistických politiků kolem Gustava Beuera, zároveň se angažoval v antifašistických spolcích. Po druhé světové válce se načas vrátil do ČSR, 1947 se vystěhoval do americké okupační zóny v Bavorsku. Zůstal věrný svému politickému přesvědčení a pracoval v zemském vedení Komunistické strany Německa.

L: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Hadek (stav k 9. 2. 2018); BHDE 1, s. 262; M. Buchlovský, Historický obraz tzv. Frývaldovské stávky, 2006, s. 26, 30, 43.

Jiří Martínek