HAIMERL Franz Xaver 15.2.1806-11.10.1867: Porovnání verzí
(HAIMERL_Franz_15.2.1806-11.10.1867) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Franz HAIMERL | + | | jméno = Franz Xaver HAIMERL |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.2.1806 | | datum narození = 15.2.1806 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/) |
| datum úmrtí = 11.10.1867 | | datum úmrtí = 11.10.1867 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />61- Pedagog<br /> |
− | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
− | 61- Pedagog | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 65 |
+ | }} | ||
+ | '''HAIMERL, Franz Xaver''', ''* 15. 2. 1806 Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/), † 11. 10. 1876 Vídeň (Rakousko), právník, politik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny drobného rolníka Andrease H.; rodiště tehdy neslo německé jméno Gröna. Gymnázium absolvoval v Chebu a odešel na vídeňskou univerzitu, kde vystudoval práva (1833 Dr.jur.) a od 1833 na fakultě působil jako suplent V. A. Wagnera. 1836 byl povolán jako řádný profesor lenního, obchodního a směnečného práva a civilního procesního práva na univerzitu do Prahy; od 1846 byl přísedícím pražského obchodního a směnečného soudu a podílel se na jeho reformě. Během revoluce 1848 se účastnil politického dění, jako člen poradního sboru prezidenta českého gubernia hraběte Rudolfa Stadiona a později Národního výboru odmítl kandidovat do Frankfurtského parlamentu. Zapojil se do příprav ke svolání českého zemského sněmu. Zastupoval okres Loket jako poslanec na jednáních ústavodárného říšského sněmu ve Vídni, resp. v Kroměříži. Zabýval se hlavně otázkami školství. Po rozpuštění sněmu se vrátil na pražskou fakultu, působil v řadě profesních spolků, založil a v Praze vydával 1850–57 právnický časopis ''Magazin für Rechts- und Staatswissenschaft'' (později pod změněným názvem ''Österreichische Vierteljahresschrift für Rechts- und Staatswissenschaft'' vycházel ještě několik let ve Vídni). 1852 odešel na univerzitu do Vídně jako profesor soudního řízení a lenního práva; zastával také řadu akademických funkcí (1855 a 1861 děkan právnické fakulty, 1863/64 rektor vídeňské univerzity). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Die Lehre von den Civilgerichtsstellen in den deutschen und italienischen Ländern des österreichischen Kaiserstaates… 1–2, Wien 1834–1835; Quellen des böhmischen Lehenrechts, 1847; Die deutsche Lehenhauptmannschaft (Lehenschranne) in Böhmen. Ein Beitrag zur Geschichte des Lehenswesens in Böhmen mit urkundlichen Belegen, 1848; Die Verfassung der Civilgerichte in Oesterreich 1–2, Wien 1856. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 7, s. 216–218; Neue Freie Presse 13. 10. 1867 (nekrolog); Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 122; OSN 10, s. 745 (se soupisem díla); ADB 10, s. 387–388; ÖBL 2, s. 150–151 (se soupisem díla a další literaturou); BL 1, s. 514; EBL 1, s. 194; Czeike 3, s. 28. | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádka 18: | Řádka 28: | ||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
+ | [[Kategorie:Křínov]] | ||
[[Kategorie:1867]] | [[Kategorie:1867]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Verze z 11. 3. 2020, 11:41
Franz Xaver HAIMERL | |
Narození | 15.2.1806 |
---|---|
Místo narození | Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/) |
Úmrtí | 11.10.1867 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 65 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46738 |
HAIMERL, Franz Xaver, * 15. 2. 1806 Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/), † 11. 10. 1876 Vídeň (Rakousko), právník, politik, pedagog
Pocházel z rodiny drobného rolníka Andrease H.; rodiště tehdy neslo německé jméno Gröna. Gymnázium absolvoval v Chebu a odešel na vídeňskou univerzitu, kde vystudoval práva (1833 Dr.jur.) a od 1833 na fakultě působil jako suplent V. A. Wagnera. 1836 byl povolán jako řádný profesor lenního, obchodního a směnečného práva a civilního procesního práva na univerzitu do Prahy; od 1846 byl přísedícím pražského obchodního a směnečného soudu a podílel se na jeho reformě. Během revoluce 1848 se účastnil politického dění, jako člen poradního sboru prezidenta českého gubernia hraběte Rudolfa Stadiona a později Národního výboru odmítl kandidovat do Frankfurtského parlamentu. Zapojil se do příprav ke svolání českého zemského sněmu. Zastupoval okres Loket jako poslanec na jednáních ústavodárného říšského sněmu ve Vídni, resp. v Kroměříži. Zabýval se hlavně otázkami školství. Po rozpuštění sněmu se vrátil na pražskou fakultu, působil v řadě profesních spolků, založil a v Praze vydával 1850–57 právnický časopis Magazin für Rechts- und Staatswissenschaft (později pod změněným názvem Österreichische Vierteljahresschrift für Rechts- und Staatswissenschaft vycházel ještě několik let ve Vídni). 1852 odešel na univerzitu do Vídně jako profesor soudního řízení a lenního práva; zastával také řadu akademických funkcí (1855 a 1861 děkan právnické fakulty, 1863/64 rektor vídeňské univerzity).
D: výběr: Die Lehre von den Civilgerichtsstellen in den deutschen und italienischen Ländern des österreichischen Kaiserstaates… 1–2, Wien 1834–1835; Quellen des böhmischen Lehenrechts, 1847; Die deutsche Lehenhauptmannschaft (Lehenschranne) in Böhmen. Ein Beitrag zur Geschichte des Lehenswesens in Böhmen mit urkundlichen Belegen, 1848; Die Verfassung der Civilgerichte in Oesterreich 1–2, Wien 1856.
L: Wurzbach 7, s. 216–218; Neue Freie Presse 13. 10. 1867 (nekrolog); Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 122; OSN 10, s. 745 (se soupisem díla); ADB 10, s. 387–388; ÖBL 2, s. 150–151 (se soupisem díla a další literaturou); BL 1, s. 514; EBL 1, s. 194; Czeike 3, s. 28.
Marie Makariusová