Biografický slovník
HAGER Josef 1726-12.10.1781: Porovnání verzí
(HAGER_Josef_1726-12.10.1781) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1726 | | datum narození = 1726 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Přísečnice (z.l. u Chomutova) |
| datum úmrtí = 12.10.1781 | | datum úmrtí = 12.10.1781 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57-58 |
| + | }} | ||
| + | '''HAGER, Josef''' ''(též HAAGER), * 1726 Přísečnice (z. l. u Chomutova), † 12. 10. 1781 Praha, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Ve starší literatuře bývají uváděna odlišná místa narození. V Praze byl žákem J. K. Kováře, u něhož se vyškolil především v iluzivní malbě architektur. Patřil k vyhledávaným pozdně barokním malířům architektur, příliš nevynikal ve figurální malbě. Věnoval se především zakázkám pro církevní zadavatele. Je podepsán na freskové výzdobě kostela sv. Ducha v Libáni na Jičínsku (1755), hřbitovní kaple sv. Anny v Kašperských Horách (1757), kostela P. Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří (1752 – před 1760), sv. Petra a Pavla v Bezně (u Mladé Boleslavi, 1764), Nanebevzetí P. Marie ve Slatinách (u Jičína) a poutního kostela Narození Panny Marie ve Vranově (u Brna, 1777). V šedesátých letech 18. století pracoval pro broumovské benediktiny, v Broumově vyzdobil děkanský kostel sv. Petra a Pavla, v Kamenném sále kláštera jsou jeho dílem (kromě iluzivní architektury a imitace štukatur) veduty benediktinských klášterů v Broumově, Břevnově a Lehnickém Poli a apoteóza sv. Benedikta, Václava a Vojtěcha. Na Broumovsku zhotovil také fresku v kostele sv. Anny ve Vižňově. 1771 provedl na objednávku F. A. Nostitze výmalbu hlavního sálu na zámku v Měšicích (u Prahy) podle grafických předloh G. B. Piranesiho. Nedochovala se výzdoba glorietu zámku v Zahrádkách (u České Lípy). S figuralistou Josefem Redelmayerem se podílel na freskách tvořících fiktivní kupoli v kostelech Povýšení sv. Kříže v Ostružně (u Jičína, 1779) a sv. Vojtěcha ve Vejprnicích (u Plzně, 1781), své poslední zakázce. K jejich společným dílům patří také scény z trojské války v zámku Bečváry na Kolínsku (1774). | ||
| + | |||
| + | H. zanechal četné stopy v Praze, kde prováděl rozsáhlé práce v refektáři dnes zaniklého kláštera cyriaků na Starém Městě, dále v konventu břevnovského kláštera i v kostele sv. Markéty, spolupracoval s F. X. Palkem na klenbě v malostranském kostele sv. Mikuláše (od 1751 s přestávkami do 1760). Podílel se i na výzdobě průčelí Chrámu sv. Víta (1771). Iluzivní architekturou v sedmdesátých letech dekoroval sály klášterních knihoven malostranského karmelitského kláštera u kostela Panny Marie Vítězné (1773, nedochována), novoměstské piaristické (1778) a staroměstské servitské. Je autorem iluzivních oltářů v kostele sv. Šimona a Judy (1773). | ||
| + | |||
| + | H. se věnoval rovněž jevištnímu výtvarnictví, jemuž se vyučil u scénografa Antonia d’Agostiniho, který 1744 upravoval barokní zámecké divadlo v Českém Krumlově a 1754 při příležitosti návštěvy císařovny Marie Terezie také divadlo na Pražském hradě, kde už s ním H. spolupůsobil. Kromě Čech měl H. kontakty na drážďanské divadlo, kam zajížděl pracovat. 1764 vybavil divadlo gymnázia broumovského kláštera, 1765 dostal objednávku na divadelní dekorace z Českého Krumlova, následujícího roku tam dodal řadu návrhů, zakázku však nakonec nezískal. 1781 vytvořil kolekci barokních kulis pro pražské Divadlo v Kotcích. 1777/78 je v Praze doložen jako scénograf Göttersdorfovy baletní společnosti. | ||
| + | |||
| + | Z H. manželství s Barbarou, roz. Nusserovou, s níž se 1753 oženil v malostranském kostele sv. Mikuláše, se narodili čtyři synové a dcera. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, s. 547–548; Wurzbach 7, s. 195; RSN 3, s. 573; OSN 10, s. 736; Thieme–Becker 15, s. 469–470; R. Kuchynka, H. fresky, in: PA 33, 1923, s. 242–250 (se soupisem díla); F. Mareš, Malíř J. H., dodatky k jeho životopisu, in: tamtéž 34, 1924, s. 490–492 (se soupisem díla); Toman 1, s. 285; J. Neumann, Český barok, 1974, s. 115–116; DČD 1, rejstřík a zvl. s. 777; DČVU 2/2, s. 777–778; NEČVU 1, s. 239; Jakubcová, s. 221–223 (se soupisem literatury); P. Lokšová, Život a dílo pozdně barokního malíře J. H., 2014 (se soupisem díla a literatury, diplomová práce Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK, Praha). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/138646 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1726]] | [[Kategorie:1726]] | ||
| + | [[Kategorie:Přísečnice]] | ||
[[Kategorie:1781]] | [[Kategorie:1781]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 9. 3. 2020, 19:40
| Josef HAGER | |
 | |
| Narození | 1726 |
|---|---|
| Místo narození | Přísečnice (z.l. u Chomutova) |
| Úmrtí | 12.10.1781 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57-58 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=62895 |
HAGER, Josef (též HAAGER), * 1726 Přísečnice (z. l. u Chomutova), † 12. 10. 1781 Praha, malíř
Ve starší literatuře bývají uváděna odlišná místa narození. V Praze byl žákem J. K. Kováře, u něhož se vyškolil především v iluzivní malbě architektur. Patřil k vyhledávaným pozdně barokním malířům architektur, příliš nevynikal ve figurální malbě. Věnoval se především zakázkám pro církevní zadavatele. Je podepsán na freskové výzdobě kostela sv. Ducha v Libáni na Jičínsku (1755), hřbitovní kaple sv. Anny v Kašperských Horách (1757), kostela P. Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří (1752 – před 1760), sv. Petra a Pavla v Bezně (u Mladé Boleslavi, 1764), Nanebevzetí P. Marie ve Slatinách (u Jičína) a poutního kostela Narození Panny Marie ve Vranově (u Brna, 1777). V šedesátých letech 18. století pracoval pro broumovské benediktiny, v Broumově vyzdobil děkanský kostel sv. Petra a Pavla, v Kamenném sále kláštera jsou jeho dílem (kromě iluzivní architektury a imitace štukatur) veduty benediktinských klášterů v Broumově, Břevnově a Lehnickém Poli a apoteóza sv. Benedikta, Václava a Vojtěcha. Na Broumovsku zhotovil také fresku v kostele sv. Anny ve Vižňově. 1771 provedl na objednávku F. A. Nostitze výmalbu hlavního sálu na zámku v Měšicích (u Prahy) podle grafických předloh G. B. Piranesiho. Nedochovala se výzdoba glorietu zámku v Zahrádkách (u České Lípy). S figuralistou Josefem Redelmayerem se podílel na freskách tvořících fiktivní kupoli v kostelech Povýšení sv. Kříže v Ostružně (u Jičína, 1779) a sv. Vojtěcha ve Vejprnicích (u Plzně, 1781), své poslední zakázce. K jejich společným dílům patří také scény z trojské války v zámku Bečváry na Kolínsku (1774).
H. zanechal četné stopy v Praze, kde prováděl rozsáhlé práce v refektáři dnes zaniklého kláštera cyriaků na Starém Městě, dále v konventu břevnovského kláštera i v kostele sv. Markéty, spolupracoval s F. X. Palkem na klenbě v malostranském kostele sv. Mikuláše (od 1751 s přestávkami do 1760). Podílel se i na výzdobě průčelí Chrámu sv. Víta (1771). Iluzivní architekturou v sedmdesátých letech dekoroval sály klášterních knihoven malostranského karmelitského kláštera u kostela Panny Marie Vítězné (1773, nedochována), novoměstské piaristické (1778) a staroměstské servitské. Je autorem iluzivních oltářů v kostele sv. Šimona a Judy (1773).
H. se věnoval rovněž jevištnímu výtvarnictví, jemuž se vyučil u scénografa Antonia d’Agostiniho, který 1744 upravoval barokní zámecké divadlo v Českém Krumlově a 1754 při příležitosti návštěvy císařovny Marie Terezie také divadlo na Pražském hradě, kde už s ním H. spolupůsobil. Kromě Čech měl H. kontakty na drážďanské divadlo, kam zajížděl pracovat. 1764 vybavil divadlo gymnázia broumovského kláštera, 1765 dostal objednávku na divadelní dekorace z Českého Krumlova, následujícího roku tam dodal řadu návrhů, zakázku však nakonec nezískal. 1781 vytvořil kolekci barokních kulis pro pražské Divadlo v Kotcích. 1777/78 je v Praze doložen jako scénograf Göttersdorfovy baletní společnosti.
Z H. manželství s Barbarou, roz. Nusserovou, s níž se 1753 oženil v malostranském kostele sv. Mikuláše, se narodili čtyři synové a dcera.
L: Dlabač 1, s. 547–548; Wurzbach 7, s. 195; RSN 3, s. 573; OSN 10, s. 736; Thieme–Becker 15, s. 469–470; R. Kuchynka, H. fresky, in: PA 33, 1923, s. 242–250 (se soupisem díla); F. Mareš, Malíř J. H., dodatky k jeho životopisu, in: tamtéž 34, 1924, s. 490–492 (se soupisem díla); Toman 1, s. 285; J. Neumann, Český barok, 1974, s. 115–116; DČD 1, rejstřík a zvl. s. 777; DČVU 2/2, s. 777–778; NEČVU 1, s. 239; Jakubcová, s. 221–223 (se soupisem literatury); P. Lokšová, Život a dílo pozdně barokního malíře J. H., 2014 (se soupisem díla a literatury, diplomová práce Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK, Praha).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
