HAJN Ignác 22.9.1862-7.11.1943: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HAJN Ignát 22.9.1862-7.11.1943 na HAJN Ignác 22.9.1862-7.11.1943 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 19. 3. 2020, 18:01

Ignác HAJN
Narození 22.9.1862
Místo narození Solnice
Úmrtí 7.11.1943
Místo úmrtí Kladno
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 100
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46768

HAJN, Ignác, * 22. 9. 1862 Solnice, † 7. 11. 1943 Kladno, lékař, účastník 1. a 2. odboje

Syn truhláře Josefa H. a Františky, roz. Vaníčkové. Bratranec Antonína (1868–1949) a Aloise H. (1870–1953), s nimiž byl od středoškolských let aktivně činný v radikálně pokrokovém hnutí českého studentstva. H. maturoval na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, 1883 se zapsal na právnickou fakultu, následujícího roku přešel na lékařskou fakultu české univerzity v Praze, kterou absolvoval 1892 (MUDr.). Po krátké praxi v pražské Všeobecné nemocnici začínal jako obvodní lékař v Žamberku, od 1894 žil v Kladně, kde záhy zaujal místo městského lékaře. Byl zakládajícím členem České strany radikálně pokrokové, od 1908 České strany státoprávně pokrokové, zasedal ve výkonných výborech i ve vydavatelství novin Samostatnost, kam většinou anonymně přispíval. Předsedal Občanskému klubu Kladna a okolí, stál v čele národních a sociálních snah v kladenském okresu. Od 1894 byl aktivním členem kladenského Sokola, 1898–1939 starostou místní jednoty, později prvním místostarostou Budečské sokolské župy, zakládajícím členem zpěváckého spolku Smetana, zakladatelem a od 1925 předsedou výboru Občanské záložny. V radikálně pokrokové straně představoval nacionalistickou, antiklerikální a antisemitskou frakci, psal do jejího orgánu Havlíček, řízeného A. Kloudou a vydávaného Č. Meisnerem, po jeho zastavení vydával a řídil revue Nový Havlíček. V období tzv. Hilsnerovy aféry sehrála jeho frakce negativní úlohu. 1915–16 vedl kladenský vojenský lazaret, podporoval osoby stižené hrozbou perzekuce, zachránil některé politicky významné zajatce a řadu lidí ubránil před odchodem na frontu. Od podzimu 1914 se podílel na přípravě státoprávně pokrokové konspirace, na jaře 1915 se stal kladenským důvěrníkem tajného výboru Maffie, vybudoval jeho kladenskou pobočku, z níž vytvořil oblastní centrálu pro západní region středních Čech. V říjnových dnech 1918 předsedal kladenskému Národnímu výboru, vydával časopis Stráž svobody, byl členem státoprávně, resp. národně demokratické strany a zastupoval ji v městském zastupitelstvu. Společně se starostou města F. Pavlem byl na podzim 1939 zatčen a do 1941 vězněn na Pankráci.

L: Zemřel MUDr. I. H., in: ČLČ 82, 1943, č. 47, s. 1396; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 46; M. Kučera, Reakce na hilsneriádu v táboře českých radikálů, in: Hilsnerova aféra a česká společnost 1899–1999, 1999, s. 73–88.

P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Solnice 8728, sign. 150-6, 1837–1872, pag. 211.

Martin Kučera