HAKEN Josef 27.4.1879-16.4.1962: Porovnání verzí

Z Personal
m (Makariusová přesunul stránku HAKEN Josef 27.7.1879-16.4.1962 na HAKEN Josef 27.4.1879-16.4.1962 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 27.4.1879
 
| datum narození = 27.4.1879
| místo narození = Horní Lochov (u Jičína)
+
| místo narození = Horní Lochov (u Jičína)
 
| datum úmrtí = 16.4.1962
 
| datum úmrtí = 16.4.1962
 
| místo úmrtí = Kutná Hora
 
| místo úmrtí = Kutná Hora
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí , Praha , str.  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 108
 
}}
 
}}
== Literatura ==
+
'''HAKEN, Josef''', ''* 27. 4. 1879 Horní Lochov (u Jičína),  † 16. 4. 1962 Kutná Hora, pedagog, archeolog''
Sklenář, s. 199;
+
 
 +
Jako gymnazijní profesor působil od 1904 několik let v Rakovníku, po zbytek života v Kutné Hoře. Archeologií byl zaujat už na Rakovnicku (Lubná) a věnoval se jí i na Kutnohorsku (Cimburk /u Malešova/, mohyly Hraběšín-Chedrbí aj.). Ve svém rodném kraji podnítil rozsáhlejší výzkumy Prachovských skal, které za jeho spolupráce prováděly od poloviny dvacátých let Státní archeologický ústav a od 1941 Národní muzeum. Z pověření ministerstva školství a národní osvěty tam zahájil už počátkem dvacátých let systematický průzkum a výzkum (Holý vrch – výzkum 1925), objevil řadu lokalit (od neolitu po středověk) a terénních útvarů. Z největší části šlo o pravěká a raně středověká sídliště s pražským typem keramiky (nejstarší horizont slovanského osídlení). Zvláště zpracoval osídlení oblasti v době popelnicových polí; 1940 vytvořil i archeologický plán Prachovských skal. Během druhé světové války nemohl své výsledky publikovat a jejich souhrn (''Země mluví o dávné minulosti Prachovských skal'', 1956) zůstal v rukopise, jehož kopie je uložena v jičínském muzeu. Kromě toho v širším regionu učinil další objevy, zejména rozsáhlé pravěké opevnění u Troskovic-Semína. H. sbírka se dostala do rakovnického muzea, řadu nálezů však už dříve věnoval hlavně Národnímu a jičínskému muzeu. V Prachovských skalách jej připomíná Hakenova vyhlídka, označená pamětní deskou.
 +
 
 +
'''D:''' Kutnohorsko v době předhistorické, in: Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české 8, 1935, s. 52–55; Lid polí popelnicových v Prachovských skalách, in: Sborník Musejního spolku v Jičíně 7, 1941, s. 11–22.
 +
 
 +
'''L:''' J. H., AR 6, 1954, s. 537; nekrolog, in: AR 15, 1963, s. 97–98; ČSPSČ 70, 1962, s. 230; ČNM 131, 1962, s. 232. Sklenář, s. 199.
 +
 
 +
Karel Sklenář
 +
 
 +
 
 +
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
[[Kategorie:D]]
+
 
 
[[Kategorie:1879]]
 
[[Kategorie:1879]]
 
[[Kategorie:Horní Lochov]]
 
[[Kategorie:Horní Lochov]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:Kutná Hora]]
 
[[Kategorie:Kutná Hora]]

Aktuální verze z 20. 3. 2020, 21:03

Josef HAKEN
Narození 27.4.1879
Místo narození Horní Lochov (u Jičína)
Úmrtí 16.4.1962
Místo úmrtí Kutná Hora
Povolání 61- Pedagog
52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 108
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137689

HAKEN, Josef, * 27. 4. 1879 Horní Lochov (u Jičína), † 16. 4. 1962 Kutná Hora, pedagog, archeolog

Jako gymnazijní profesor působil od 1904 několik let v Rakovníku, po zbytek života v Kutné Hoře. Archeologií byl zaujat už na Rakovnicku (Lubná) a věnoval se jí i na Kutnohorsku (Cimburk /u Malešova/, mohyly Hraběšín-Chedrbí aj.). Ve svém rodném kraji podnítil rozsáhlejší výzkumy Prachovských skal, které za jeho spolupráce prováděly od poloviny dvacátých let Státní archeologický ústav a od 1941 Národní muzeum. Z pověření ministerstva školství a národní osvěty tam zahájil už počátkem dvacátých let systematický průzkum a výzkum (Holý vrch – výzkum 1925), objevil řadu lokalit (od neolitu po středověk) a terénních útvarů. Z největší části šlo o pravěká a raně středověká sídliště s pražským typem keramiky (nejstarší horizont slovanského osídlení). Zvláště zpracoval osídlení oblasti v době popelnicových polí; 1940 vytvořil i archeologický plán Prachovských skal. Během druhé světové války nemohl své výsledky publikovat a jejich souhrn (Země mluví o dávné minulosti Prachovských skal, 1956) zůstal v rukopise, jehož kopie je uložena v jičínském muzeu. Kromě toho v širším regionu učinil další objevy, zejména rozsáhlé pravěké opevnění u Troskovic-Semína. H. sbírka se dostala do rakovnického muzea, řadu nálezů však už dříve věnoval hlavně Národnímu a jičínskému muzeu. V Prachovských skalách jej připomíná Hakenova vyhlídka, označená pamětní deskou.

D: Kutnohorsko v době předhistorické, in: Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české 8, 1935, s. 52–55; Lid polí popelnicových v Prachovských skalách, in: Sborník Musejního spolku v Jičíně 7, 1941, s. 11–22.

L: J. H., AR 6, 1954, s. 537; nekrolog, in: AR 15, 1963, s. 97–98; ČSPSČ 70, 1962, s. 230; ČNM 131, 1962, s. 232. Sklenář, s. 199.

Karel Sklenář