Verze z 7. 7. 2021, 12:04, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAFFENECKER Anton 4.6.1720-16.8.1789

Z Personal
Anton HAFFENECKER
Narození 4.6.1720
Místo narození Berg (Tannheim, Rakousko)
Úmrtí 16.8.1789
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 55-56
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48172

HAFFENECKER, Anton (též HAFENEKER, HAFFENEKER, HAFNEKER, HAWENECKER), * 4. 6. 1720 Berg (Tannheim, Rakousko), † 16. 8. 1789 Praha, stavitel

Syn Bartholomea H. z Tyrolska. Patrně po nějaké době strávené v Praze získal 1752 městské právo na Malé Straně. 1753 křtil s manželkou Marií Magdalenou z domu Od Dvou hrdliček syna v kostele sv. Mikuláše, další potomky poté 1756, 1758, 1760, 1763 (z domu Od Vojtěcha), 1765 (od Löfflerů), 1767 a 1770. Zmíněný dům Löfflerů je někdejší Dientzenhoferovský dům čp. 465/III v dnešní Hellichově ul., který H. koupil 1765. Byl příslušníkem cechu zedníků a jako takový vystupoval v řadě komisí. Spolu s Matějem Hummelem vydali 1768 dobrozdání k úpravě Lobkowiczkého paláce čp. 347/III. Dále byl doložen s Ignácem Janem Nep. Palliardim při odhadu domu čp. 316/III. V popisu Prahy (1774) je uveden jako jediný stavitel na Malé Straně. Patrně od 1769 sloužil jako královský dvorní stavitel (Hofbaumeister). Po smrti stavitelů Anselma Luraga a Antona Kuntze dokončil velkou přestavbu Pražského hradu (1753–75) podle plánů vídeňského Niccoly Paccassiho.

Nejstarší H. doložitelnou stavbou byl cisterciácký klášter v Sedlci (dnes Kutná Hora), kde pracoval v padesátých letech 18. století zřejmě podle plánů Františka Ignáce Préea. 1754–56 budoval kostel sv. Martina v Nejdku na Karlovarsku. Kolem 1760 obnovil portál Nostického paláce (čp. 471/III) na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně. Z 1762 se dochoval H. podepsaný rozpočet a plán na stavbu fary u kostela sv. Václava v Nahořečicích (č. o. Valeč) na Karlovarsku. 1765 podepsal rozpočet na stavbu věžičky kostela sv. Kříže v Bříství na Nymbursku. Připisuje se mu zajímavá architektura Nostické jízdárny čp. 468/III na Malé Straně z doby po 1765. V téže době dokončoval i dlouhotrvající stavbu kostela Nanebevzetí P. Marie v Přešticích na Plzeňsku, kterou patrně navrhl (1729) Kilián Ignác Dientzenhofer. Po 1765 se účastnil (po zemřelém Anselmu Luragovi) stavby benediktinského kláštera v Kladrubech (u Stříbra). Do 1768 probíhala přístavba knihovny ke Karolinu (čp. 541/I) na Starém Městě pražském, k níž první návrhy provedli 1756 Kuntz a Paccassi a H. realizoval přístavbu podle změněných plánů. Přestavěl kolem 1767 zřejmě také zámek v Lysé nad Labem. Je autorem architektury pozdně barokního zámku v Měšicích (u Prahy) pro Františka Antonína Nostitze (1767–75). Roku 1768 provedl úpravu severní části domu U Bílého orla čp. 4/III na Malé Straně, ve stejné době vypracoval také dva rozpočty na opravu Dietrichsteinského paláce čp. 176/IV na Hradčanech (nakonec byly navržené opravy provedeny ve vyšší hodnotě, než se předpokládalo). 1770 opravoval bleskem poškozenou věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě. 1773–79 se budoval podle H. projektu farní kostel sv. Jakuba Většího v Kladrubech (u Stříbra). 1773 je H. podepsán pod rozpočet přestavby tehdy velmi sešlého kostela sv. Jana Křtitele v Městě Touškově (u Plzně), uskutečněné 1777–78. Roku 1776 provedl přestavbu a zvýšení domu čp. 3/III na Malé Straně a ve stejné době opravoval i skleník v Královské zahradě na Hradčanech. 1777 přistavěl podle vlastního (zachovaného) plánu jídelnu na faře u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském. Z téhož roku pochází plán na zajímavou přestavbu a zvýšení budov ve dvoře Jízdárny (čp. 54 a 55/IV) u Pražského hradu. V osmdesátých letech 18. století se měl účastnit prací na pevnosti Terezín spolu s Josefem Jägerem a Josefem Zobelem. 1781 hloubil sklep ve Lvím dvoře u Pražského hradu. 1781–83 stavěl pro Franze Antona Nostitze-Rienecka Stavovské divadlo (čp. 540/I) na Starém Městě pražském. Po 1783 se účastnil přestavby Sweerts-Sporckova paláce čp. 1036/II na Novém Městě pražském, spolu s J. Jägrem prováděl 1784–89 rovněž úpravy zrušeného jezuitského profesního domu čp. 2/III (Malá Strana) pro novou potřebu státní administrativy. Ve stejnou dobu a se stejným spolupracovníkem vytvořil i drobné změny v areálu císařského špitálu čp. 73/IV na Hradčanech. Nelze vyloučit, že byl autorem přestavby uličního průčelí Michnova paláce (čp. 450/III) na Malé Straně, které vznikalo v rozmezí 1772–77. Nejznámější H. realizací jistě zůstává Stavovské divadlo, přestože jeho původní podoba, jež byla syntézou pozdního návratu „druhého“ dynamického baroka a klasicismu, se nezachovala v intaktní formě. H. byl pohřben ve farnosti P. Marie Vítězné na Malé Straně.

L: Dlabač 1, s. 545; H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strasbourg 1913, s. 28–29; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 27, 1915, s. 167; tamtéž 30, 1918, s. 60; tamtéž 34, 1924–25, s. 271; Thieme–Becker 15, s. 446; Toman 1, s. 284; J. Morávek – Z. Wirth, Pražský hrad v renesanci a baroku 1490–1790, 1947, s. 17–19; A. Kubiček, Tannheimská umělecká družina v Praze, in: PA (Historie) 43, 1948, s. 96n.; Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 335, 376; 3, 1980, s. 170; V. Hlavsa – J. Vančura, Malá Strana – Menší Město pražské, 1983, s. 191, 249, 350; L.  Lancinger, Z  místopisu Nového Města pražského, in: Pražský sborník historický 20, 1987, s. 173; Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 355, 359; I. Ebelová, Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, 1996, s. 26, 29; Umělecké památky Prahy, Nové Město, R. Baťková (ed.), 1998, s. 546; M. Ebel – J. Mandelová – P. Vlček, Josef Jäger, kopiáře, 1998, s. 8–10, 13–14, 16; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 361, 366, 423, 528n.; Umělecké památky Prahy, Malá Strana, týž (ed.), 1999, s. 125, 127, 417, 446, 517, 532, 538; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 74, 182, 234, 253, 284, 400; týž, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 210; AKL 67, s. 349–350; R. Biegel, Architektonické inovace v tvorbě A. H., in: Barokní architektura v Čechách, 2015, s. 550–557.

P: Matriken Tirol Online, Pfarre Tannheim (Diözese Innsbruck), Taufbuch 1720–1784, fol. 1. 4. 6. 1720, mikrofilm MF 0836-1; NA, Praha, APA, kart. 1350, 1392, 1418, 1500, 1532, 1555.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček