HAJN Miroslav 21.9.1894-6.9.1963

Z Personal
Miroslav HAJN
Narození 21.9.1894
Místo narození Žamberk
Úmrtí 6.9.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
2- Fyzik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s.
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46769

HAJN, Miroslav, * 21. 9. 1894 Žamberk, † 6. 9. 1963 Praha, letecký konstruktér, pedagog

Syn Antonína H. (1868–1949) a Ludmily, roz. Vlkové. Rodina se záhy usadila v Praze. 1912 maturoval na reálné škole, začal studovat strojní inženýrství na ČVŠT v Praze. Studium přerušil, v letním semestru 1914/15 byl vymazán ze seznamu posluchačů a narukoval do první světové války. Na školu se sice vrátil 1918/19, ale nedokončil ji. Až 1937 mu byl přiznán titul inženýr a 1946 byl promován doktorem technických věd. O letectví se H. zajímal už 1908, kdy začal stavět první modely, více od podzimu 1909, po Blériotově přeletu průlivu La Manche. 1911 přeložil do češtiny knihu Paula Hermutha Mladý aviatik. Téhož roku se seznámil s konstruktérem Pavlem Benešem; společně stavěli létací modely a studovali leteckou techniku. 1913 se H. podílel na vzniku Českého aviatického klubu pro Království české (později Aeroklub RČS), od 1919 zastával funkce v odborných komisích klubu. Účastnil se sjezdu mezinárodní letecké federace 1927 v Paříži. Publikoval v periodikách Samostatnost (1913–14), Aviatika (1919) a Letectví (1921–39).

Roku 1919 P. Beneš a V. Malý založili firmu Avia, v níž H. téměř od počátku pracoval. Ještě téhož roku s P. Benešem zkonstruoval a postavil kluzáky BH.1 a BH.2 a následně další typy letadel různých kategorií. 1921 získali společný patent na polosamonosný jednoplošník. 1929 odešli do nově zřízeného leteckého oddělení ČKD Praha, kde společně zkonstruovali letadlo Praga E-39; H. však kvůli onemocnění 1933 firmu ČKD opustil. 1935 nastoupil do oddělení konstrukce Vojenské továrny na letadla. Na jaře 1939 podnikl studijní cestu do USA. Z Vojenské továrny na letadla (po okupaci v březnu 1939 přejmenované na Flugzeugwerke Letov) odešel 1942, pak působil jako šéfkonstruktér letecké továrny Mráz v Chocni. 1945 se H. vrátil do Prahy. 1948 byl jmenován profesorem ČVUT v Praze, kde vedl Ústav stavby letadel. Začátkem padesátých let bylo studium stavby letadel převedeno do nově založené Vojenské technické akademie v Brně. H. zůstal na ČVUT v Praze na nové katedře jemné mechaniky a optiky. Napsal řadu učebních textů a skript.

Manželství s Josefou (1909–1995) zůstalo bezdětné. Ve třicátých letech si v Praze-Vysočanech H. dal postavit architektonicky zajímavou funkcionalistickou vilu čp. 404 (architektonický návrh L. Žák, výzdoba interiérů V. Kybal), která je dnes památkově chráněna. K jeho zálibám patřilo hodinářství, mj. zkatalogizoval sbírku hodin v pražském Národním technickém muzeu. Od 2013 jeho jméno nese ulice v Praze-Letňanech.

D: Ponorné čluny, 1915; Základy jemné mechaniky a hodinářství, 1953; Přehled přesné mechaniky, 1956; Příklady z přesné mechaniky, 1956; Přehled přesné mechaniky, 1969.

L: OSND 2/2, s. 1000; KSN 5, s. 8; P. Beneš, Naše první křídla, 1955 (zejm. kapitola Moje modelářská činnost); V. Němeček, Československá letadla I (3. vydání), 1983, passim; ČBS, s. 184; Tomeš 1, s. 401; T. Adam, Prof. Dr. Ing. M. H., in: Žamberské listy 20, 2009, č. 14, s. 8.

P: NTM, Praha, archiv; Archiv ČVUT, Praha.

Pavel Sviták