HAJN Alva 3.7.1938-3.8.1991: Porovnání verzí

Z Personal
(HAJN_Alva_3.7.1938-3.8.1991)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.7.1938
 
| datum narození = 3.7.1938
| místo narození =  
+
| místo narození = Polní Chrčice (u Kolína)
 
| datum úmrtí = 3.8.1991
 
| datum úmrtí = 3.8.1991
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Polní Chrčice (u Kolína)
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alva HAJN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 99
 +
}}
 +
'''HAJN, Alva''', ''* 3. 7. 1938 Polní Chrčice (u Kolína),  † 3. 8. 1991 Polní Chrčice (u Kolína), malíř, sochař''
 +
 
 +
Jediný syn rolníka a učitelky. Maturoval 1957 na Střední odborné škole výtvarné v Praze, malbu studoval u V. Kytky a sochařství u D. Livory. Učil na škole v Poděbradech, od 1961 žil v Pardubicích, pracoval v pobočce podniku Výstavnictví a od 1963 v propagaci n. p. Kniha. Stal se členem neoficiální Skupiny mladých. Od 1968 byl členem Svazu českých výtvarných umělců; 1985 se vrátil do rodiště. V šedesátých letech se námětem H. expresivních a geometrizovaných maleb staly autoportréty, portréty, a  zejména odvážně pojaté erotické a sexuální motivy, postupně dospěl i k sakrální tematice; v malbách dominovala dramatická kombinace rudé, černé a tmavomodré barvy. V plastice převážily náměty kříže se stylizovaným tělem či hlavou, Golgoty aj.; kříže se postupně transformovaly v bílé vertikály. V sedmdesátých letech (díky přátelství s architektem J. Třeštíkem) H. realizoval několik zakázek pro architekturu. Jeho kresbu tehdy často inspirovaly intimní motivy milenců. V cyklu ''Žena – krystal'' se objevila stylizovaná sfinga a pyramidy. Později začal pracovat s netradičními materiály (beton, térový papír, drát, provaz ad.), přestupoval okraj kresby a obrazu, tvořil emaily nebo série sádrových reliéfů. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se postupně odkláněl od figurativní malby a posléze malbu zcela opustil. Symbol hlavy a prostorové objekty pokračovaly malovanými objekty z trámů nebo rozsáhlými reliéfy z prken i drátěných sítí. Stojací i závěsné reliéfy vytvářel ze sádrobetonu. Od prostorových instalací (např. zakřivených drátů položených na trávníku a staré radlice zabořené do písku) dospěl k lámaným polystyrenům. Na konci života již ze zdravotních důvodů nemohl pracovat s pevným materiálem ani malovat a pracoval s papírem. Některé struktury vytvářel slepováním černých a bílých pruhů papíru, případně spojováním náhodně pocákaných podkladů doplněných kreslenou linií. Zanechal průkopnické, velmi početné, většinou nesignované a nedatované dílo, které za života minimálně vystavoval. Jeho velká posmrtná výstava (1991) v Praze se stala nečekaným objevem.
 +
 
 +
'''L:''' SČSVU 3, s. 37; NEČVU 1, s. 239; P. Ondračka, A. H. Obrazy a kresby, 2006; Š. Málek – M. Vítková – P. Závodná, A. H. Sochy a objekty, 2014; M. Vítková – M. Knížák, A. H. Obrazy, 2014; A. Rezler, A. H. 1938–1991. Obrazy, objekty, kresby, 2014; A. H. ve fotografiích a vzpomínkách, 2015; M. Vítková – V. Bouček – K. Křížkovská – J. Valoch, A. H. Práce na papíře, 2015.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 +
[[Kategorie:Polní Chrčice]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:1991]]
 +
[[Kategorie:Polní Chrčice]]

Verze z 19. 3. 2020, 16:46

Alva HAJN
Narození 3.7.1938
Místo narození Polní Chrčice (u Kolína)
Úmrtí 3.8.1991
Místo úmrtí Polní Chrčice (u Kolína)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 99
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80752

HAJN, Alva, * 3. 7. 1938 Polní Chrčice (u Kolína), † 3. 8. 1991 Polní Chrčice (u Kolína), malíř, sochař

Jediný syn rolníka a učitelky. Maturoval 1957 na Střední odborné škole výtvarné v Praze, malbu studoval u V. Kytky a sochařství u D. Livory. Učil na škole v Poděbradech, od 1961 žil v Pardubicích, pracoval v pobočce podniku Výstavnictví a od 1963 v propagaci n. p. Kniha. Stal se členem neoficiální Skupiny mladých. Od 1968 byl členem Svazu českých výtvarných umělců; 1985 se vrátil do rodiště. V šedesátých letech se námětem H. expresivních a geometrizovaných maleb staly autoportréty, portréty, a  zejména odvážně pojaté erotické a sexuální motivy, postupně dospěl i k sakrální tematice; v malbách dominovala dramatická kombinace rudé, černé a tmavomodré barvy. V plastice převážily náměty kříže se stylizovaným tělem či hlavou, Golgoty aj.; kříže se postupně transformovaly v bílé vertikály. V sedmdesátých letech (díky přátelství s architektem J. Třeštíkem) H. realizoval několik zakázek pro architekturu. Jeho kresbu tehdy často inspirovaly intimní motivy milenců. V cyklu Žena – krystal se objevila stylizovaná sfinga a pyramidy. Později začal pracovat s netradičními materiály (beton, térový papír, drát, provaz ad.), přestupoval okraj kresby a obrazu, tvořil emaily nebo série sádrových reliéfů. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se postupně odkláněl od figurativní malby a posléze malbu zcela opustil. Symbol hlavy a prostorové objekty pokračovaly malovanými objekty z trámů nebo rozsáhlými reliéfy z prken i drátěných sítí. Stojací i závěsné reliéfy vytvářel ze sádrobetonu. Od prostorových instalací (např. zakřivených drátů položených na trávníku a staré radlice zabořené do písku) dospěl k lámaným polystyrenům. Na konci života již ze zdravotních důvodů nemohl pracovat s pevným materiálem ani malovat a pracoval s papírem. Některé struktury vytvářel slepováním černých a bílých pruhů papíru, případně spojováním náhodně pocákaných podkladů doplněných kreslenou linií. Zanechal průkopnické, velmi početné, většinou nesignované a nedatované dílo, které za života minimálně vystavoval. Jeho velká posmrtná výstava (1991) v Praze se stala nečekaným objevem.

L: SČSVU 3, s. 37; NEČVU 1, s. 239; P. Ondračka, A. H. Obrazy a kresby, 2006; Š. Málek – M. Vítková – P. Závodná, A. H. Sochy a objekty, 2014; M. Vítková – M. Knížák, A. H. Obrazy, 2014; A. Rezler, A. H. 1938–1991. Obrazy, objekty, kresby, 2014; A. H. ve fotografiích a vzpomínkách, 2015; M. Vítková – V. Bouček – K. Křížkovská – J. Valoch, A. H. Práce na papíře, 2015.

Martin Kučera