HAJDAŠOVÁ Naďa 26.2.1914-8.9.1969: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Naďa HAJDAŠOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 73-74
 +
}}
 +
'''HAJDAŠOVÁ, Naďa''' ''(též HAIDASCHOVÁ, vl. jm. Parmová, Marie), * 26. 2. 1914 Praha, † 8. 9. 1969 Praha, tanečnice''
 +
 
 +
S tancem začínala u Jelizavety Nikolské v dětském souboru Národního divadla (1923/24). Poté studovala u Olgy Preobraženské v Paříži, Alexandry Fedorovové v Rize; později u Laurenta Novikova v Chicagu a Chestera Halea v New Yorku.
 +
 
 +
Profesionální taneční kariéru zahájila 1929 ve Státním divadle Brno. 1930 se stala sólistkou Státního divadla Ostrava, kde poprvé pracovala s choreografem Sašou Machovem. 1932 působila jako sólistka milánského divadla La Scala. Po návratu do Prahy vystupovala ve Velké operetě, Malé operetě, v Divadle Varieté. V polovině třicátých let se účastnila se souborem J. Nikolské několika zahraničních turné po Evropě a USA. Poté na delší čas vyměnila divadelní jeviště za pódia kabaretů a šantánů, kde vystupovala společně s choreografem Borisem Milcem. Jako úspěšný tanečně-akrobatický pár procestovali řadu evropských zemí (Maďarsko, Rumunsko, Belgie, Litva, Lotyšsko). 1938/39 tančila v Divadle U Nováků. Ve třicátých letech se objevila i v několika filmech (''Okénko'', 1933; ''Barbora řádí'', 1935; ''Sextánka'', 1936; ''Pozor straší!'', 1938).
 +
 
 +
Během druhé světové války působila v USA – účinkovala v československém pavilonu na Světové výstavě v New Yorku, tančila v nočních klubech po celých Spojených státech. 1947 přijala na pozvání uměleckého šéfa S. Machova angažmá v pražském Národním divadle, kde její umělecká kariéra vyvrcholila. Patřila k oporám baletního souboru až do konce padesátých let. Kritika u ní vysoce cenila osobité kouzlo, melancholický či nostalgický výraz a  vzácnou pohybovou kulturu. K významným rolím H. patřily: Zlá sestra (S. Prokofjev: ''Popelka'', 1948); Růženka (P. I. Čajkovskij: ''Šípková Růženka'', 1948); Slečna Elis (Z. Vostřák: ''Filosofská historie'', 1949); Odetta (P. I. Čajkovskij: ''Labutí jezero'', 1951). 1962 byla jmenována baletní mistryní Národního divadla. Od konce padesátých let se věnovala tanečně-pedagogické práci. 1958 získala titul zasloužilá umělkyně.
 +
 
 +
'''L:''' V. Vašut, N. H., in: Divadelní noviny 13, 1969, č. 2, s. 8; ND a jeho předchůdci, s. 129–130; Český taneční slovník, 2001, s. 87–88; Fikejz 1, s. 339; http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí); http://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 10. 2017); https://www.fdb.cz (stav k 20. 10. 2017).
 +
 
 +
Roman Vašek
 +
 
  
== Literatura ==
 
HS 1, 389; ND, 129; Tomeš I, 397;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]

Aktuální verze z 13. 3. 2020, 10:18

Naďa HAJDAŠOVÁ
Narození 26.2.1914
Místo narození Praha
Úmrtí 8.9.1969
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 73-74

HAJDAŠOVÁ, Naďa (též HAIDASCHOVÁ, vl. jm. Parmová, Marie), * 26. 2. 1914 Praha, † 8. 9. 1969 Praha, tanečnice

S tancem začínala u Jelizavety Nikolské v dětském souboru Národního divadla (1923/24). Poté studovala u Olgy Preobraženské v Paříži, Alexandry Fedorovové v Rize; později u Laurenta Novikova v Chicagu a Chestera Halea v New Yorku.

Profesionální taneční kariéru zahájila 1929 ve Státním divadle Brno. 1930 se stala sólistkou Státního divadla Ostrava, kde poprvé pracovala s choreografem Sašou Machovem. 1932 působila jako sólistka milánského divadla La Scala. Po návratu do Prahy vystupovala ve Velké operetě, Malé operetě, v Divadle Varieté. V polovině třicátých let se účastnila se souborem J. Nikolské několika zahraničních turné po Evropě a USA. Poté na delší čas vyměnila divadelní jeviště za pódia kabaretů a šantánů, kde vystupovala společně s choreografem Borisem Milcem. Jako úspěšný tanečně-akrobatický pár procestovali řadu evropských zemí (Maďarsko, Rumunsko, Belgie, Litva, Lotyšsko). 1938/39 tančila v Divadle U Nováků. Ve třicátých letech se objevila i v několika filmech (Okénko, 1933; Barbora řádí, 1935; Sextánka, 1936; Pozor straší!, 1938).

Během druhé světové války působila v USA – účinkovala v československém pavilonu na Světové výstavě v New Yorku, tančila v nočních klubech po celých Spojených státech. 1947 přijala na pozvání uměleckého šéfa S. Machova angažmá v pražském Národním divadle, kde její umělecká kariéra vyvrcholila. Patřila k oporám baletního souboru až do konce padesátých let. Kritika u ní vysoce cenila osobité kouzlo, melancholický či nostalgický výraz a  vzácnou pohybovou kulturu. K významným rolím H. patřily: Zlá sestra (S. Prokofjev: Popelka, 1948); Růženka (P. I. Čajkovskij: Šípková Růženka, 1948); Slečna Elis (Z. Vostřák: Filosofská historie, 1949); Odetta (P. I. Čajkovskij: Labutí jezero, 1951). 1962 byla jmenována baletní mistryní Národního divadla. Od konce padesátých let se věnovala tanečně-pedagogické práci. 1958 získala titul zasloužilá umělkyně.

L: V. Vašut, N. H., in: Divadelní noviny 13, 1969, č. 2, s. 8; ND a jeho předchůdci, s. 129–130; Český taneční slovník, 2001, s. 87–88; Fikejz 1, s. 339; http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí); http://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 10. 2017); https://www.fdb.cz (stav k 20. 10. 2017).

Roman Vašek