Verze z 10. 3. 2020, 19:55, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAIDEN Jan František 23.12.1716-17.12.1803

Z Personal
Jan František HAIDEN
Narození 23.12.1716
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 17.12.1803
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 62-63

HAIDEN, Jan František (též HAYDEN, pův. jm. Joannes Georgius), * 23. 12. 1716 Uherské Hradiště, † 17. 12. 1803 Hradec Králové, jezuita, teolog, historik

Jeho mateřštinou byla čeština. Vzdělání získal v rodném městě u jezuitů, jako student filozofie v Olomouci vstoupil 1736 do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát strávil v Brně. 1739/40 byl učitelem v gramatické třídě v Telči, 1741/42 v humanitní třídě v Hradci Králové. 1744–47 studoval na teologické fakultě v Praze, kde byl 1746 vysvěcen na kněze. 1748 absolvoval terciát v Telči. Od 1749 pobýval v Praze (Theol.Dr.), čtvrté sliby složil 1751, dále působil 1753–64 jako profesor světských i církevních dějin (do 1761 na filozofické, pak na teologické fakultě). Přednášel podle učebnice O. Torselliniho Historiarum a condito mundo libri X. Je doložen také ve službě jako praeses chori (1754/55), exhortátor a socius prefekta klementinské knihovny. 1765–69 byl regentem pražského semináře sv. Bartoloměje, 1769 poslán do Hradce Králové, kde působil jako zpovědník, prefekt knihovny (1771–73) a corrector lectoris mensae. Po zrušení řádu 1773 v Hradci Králové dále působil jako světský kněz: od 1769 člen biskupské konzistoře, 1773–97 studijní ředitel biskupského semináře, 1776 (?) – 1802 také jeho ekonomický ředitel.

Byl zaměřen proti osvícenství: Jeho oblíbenými autory byli A. Merz a J. A. Weissenbach, naopak seminaristům zakazoval číst Ch. M. Wielanda nebo J. W. Goetha. Ovládal latinu, češtinu, němčinu, řečtinu, částečně hebrejštinu, francouzštinu a italštinu. Sepsal osm pojednání v podobě disertací na pražské univerzitě. Jedná se o scholastické texty, které navzdory historickým tématům nevykazují zvláštní zálibu pro předmět ani pro české dějiny. Z děl vyniká Exercitationes chronologicae de tribus praecipuis annis Christi nati, baptizati, emorientis, ad calculum Joannis Keppleri… (1761).

D: Dissertationes de therapeutis Philonis Iudaei…, 1756; De instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi sacramenta confirmationis et eucharistiae dissertatio…, 1759; Decretum Eugenii IV pro Armenis num tanquam pars synodi oecumenicae Florentinae sit omnino respiciendum, dissertatio…, 1759; Όμούσιον an ex sententia Prudentii Marani recte negetur in concilio Antiochano anno 270 habito a patribus praescriptum dissertatio, 1760; Ad exercitationes chronologicas appendix de profectionis, Romanae sedis, et obitus annis, principis apostolorum Petri, in lucem emissa…, 1761; Dissertatio de instituto ecclesiae infantibus mox cum baptismo conferendi Sacramenta confirmationis et eucharistica, in: Thesaurus theologicus…, tom. 10, Venetiis 1762–1763, s. 217–242.

L: I. de Luca, Das gelehrte Oesterreich I/1, Wien 1777, s. 166–167; L. J. Schersznik, Ueber den Ursprung und die Aufnahme der Bibliothek am Clementinischen Collegium zu Prag, in: Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte und der Naturgeschichte 2, 1776, s. 283; F. M. Pelzel, Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786, s. 231–232; J. G. Meusel, Lexikon der vom Jahre 1750 bis 1800 verstorbenen teutschen Schriftsteller 5, Leipzig 1805, s. 77–78; Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste, II. Section, J. S. Ersch – J. G. Gruber (eds.), 1. Theil, Leipzig 1827, s. 197; Wurzbach 7, s. 204–205; Augustin de Backer – Aloys de Backer – Carlos Sommervogel, Bibliothèque des écrivains de la Compagnie de Jésus, ou Notices bibliographiques, 4, 1885, s. 23–25; RSN 3, s. 575–576; OSN 10, s. 744; MSN 3, s. 28; BOS 4, s. 657; Čornejová–Fechtnerová, s. 144–145; M. Holubová, Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556–1773, 2009, s. 58, č. 208; Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon 36, 2015, sl. 509–514; J. Zouhar, Mezi Prahou a Hradcem Králové. Historik J. H. S. I. (1716–1803), in: 350 let královéhradecké diecéze, P. Polehla (ed.), 2015, s. 307–342.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jakub Zouhar