HAKL Jan 3.3.1895-11.11.1973: Porovnání verzí

Z Personal
(HAKL_Jan_3.3.1895-11.11.1973)
 
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 11.11.1973
 
| datum úmrtí = 11.11.1973
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
+
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />59- Společnost - ostatní<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />
59- Společnost - ostatní
+
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan HAKL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 110-111
 +
}}
 +
'''HAKL, Jan''', ''* 3. 3. 1895 Praha, † 11. 11. 1973 Praha, námořník, malíř''
 +
 
 +
Maturoval na reálném gymnáziu, 1913/14 studoval námořnickou akademii v Pule. Za první světové války sloužil na křižnících Saida (kadet) a Szigetvar (námořní poddůstojník) a na torpédoborci Uzsok jako druhý důstojník. Na konci války byl povýšen na fregatního poručíka, po válce ve vznikajícím jugoslávském válečném námořnictvu velel torpédoborci Uzsok a účinně pomáhal při odstraňování minových zátarasů v Jaderském moři. 1921 přestoupil jako první důstojník na československý nákladní parník Legie provozovaný Legiobankou, 1929–30 byl jeho velitelem. Vychoval budoucí kapitány československé dálkové plavby J. Freye a B. Klose. V důsledku hospodářské krize byla Legie 1930 proti jeho vůli a protestům stažena z moře. 1930–48 H. pracoval jako úředník v Legiobance, 1948–51 vedl směnárnu Státní banky československé. 1951 se vrátil k námořnictvu, byl superkargem firmy Metrans (později Čechofracht), pověřeným dohledem nad lodním nákladem. 1953–59 velel druhé československé námořní lodi Julius Fučík, 1959 odešel do důchodu.
 +
 
 +
Od třicátých let se H. věnoval malbě, své velké zálibě. Soukromě se vzdělával u malíře K. Holana. Orientoval se na krajinomalbu a maritimní náměty. První výstavu měl 1945, stal se členem Jednoty umělců výtvarných a později byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Vyšel z podnětů postimpresionismu a fauvismu, jasnými výraznými barvami zobrazoval pobřeží s mořským horizontem anebo výjevy z přístavních měst. Podkladem akvarelů a olejů mu byly kresby, fotografie, často i paměť. V šedesátých letech dospěl k deformaci obrysové linie do fantaskního tvarosloví porušujícího pravidelnost perspektivy i rozměrů zobrazovaných objektů. Jeho popel byl rozptýlen v Biskajském zálivu.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 287; SČSVU 3, s. 41; Tomeš 1, s. 403; http://www.namorniplavba.cz/cnp/363.html (stav k 12. 3. 2017); http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 12. 3. 2017).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
  
== Literatura ==
 
SČSVU III, 41; Tomeš I, 403;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

Aktuální verze z 22. 3. 2020, 13:44

Jan HAKL
Narození 3.3.1895
Místo narození Praha
Úmrtí 11.11.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
59- Společnost - ostatní
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 110-111

HAKL, Jan, * 3. 3. 1895 Praha, † 11. 11. 1973 Praha, námořník, malíř

Maturoval na reálném gymnáziu, 1913/14 studoval námořnickou akademii v Pule. Za první světové války sloužil na křižnících Saida (kadet) a Szigetvar (námořní poddůstojník) a na torpédoborci Uzsok jako druhý důstojník. Na konci války byl povýšen na fregatního poručíka, po válce ve vznikajícím jugoslávském válečném námořnictvu velel torpédoborci Uzsok a účinně pomáhal při odstraňování minových zátarasů v Jaderském moři. 1921 přestoupil jako první důstojník na československý nákladní parník Legie provozovaný Legiobankou, 1929–30 byl jeho velitelem. Vychoval budoucí kapitány československé dálkové plavby J. Freye a B. Klose. V důsledku hospodářské krize byla Legie 1930 proti jeho vůli a protestům stažena z moře. 1930–48 H. pracoval jako úředník v Legiobance, 1948–51 vedl směnárnu Státní banky československé. 1951 se vrátil k námořnictvu, byl superkargem firmy Metrans (později Čechofracht), pověřeným dohledem nad lodním nákladem. 1953–59 velel druhé československé námořní lodi Julius Fučík, 1959 odešel do důchodu.

Od třicátých let se H. věnoval malbě, své velké zálibě. Soukromě se vzdělával u malíře K. Holana. Orientoval se na krajinomalbu a maritimní náměty. První výstavu měl 1945, stal se členem Jednoty umělců výtvarných a později byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Vyšel z podnětů postimpresionismu a fauvismu, jasnými výraznými barvami zobrazoval pobřeží s mořským horizontem anebo výjevy z přístavních měst. Podkladem akvarelů a olejů mu byly kresby, fotografie, často i paměť. V šedesátých letech dospěl k deformaci obrysové linie do fantaskního tvarosloví porušujícího pravidelnost perspektivy i rozměrů zobrazovaných objektů. Jeho popel byl rozptýlen v Biskajském zálivu.

L: Toman 1, s. 287; SČSVU 3, s. 41; Tomeš 1, s. 403; http://www.namorniplavba.cz/cnp/363.html (stav k 12. 3. 2017); http://abart-full.artarchiv.cz (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 12. 3. 2017).

Martin Kučera