HAJNÍKOVÁ Rozalie 4.9.1874-4.11.1951: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Rozalie HAJNÍKOVÁ | obrázek = No male portrait.png | rodné jméno = Lébrová | datum narození = 4.9.1874 | místo naroze…“)
 
 
Řádka 8: Řádka 8:
 
| místo úmrtí = Švermov (Kladno)
 
| místo úmrtí = Švermov (Kladno)
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rozalie HAJNÍKOVÁ<br/>politička, senátorka za KSČ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 101-102
 +
}}
 +
'''HAJNÍKOVÁ, Rozalie''' ''(roz. Lébrová), * 4. 9. 1874 Tuchlovice (u Kladna), † 4. 11. 1951 Švermov (Kladno), politička, účastnice 2. odboje''
 +
 
 +
Vyučila se pletařkou, 1895 přes odpor rodičů vystoupila z církve. Provdala se za horníka a politického aktivistu Františka H. Politickou kariéru zahájila v českoslovanské sociální demokracii a stala se její dlouholetou funkcionářkou (např. členka krajského výboru), organizátorkou četných stávek a demonstrací. Po vzniku ČSR se přiklonila k tzv. marxistické levici a 1921 patřila k zakládajícím členům KSČ. 1931 navštívila Sovětský svaz. Komunisty zastupovala 1932–35 v Senátu Národního shromáždění; do něj vstoupila až v průběhu volebního období jako náhradnice za Petra Stránského, kterého volební soud zbavil mandátu. Kvůli projevům na veřejných schůzích byla v létě 1933 navržena k trestnímu stíhání, senát ji k němu nevydal. V Motyčíně (u Kladna) se stala členkou obecní rady a pracovala v komisi sociální péče a ochrany matek. V době nacistické okupace byla za pomoc rodinám zatčených třikrát uvězněna: poprvé 17. 3. – 3. 5. 1939 ve Slaném a na Pankráci. Druhý trest si odpykávala 10. 6. – 29. 7. 1939 v Kladně a opět na Pankráci, poslední (po zatčení spolu se skupinou Předvoj) 18. 3. – 6. 5. 1945 v Malé pevnosti v Terezíně, kde měla být 5. května popravena. Převzetí věznice Červeným křížem jí zachránilo život. Po návratu žila až do konce života v Motyčíně, resp. ve Švermově, který vznikl (i z jejího podnětu) 1949 sloučením obcí Motyčín a Hnidousy; tam jí byla 1975 odhalena pamětní deska. Datum úmrtí se uvádí často mylně (4. 1., 11. 11. či 12. 11.).
 +
 
 +
'''L:''' MČE 2, s. 699; D. Musilová, Z ženského pohledu. Poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918–1939, 2007, s. 99 (foto); Kladenský deník 8. 7. 2003, s. 19; E. Vlčková, Komunistická senátorka R. H., in: Haló noviny 1. 9. 2017.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Praha (osobní spis s datem úmrtí).
 +
 
 +
Dana Musilová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]

Aktuální verze z 19. 3. 2020, 18:19

Rozalie HAJNÍKOVÁ
Rodné jméno Lébrová
Narození 4.9.1874
Místo narození Tuchlovice (u Kladna)
Úmrtí 4.11.1951
Místo úmrtí Švermov (Kladno)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 101-102

HAJNÍKOVÁ, Rozalie (roz. Lébrová), * 4. 9. 1874 Tuchlovice (u Kladna), † 4. 11. 1951 Švermov (Kladno), politička, účastnice 2. odboje

Vyučila se pletařkou, 1895 přes odpor rodičů vystoupila z církve. Provdala se za horníka a politického aktivistu Františka H. Politickou kariéru zahájila v českoslovanské sociální demokracii a stala se její dlouholetou funkcionářkou (např. členka krajského výboru), organizátorkou četných stávek a demonstrací. Po vzniku ČSR se přiklonila k tzv. marxistické levici a 1921 patřila k zakládajícím členům KSČ. 1931 navštívila Sovětský svaz. Komunisty zastupovala 1932–35 v Senátu Národního shromáždění; do něj vstoupila až v průběhu volebního období jako náhradnice za Petra Stránského, kterého volební soud zbavil mandátu. Kvůli projevům na veřejných schůzích byla v létě 1933 navržena k trestnímu stíhání, senát ji k němu nevydal. V Motyčíně (u Kladna) se stala členkou obecní rady a pracovala v komisi sociální péče a ochrany matek. V době nacistické okupace byla za pomoc rodinám zatčených třikrát uvězněna: poprvé 17. 3. – 3. 5. 1939 ve Slaném a na Pankráci. Druhý trest si odpykávala 10. 6. – 29. 7. 1939 v Kladně a opět na Pankráci, poslední (po zatčení spolu se skupinou Předvoj) 18. 3. – 6. 5. 1945 v Malé pevnosti v Terezíně, kde měla být 5. května popravena. Převzetí věznice Červeným křížem jí zachránilo život. Po návratu žila až do konce života v Motyčíně, resp. ve Švermově, který vznikl (i z jejího podnětu) 1949 sloučením obcí Motyčín a Hnidousy; tam jí byla 1975 odhalena pamětní deska. Datum úmrtí se uvádí často mylně (4. 1., 11. 11. či 12. 11.).

L: MČE 2, s. 699; D. Musilová, Z ženského pohledu. Poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918–1939, 2007, s. 99 (foto); Kladenský deník 8. 7. 2003, s. 19; E. Vlčková, Komunistická senátorka R. H., in: Haló noviny 1. 9. 2017.

P: Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Praha (osobní spis s datem úmrtí).

Dana Musilová