Biografický slovník
HAIDEN Jan František 23.12.1716-17.12.1803: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 17.12.1803 | | datum úmrtí = 17.12.1803 | ||
| místo úmrtí = Hradec Králové | | místo úmrtí = Hradec Králové | ||
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel<br />61- Pedagog<br /> |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }}HAYDEN | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 62-63 |
| + | }} | ||
| + | '''HAIDEN, Jan František''' ''(též HAYDEN, pův. jm. Joannes Georgius), * 23. 12. 1716 Uherské Hradiště, † 17. 12. 1803 Hradec Králové, jezuita, teolog, historik'' | ||
| + | |||
| + | Jeho mateřštinou byla čeština. Vzdělání získal v rodném městě u jezuitů, jako student filozofie v Olomouci vstoupil 1736 do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát strávil v Brně. 1739/40 byl učitelem v gramatické třídě v Telči, 1741/42 v humanitní třídě v Hradci Králové. 1744–47 studoval na teologické fakultě v Praze, kde byl 1746 vysvěcen na kněze. 1748 absolvoval terciát v Telči. Od 1749 pobýval v Praze (Theol.Dr.), čtvrté sliby složil 1751, dále působil 1753–64 jako profesor světských i církevních dějin (do 1761 na filozofické, pak na teologické fakultě). Přednášel podle učebnice O. Torselliniho ''Historiarum a condito mundo libri X''. Je doložen také ve službě jako praeses chori (1754/55), exhortátor a socius prefekta klementinské knihovny. 1765–69 byl regentem pražského semináře sv. Bartoloměje, 1769 poslán do Hradce Králové, kde působil jako zpovědník, prefekt knihovny (1771–73) a corrector lectoris mensae. Po zrušení řádu 1773 v Hradci Králové dále působil jako světský kněz: od 1769 člen biskupské konzistoře, 1773–97 studijní ředitel biskupského semináře, 1776 (?) – 1802 také jeho ekonomický ředitel. | ||
| + | |||
| + | Byl zaměřen proti osvícenství: Jeho oblíbenými autory byli A. Merz a J. A. Weissenbach, naopak seminaristům zakazoval číst Ch. M. Wielanda nebo J. W. Goetha. Ovládal latinu, češtinu, němčinu, řečtinu, částečně hebrejštinu, francouzštinu a italštinu. Sepsal osm pojednání v podobě disertací na pražské univerzitě. Jedná se o scholastické texty, které navzdory historickým tématům nevykazují zvláštní zálibu pro předmět ani pro české dějiny. ''Z děl vyniká Exercitationes chronologicae de tribus praecipuis annis Christi nati, baptizati, emorientis, ad calculum Joannis Keppleri…'' (1761). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Dissertationes de therapeutis Philonis Iudaei…, 1756; De instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi sacramenta confirmationis et eucharistiae dissertatio…, 1759; Decretum Eugenii IV pro Armenis num tanquam pars synodi oecumenicae Florentinae sit omnino respiciendum, dissertatio…, 1759; Όμούσιον an ex sententia Prudentii Marani recte negetur in concilio Antiochano anno 270 habito a patribus praescriptum dissertatio, 1760; Ad exercitationes chronologicas appendix de profectionis, Romanae sedis, et obitus annis, principis apostolorum Petri, in lucem emissa…, 1761; Dissertatio de instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi Sacramenta confirmationis et eucharistica, in: Thesaurus theologicus…, tom. 10, Venetiis 1762–1763, s. 217–242. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' I. de Luca, Das gelehrte Oesterreich I/1, Wien 1777, s. 166–167; L. J. Schersznik, Ueber den Ursprung und die Aufnahme der Bibliothek am Clementinischen Collegium zu Prag, in: Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte und der Naturgeschichte 2, 1776, s. 283; F. M. Pelzel, Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786, s. 231–232; J. G. Meusel, Lexikon der vom Jahre 1750 bis 1800 verstorbenen teutschen Schriftsteller 5, Leipzig 1805, s. 77–78; Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste, II. Section, J. S. Ersch – J. G. Gruber (eds.), 1. Theil, Leipzig 1827, s. 197; Wurzbach 7, s. 204–205; Augustin de Backer – Aloys de Backer – Carlos Sommervogel, Bibliothèque des écrivains de la Compagnie de Jésus, ou Notices bibliographiques, 4, 1885, s. 23–25; RSN 3, s. 575–576; OSN 10, s. 744; MSN 3, s. 28; BOS 4, s. 657; Čornejová–Fechtnerová, s. 144–145; M. Holubová, Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556–1773, 2009, s. 58, č. 208; Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon 36, 2015, sl. 509–514; J. Zouhar, Mezi Prahou a Hradcem Králové. Historik J. H. S. I. (1716–1803), in: 350 let královéhradecké diecéze, P. Polehla (ed.), 2015, s. 307–342. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/390924 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jakub Zouhar | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1716]] | [[Kategorie:1716]] | ||
Aktuální verze z 10. 3. 2020, 19:55
| Jan František HAIDEN | |
 | |
| Narození | 23.12.1716 |
|---|---|
| Místo narození | Uherské Hradiště |
| Úmrtí | 17.12.1803 |
| Místo úmrtí | Hradec Králové |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 62-63 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46735 |
HAIDEN, Jan František (též HAYDEN, pův. jm. Joannes Georgius), * 23. 12. 1716 Uherské Hradiště, † 17. 12. 1803 Hradec Králové, jezuita, teolog, historik
Jeho mateřštinou byla čeština. Vzdělání získal v rodném městě u jezuitů, jako student filozofie v Olomouci vstoupil 1736 do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát strávil v Brně. 1739/40 byl učitelem v gramatické třídě v Telči, 1741/42 v humanitní třídě v Hradci Králové. 1744–47 studoval na teologické fakultě v Praze, kde byl 1746 vysvěcen na kněze. 1748 absolvoval terciát v Telči. Od 1749 pobýval v Praze (Theol.Dr.), čtvrté sliby složil 1751, dále působil 1753–64 jako profesor světských i církevních dějin (do 1761 na filozofické, pak na teologické fakultě). Přednášel podle učebnice O. Torselliniho Historiarum a condito mundo libri X. Je doložen také ve službě jako praeses chori (1754/55), exhortátor a socius prefekta klementinské knihovny. 1765–69 byl regentem pražského semináře sv. Bartoloměje, 1769 poslán do Hradce Králové, kde působil jako zpovědník, prefekt knihovny (1771–73) a corrector lectoris mensae. Po zrušení řádu 1773 v Hradci Králové dále působil jako světský kněz: od 1769 člen biskupské konzistoře, 1773–97 studijní ředitel biskupského semináře, 1776 (?) – 1802 také jeho ekonomický ředitel.
Byl zaměřen proti osvícenství: Jeho oblíbenými autory byli A. Merz a J. A. Weissenbach, naopak seminaristům zakazoval číst Ch. M. Wielanda nebo J. W. Goetha. Ovládal latinu, češtinu, němčinu, řečtinu, částečně hebrejštinu, francouzštinu a italštinu. Sepsal osm pojednání v podobě disertací na pražské univerzitě. Jedná se o scholastické texty, které navzdory historickým tématům nevykazují zvláštní zálibu pro předmět ani pro české dějiny. Z děl vyniká Exercitationes chronologicae de tribus praecipuis annis Christi nati, baptizati, emorientis, ad calculum Joannis Keppleri… (1761).
D: Dissertationes de therapeutis Philonis Iudaei…, 1756; De instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi sacramenta confirmationis et eucharistiae dissertatio…, 1759; Decretum Eugenii IV pro Armenis num tanquam pars synodi oecumenicae Florentinae sit omnino respiciendum, dissertatio…, 1759; Όμούσιον an ex sententia Prudentii Marani recte negetur in concilio Antiochano anno 270 habito a patribus praescriptum dissertatio, 1760; Ad exercitationes chronologicas appendix de profectionis, Romanae sedis, et obitus annis, principis apostolorum Petri, in lucem emissa…, 1761; Dissertatio de instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi Sacramenta confirmationis et eucharistica, in: Thesaurus theologicus…, tom. 10, Venetiis 1762–1763, s. 217–242.
L: I. de Luca, Das gelehrte Oesterreich I/1, Wien 1777, s. 166–167; L. J. Schersznik, Ueber den Ursprung und die Aufnahme der Bibliothek am Clementinischen Collegium zu Prag, in: Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte und der Naturgeschichte 2, 1776, s. 283; F. M. Pelzel, Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786, s. 231–232; J. G. Meusel, Lexikon der vom Jahre 1750 bis 1800 verstorbenen teutschen Schriftsteller 5, Leipzig 1805, s. 77–78; Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste, II. Section, J. S. Ersch – J. G. Gruber (eds.), 1. Theil, Leipzig 1827, s. 197; Wurzbach 7, s. 204–205; Augustin de Backer – Aloys de Backer – Carlos Sommervogel, Bibliothèque des écrivains de la Compagnie de Jésus, ou Notices bibliographiques, 4, 1885, s. 23–25; RSN 3, s. 575–576; OSN 10, s. 744; MSN 3, s. 28; BOS 4, s. 657; Čornejová–Fechtnerová, s. 144–145; M. Holubová, Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556–1773, 2009, s. 58, č. 208; Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon 36, 2015, sl. 509–514; J. Zouhar, Mezi Prahou a Hradcem Králové. Historik J. H. S. I. (1716–1803), in: 350 let královéhradecké diecéze, P. Polehla (ed.), 2015, s. 307–342.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jakub Zouhar
