Biografický slovník
HAJSKÁ Darja 20.3.1911-18.3.1981: Porovnání verzí
(HAJSKÁ_Darja_20.3.1911-18.3.1981) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.3.1911 | | datum narození = 20.3.1911 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Mladá Boleslav |
| datum úmrtí = 18.3.1981 | | datum úmrtí = 18.3.1981 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 104 |
| + | }} | ||
| + | '''HAJSKÁ, Darja''' (provd. Slámová), * 20. 3. 1911 Mladá Boleslav, † 18. 3. 1981 Praha, herečka | ||
| + | |||
| + | Narodila se jako dcera Otýlie Hajské a kapitána pěchoty Josefa Voříška. Sestra herce Miloše Hajského (1902–1979). Po ukončení měšťanské školy v rodišti pracovala od 1926 jako technická síla ve společnosti Fortunafilm v Praze. Soukromě studovala operní zpěv u J. Kurzové-Peršlové. Na sklonku dvacátých let zahájila uměleckou dráhu jako operetní a činoherní herečka u různých divadelních společností. 1929–31 působila v Tylově divadle v Praze-Nuslích, 1932–35 zpívala v operním sboru Českého divadla v Olomouci. Od poloviny třicátých let vystřídala řadu angažmá v pražských i oblastních divadlech (1935 Divadlo Akropolis; 1935–36 Pražské dětské divadlo M. Mellanové; 1936–37 Uranie; 1937–39 Východočeské Národní divadlo v Pardubicích; 1939–40 Stálé divadlo v Kladně; 1941–1945 pražské Stálé divadlo v Unitarii), kde se opět objevovala v činohře i operetě. Po osvobození vystupovala 1945–46 s Rozmarným divadlem v kabaretech Rokoko a Alhambra, 1946–47 byla členkou Oblastního divadla českého severovýchodu v Náchodě; po jeho zrušení pracovala jako dělnice v tiskárně. Od 1948 měla angažmá v činohře Městského (a oblastního) divadla v Kolíně, v němž, s výjimkou let 1956–60, kdy působila ve zpěvohře kladenského Městského (a oblastního) divadla, setrvala až do odchodu na odpočinek 1968. Pro svou robustní postavu, kulatý obličej, vysoký měkký hlas i herecký temperament našla uplatnění především v rázovitých figurkách všech generací. Prosadila se v komediálním i charakterním oboru. Zajímavé příležitosti jí nabídlo především kolínské divadlo (Mara, J. Gregor Tajovský: ''Ženský zákon'' /1953/; paní Hlubinová, F. Šrámek: ''Měsíc nad řekou'' /1955/; Jahelková, J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena'' /1955/; Marfa Kabanovová, A. N. Ostrovskij: ''Bouře'' /1956/; Dorina, Molière: ''Tartuffe'' /1956/; Šestáková, J. K. Tyl: ''Paličova dcera'' /1963/; Chrobačka, J. a K. Čapkové: ''Ze života hmyzu'' /1963/; Růžena, F. Šrámek: ''Léto'' /1964/; Strunová, F. Hrubín: ''Křišťálová noc'' /1965/; Dulská, G. M. Zapolska: ''Morálka paní Dulské'' /1968/). | ||
| + | |||
| + | Jako herečku malých rolí H. často využíval také film. V němé kinematografii vytvořila sedm úloh, z nichž umělecky nejhodnotnější byla postava selského děvčete ve snímku ''Pohorská vesnice'' (1928) M. J. Krňanského. Ve zvukové éře do 1945 hrála venkovské i městské služky, kuchařky, děvečky, selky, hospodyně, chůvy, klepny, manželky atp. v téměř padesáti filmech různé kvality. Úroveň epizod převyšovaly postavy Kláskové v Lamačově zvukové verzi Jiráskovy ''Lucerny'' (1938) a Bětušky v Borského přepisu dramatu J. K. Tyla ''Paličova dcera'' (1941). Podobnou typologii a rozsah úkolů nabízela H. i znárodněná kinematografie. Z drobných rolí poněkud vybočovaly figury Hůlkové v komedii Josefa Macha ''Vzbouření na vsi'' (1949), služky v Krejčíkově adaptaci ''Morálky paní Dulské'' (1958), staré Blažkové v satiře ''Bílá paní'' (1965) Z. Podskalského, porodní báby v Kachyňově převodu románu A. Marshalla ''Už zase skáču přes kaluže'' (1970). Ve zralém věku se H. uplatnila také v televizních inscenacích (''Nezralé maliny'', 1980) a seriálech (''Nemocnice na kraji města'', 1977). Byla autorkou dětských říkanek a divadelních her pro děti. Knižně publikovala sbírku básní ''Ples na paloučku'' (1946). Nositelka vyznamenání Za vynikající práci (1962). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Divadelní hry: O Káče a vodníkovi, 1982; Neúplatný (v rukopise); strojopisy Tragedie Argonautů a maňáskové hry Trhací kalendář v knihovně Divadelního ústavu v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 229–230; MČE 2, s. 699; http://vis.idu.cz (se soupisem divadelních rolí po 1945, stav k 15. 6. 2017); FPH 1, s. 132–133; Fikejz 1, s. 342–343; http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 15. 6. 2017); http://www.fdb.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 15. 6. 2017); Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000; Český hraný film I, 1995; II, 1998; III, 2001; IV, 2004; V, 2007, rejstřík; L. Beneš, Osobnosti Mladoboleslavska, 2009, s. 54–55; D. H. se loučí, in: Divadelní noviny 11, č. 24, 19. 6. 1968, s. 4. Krajské divadlo Kolín: G. Zapolska, Morálka paní Dulské (divadelní program s medailonem), 1968. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' DÚ, Praha, dokumentace; Hrob: Vinohradský hřbitov, Praha, 45kat, 307. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Doskočil | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
| + | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] | ||
[[Kategorie:1981]] | [[Kategorie:1981]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 20. 3. 2020, 21:22
| Darja HAJSKÁ | |
 | |
| Narození | 20.3.1911 |
|---|---|
| Místo narození | Mladá Boleslav |
| Úmrtí | 18.3.1981 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 104 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48189 |
HAJSKÁ, Darja (provd. Slámová), * 20. 3. 1911 Mladá Boleslav, † 18. 3. 1981 Praha, herečka
Narodila se jako dcera Otýlie Hajské a kapitána pěchoty Josefa Voříška. Sestra herce Miloše Hajského (1902–1979). Po ukončení měšťanské školy v rodišti pracovala od 1926 jako technická síla ve společnosti Fortunafilm v Praze. Soukromě studovala operní zpěv u J. Kurzové-Peršlové. Na sklonku dvacátých let zahájila uměleckou dráhu jako operetní a činoherní herečka u různých divadelních společností. 1929–31 působila v Tylově divadle v Praze-Nuslích, 1932–35 zpívala v operním sboru Českého divadla v Olomouci. Od poloviny třicátých let vystřídala řadu angažmá v pražských i oblastních divadlech (1935 Divadlo Akropolis; 1935–36 Pražské dětské divadlo M. Mellanové; 1936–37 Uranie; 1937–39 Východočeské Národní divadlo v Pardubicích; 1939–40 Stálé divadlo v Kladně; 1941–1945 pražské Stálé divadlo v Unitarii), kde se opět objevovala v činohře i operetě. Po osvobození vystupovala 1945–46 s Rozmarným divadlem v kabaretech Rokoko a Alhambra, 1946–47 byla členkou Oblastního divadla českého severovýchodu v Náchodě; po jeho zrušení pracovala jako dělnice v tiskárně. Od 1948 měla angažmá v činohře Městského (a oblastního) divadla v Kolíně, v němž, s výjimkou let 1956–60, kdy působila ve zpěvohře kladenského Městského (a oblastního) divadla, setrvala až do odchodu na odpočinek 1968. Pro svou robustní postavu, kulatý obličej, vysoký měkký hlas i herecký temperament našla uplatnění především v rázovitých figurkách všech generací. Prosadila se v komediálním i charakterním oboru. Zajímavé příležitosti jí nabídlo především kolínské divadlo (Mara, J. Gregor Tajovský: Ženský zákon /1953/; paní Hlubinová, F. Šrámek: Měsíc nad řekou /1955/; Jahelková, J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena /1955/; Marfa Kabanovová, A. N. Ostrovskij: Bouře /1956/; Dorina, Molière: Tartuffe /1956/; Šestáková, J. K. Tyl: Paličova dcera /1963/; Chrobačka, J. a K. Čapkové: Ze života hmyzu /1963/; Růžena, F. Šrámek: Léto /1964/; Strunová, F. Hrubín: Křišťálová noc /1965/; Dulská, G. M. Zapolska: Morálka paní Dulské /1968/).
Jako herečku malých rolí H. často využíval také film. V němé kinematografii vytvořila sedm úloh, z nichž umělecky nejhodnotnější byla postava selského děvčete ve snímku Pohorská vesnice (1928) M. J. Krňanského. Ve zvukové éře do 1945 hrála venkovské i městské služky, kuchařky, děvečky, selky, hospodyně, chůvy, klepny, manželky atp. v téměř padesáti filmech různé kvality. Úroveň epizod převyšovaly postavy Kláskové v Lamačově zvukové verzi Jiráskovy Lucerny (1938) a Bětušky v Borského přepisu dramatu J. K. Tyla Paličova dcera (1941). Podobnou typologii a rozsah úkolů nabízela H. i znárodněná kinematografie. Z drobných rolí poněkud vybočovaly figury Hůlkové v komedii Josefa Macha Vzbouření na vsi (1949), služky v Krejčíkově adaptaci Morálky paní Dulské (1958), staré Blažkové v satiře Bílá paní (1965) Z. Podskalského, porodní báby v Kachyňově převodu románu A. Marshalla Už zase skáču přes kaluže (1970). Ve zralém věku se H. uplatnila také v televizních inscenacích (Nezralé maliny, 1980) a seriálech (Nemocnice na kraji města, 1977). Byla autorkou dětských říkanek a divadelních her pro děti. Knižně publikovala sbírku básní Ples na paloučku (1946). Nositelka vyznamenání Za vynikající práci (1962).
D: Divadelní hry: O Káče a vodníkovi, 1982; Neúplatný (v rukopise); strojopisy Tragedie Argonautů a maňáskové hry Trhací kalendář v knihovně Divadelního ústavu v Praze.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 229–230; MČE 2, s. 699; http://vis.idu.cz (se soupisem divadelních rolí po 1945, stav k 15. 6. 2017); FPH 1, s. 132–133; Fikejz 1, s. 342–343; http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 15. 6. 2017); http://www.fdb.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 15. 6. 2017); Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000; Český hraný film I, 1995; II, 1998; III, 2001; IV, 2004; V, 2007, rejstřík; L. Beneš, Osobnosti Mladoboleslavska, 2009, s. 54–55; D. H. se loučí, in: Divadelní noviny 11, č. 24, 19. 6. 1968, s. 4. Krajské divadlo Kolín: G. Zapolska, Morálka paní Dulské (divadelní program s medailonem), 1968.
P: DÚ, Praha, dokumentace; Hrob: Vinohradský hřbitov, Praha, 45kat, 307.
Zdeněk Doskočil
