HAKEN Josef 27.4.1879-16.4.1962: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku HAKEN Josef 27.7.1879-16.4.1962 na HAKEN Josef 27.4.1879-16.4.1962 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 27.4.1879 | | datum narození = 27.4.1879 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Horní Lochov (u Jičína) |
| datum úmrtí = 16.4.1962 | | datum úmrtí = 16.4.1962 | ||
| místo úmrtí = Kutná Hora | | místo úmrtí = Kutná Hora | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
− | | citace = Biografický slovník českých zemí , Praha , | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 108 |
}} | }} | ||
− | + | '''HAKEN, Josef''', ''* 27. 4. 1879 Horní Lochov (u Jičína), † 16. 4. 1962 Kutná Hora, pedagog, archeolog'' | |
− | Sklenář, s. 199 | + | |
+ | Jako gymnazijní profesor působil od 1904 několik let v Rakovníku, po zbytek života v Kutné Hoře. Archeologií byl zaujat už na Rakovnicku (Lubná) a věnoval se jí i na Kutnohorsku (Cimburk /u Malešova/, mohyly Hraběšín-Chedrbí aj.). Ve svém rodném kraji podnítil rozsáhlejší výzkumy Prachovských skal, které za jeho spolupráce prováděly od poloviny dvacátých let Státní archeologický ústav a od 1941 Národní muzeum. Z pověření ministerstva školství a národní osvěty tam zahájil už počátkem dvacátých let systematický průzkum a výzkum (Holý vrch – výzkum 1925), objevil řadu lokalit (od neolitu po středověk) a terénních útvarů. Z největší části šlo o pravěká a raně středověká sídliště s pražským typem keramiky (nejstarší horizont slovanského osídlení). Zvláště zpracoval osídlení oblasti v době popelnicových polí; 1940 vytvořil i archeologický plán Prachovských skal. Během druhé světové války nemohl své výsledky publikovat a jejich souhrn (''Země mluví o dávné minulosti Prachovských skal'', 1956) zůstal v rukopise, jehož kopie je uložena v jičínském muzeu. Kromě toho v širším regionu učinil další objevy, zejména rozsáhlé pravěké opevnění u Troskovic-Semína. H. sbírka se dostala do rakovnického muzea, řadu nálezů však už dříve věnoval hlavně Národnímu a jičínskému muzeu. V Prachovských skalách jej připomíná Hakenova vyhlídka, označená pamětní deskou. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Kutnohorsko v době předhistorické, in: Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české 8, 1935, s. 52–55; Lid polí popelnicových v Prachovských skalách, in: Sborník Musejního spolku v Jičíně 7, 1941, s. 11–22. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. H., AR 6, 1954, s. 537; nekrolog, in: AR 15, 1963, s. 97–98; ČSPSČ 70, 1962, s. 230; ČNM 131, 1962, s. 232. Sklenář, s. 199. | ||
+ | |||
+ | Karel Sklenář | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
− | + | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Horní Lochov]] | [[Kategorie:Horní Lochov]] | ||
[[Kategorie:1962]] | [[Kategorie:1962]] | ||
[[Kategorie:Kutná Hora]] | [[Kategorie:Kutná Hora]] |
Aktuální verze z 20. 3. 2020, 22:03
Josef HAKEN | |
Narození | 27.4.1879 |
---|---|
Místo narození | Horní Lochov (u Jičína) |
Úmrtí | 16.4.1962 |
Místo úmrtí | Kutná Hora |
Povolání |
61- Pedagog 52- Archeolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 108 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137689 |
HAKEN, Josef, * 27. 4. 1879 Horní Lochov (u Jičína), † 16. 4. 1962 Kutná Hora, pedagog, archeolog
Jako gymnazijní profesor působil od 1904 několik let v Rakovníku, po zbytek života v Kutné Hoře. Archeologií byl zaujat už na Rakovnicku (Lubná) a věnoval se jí i na Kutnohorsku (Cimburk /u Malešova/, mohyly Hraběšín-Chedrbí aj.). Ve svém rodném kraji podnítil rozsáhlejší výzkumy Prachovských skal, které za jeho spolupráce prováděly od poloviny dvacátých let Státní archeologický ústav a od 1941 Národní muzeum. Z pověření ministerstva školství a národní osvěty tam zahájil už počátkem dvacátých let systematický průzkum a výzkum (Holý vrch – výzkum 1925), objevil řadu lokalit (od neolitu po středověk) a terénních útvarů. Z největší části šlo o pravěká a raně středověká sídliště s pražským typem keramiky (nejstarší horizont slovanského osídlení). Zvláště zpracoval osídlení oblasti v době popelnicových polí; 1940 vytvořil i archeologický plán Prachovských skal. Během druhé světové války nemohl své výsledky publikovat a jejich souhrn (Země mluví o dávné minulosti Prachovských skal, 1956) zůstal v rukopise, jehož kopie je uložena v jičínském muzeu. Kromě toho v širším regionu učinil další objevy, zejména rozsáhlé pravěké opevnění u Troskovic-Semína. H. sbírka se dostala do rakovnického muzea, řadu nálezů však už dříve věnoval hlavně Národnímu a jičínskému muzeu. V Prachovských skalách jej připomíná Hakenova vyhlídka, označená pamětní deskou.
D: Kutnohorsko v době předhistorické, in: Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české 8, 1935, s. 52–55; Lid polí popelnicových v Prachovských skalách, in: Sborník Musejního spolku v Jičíně 7, 1941, s. 11–22.
L: J. H., AR 6, 1954, s. 537; nekrolog, in: AR 15, 1963, s. 97–98; ČSPSČ 70, 1962, s. 230; ČNM 131, 1962, s. 232. Sklenář, s. 199.
Karel Sklenář