HAIMERL Franz Xaver 15.2.1806-11.10.1867: Porovnání verzí

Z Personal
(HAIMERL_Franz_15.2.1806-11.10.1867)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Franz HAIMERL
+
| jméno = Franz Xaver HAIMERL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.2.1806
 
| datum narození = 15.2.1806
| místo narození =  
+
| místo narození = Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/)
 
| datum úmrtí = 11.10.1867
 
| datum úmrtí = 11.10.1867
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />61- Pedagog<br />
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
61- Pedagog
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Franz HAIMERL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 65
 +
}}
 +
'''HAIMERL, Franz Xaver''', ''* 15. 2. 1806 Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/), † 11. 10. 1876 Vídeň (Rakousko), právník, politik, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z  rodiny drobného rolníka Andrease H.; rodiště tehdy neslo německé jméno Gröna. Gymnázium absolvoval v Chebu a odešel na vídeňskou univerzitu, kde vystudoval práva (1833 Dr.jur.) a od 1833 na fakultě působil jako suplent V. A. Wagnera. 1836 byl povolán jako řádný profesor lenního, obchodního a směnečného práva a civilního procesního práva na univerzitu do Prahy; od 1846 byl přísedícím pražského obchodního a směnečného soudu a podílel se na jeho reformě. Během revoluce 1848 se účastnil politického dění, jako člen poradního sboru prezidenta českého gubernia hraběte Rudolfa Stadiona a později Národního výboru odmítl kandidovat do Frankfurtského parlamentu. Zapojil se do příprav ke svolání českého zemského sněmu. Zastupoval okres Loket jako poslanec na jednáních ústavodárného říšského sněmu ve Vídni, resp. v Kroměříži. Zabýval se hlavně otázkami školství. Po rozpuštění sněmu se vrátil na pražskou fakultu, působil v řadě profesních spolků, založil a v Praze vydával 1850–57 právnický časopis ''Magazin für Rechts- und Staatswissenschaft'' (později pod změněným názvem ''Österreichische Vierteljahresschrift für Rechts- und Staatswissenschaft'' vycházel ještě několik let ve Vídni). 1852 odešel na univerzitu do Vídně jako profesor soudního řízení a lenního práva; zastával také řadu akademických funkcí (1855 a 1861 děkan právnické fakulty, 1863/64 rektor vídeňské univerzity).
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Die Lehre von den Civilgerichtsstellen in den deutschen und italienischen Ländern des österreichischen Kaiserstaates… 1–2, Wien 1834–1835; Quellen des böhmischen Lehenrechts, 1847; Die deutsche Lehenhauptmannschaft (Lehenschranne) in Böhmen. Ein Beitrag zur Geschichte des Lehenswesens in Böhmen mit urkundlichen Belegen, 1848; Die Verfassung der Civilgerichte in Oesterreich 1–2, Wien 1856.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 7, s. 216–218; Neue Freie Presse 13. 10. 1867 (nekrolog); Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 122; OSN 10, s. 745 (se soupisem díla); ADB 10, s. 387–388; ÖBL 2, s. 150–151 (se soupisem díla a další literaturou); BL 1, s. 514; EBL 1, s. 194; Czeike 3, s. 28.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
Řádka 18: Řádka 28:
  
 
[[Kategorie:1806]]
 
[[Kategorie:1806]]
 +
[[Kategorie:Křínov]]
 
[[Kategorie:1867]]
 
[[Kategorie:1867]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 11. 3. 2020, 11:41

Franz Xaver HAIMERL
Narození 15.2.1806
Místo narození Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/)
Úmrtí 11.10.1867
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 44- Právník
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 65

HAIMERL, Franz Xaver, * 15. 2. 1806 Křínov (Planá /u Mariánských Lázní/), † 11. 10. 1876 Vídeň (Rakousko), právník, politik, pedagog

Pocházel z  rodiny drobného rolníka Andrease H.; rodiště tehdy neslo německé jméno Gröna. Gymnázium absolvoval v Chebu a odešel na vídeňskou univerzitu, kde vystudoval práva (1833 Dr.jur.) a od 1833 na fakultě působil jako suplent V. A. Wagnera. 1836 byl povolán jako řádný profesor lenního, obchodního a směnečného práva a civilního procesního práva na univerzitu do Prahy; od 1846 byl přísedícím pražského obchodního a směnečného soudu a podílel se na jeho reformě. Během revoluce 1848 se účastnil politického dění, jako člen poradního sboru prezidenta českého gubernia hraběte Rudolfa Stadiona a později Národního výboru odmítl kandidovat do Frankfurtského parlamentu. Zapojil se do příprav ke svolání českého zemského sněmu. Zastupoval okres Loket jako poslanec na jednáních ústavodárného říšského sněmu ve Vídni, resp. v Kroměříži. Zabýval se hlavně otázkami školství. Po rozpuštění sněmu se vrátil na pražskou fakultu, působil v řadě profesních spolků, založil a v Praze vydával 1850–57 právnický časopis Magazin für Rechts- und Staatswissenschaft (později pod změněným názvem Österreichische Vierteljahresschrift für Rechts- und Staatswissenschaft vycházel ještě několik let ve Vídni). 1852 odešel na univerzitu do Vídně jako profesor soudního řízení a lenního práva; zastával také řadu akademických funkcí (1855 a 1861 děkan právnické fakulty, 1863/64 rektor vídeňské univerzity).

D: výběr: Die Lehre von den Civilgerichtsstellen in den deutschen und italienischen Ländern des österreichischen Kaiserstaates… 1–2, Wien 1834–1835; Quellen des böhmischen Lehenrechts, 1847; Die deutsche Lehenhauptmannschaft (Lehenschranne) in Böhmen. Ein Beitrag zur Geschichte des Lehenswesens in Böhmen mit urkundlichen Belegen, 1848; Die Verfassung der Civilgerichte in Oesterreich 1–2, Wien 1856.

L: Wurzbach 7, s. 216–218; Neue Freie Presse 13. 10. 1867 (nekrolog); Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 122; OSN 10, s. 745 (se soupisem díla); ADB 10, s. 387–388; ÖBL 2, s. 150–151 (se soupisem díla a další literaturou); BL 1, s. 514; EBL 1, s. 194; Czeike 3, s. 28.

Marie Makariusová