HALÍK Miroslav 30.6.1901-5.8.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(HALÍK_Miroslav_30.6.1901-5.8.1975)
 
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav HALÍK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 125-126
 +
}}
 +
'''HALÍK, Miroslav''', ''* 30. 6. 1901 Domažlice, † 5. 8. 1975 Praha, bibliograf, editor, literární historik''
 +
 
 +
Syn cukráře Josefa H. Po maturitě na domažlickém reálném gymnáziu vystudoval 1921–31 na Filozofické fakultě UK v Praze češtinu, francouzštinu a filozofii a obhájil disertaci ''Doba obrozenecká v české beletrii a poezii'' (PhDr. 1931). Pro nedostatek profesorských míst pracoval 1930–34 jako volontér v Knihovně města Domažlic, věnoval se chodské národopisné a regionální práci a publikoval články o literatuře na Chodsku. 1934–47 působil v Ústřední knihovně hl. města Prahy, kde při zaměstnání vystudoval vysokoškolské knihovnické kurzy. 1947–52 vedl knihovnu povinných výtisků na ministerstvu informací, odkud po reorganizaci pracoviště přešel do Univerzitní (Národní) knihovny, 1953–61 působil v oddělení národní článkové bibliografie. Poté pracoval již jako důchodce až do začátku sedmdesátých let na bibliografiích v Divadelním ústavu.
 +
 
 +
Druhou stránkou jeho celoživotní aktivity byla práce editorská a literárněhistorická, která se soustředila na dílo Karla Čapka, případně obou bratří Čapků. Této práci věnoval všechen svůj volný čas a shromáždil přitom obrovské množství materiálu a údajů. Mimořádně se zasloužil o posmrtné vydávání Čapkova díla na patřičné úrovni i o vybudování čapkovských památníků na Strži (u Dobříše) a v Malých Svatoňovicích. Krátce po spisovatelově úmrtí byl H. počátkem 1939 rodinou pověřen péčí o jeho literární pozůstalost a o další vydávání Čapkova díla v nakladatelství Fr. Borový. Od 1954 byl editorem Díla bratří Čapků v nakladatelství Československý spisovatel a na tomto úkolu pracoval nepřetržitě, vždy jako externista, do konce života. 1946 se ujal též editorství díla Josefa Čapka. Postupně bibliograficky zpracoval a v knižních souborech vydal rozsáhlou tvorbu K. Čapka, která byla předtím publikována pouze v novinách a časopisech. 1952 zpracoval poznámky a vysvětlivky pro český překlad studie Sergeje V. Nikolského, která v tehdejší kulturní politice znamenala převrat ve vztahu k Čapkovi. Uspořádal, vysvětlivkami opatřil a k vydání připravil korespondenci K. Čapka s Olgou Scheinpflugovou. Od 1965 byl téměř do smrti předsedou Společnosti bratří Čapků.
 +
 
 +
Byl pohřben v  Praze-Dejvicích na hřbitově u  sv. Matěje. S manželkou Marií, roz. Wimmerovou (1904–1986), měl syna kněze, profesora religionistiky, filozofa, sociologa a psychologa '''Tomáše H.''' (* 1. 6. 1948 Praha).
 +
 
 +
'''D:''' Karel Čapek, život a dílo v datech (k vyd. připravil, předmluvu a doslov napsal J. Opelík), 1983; Jak vznikla bibliografie Čapkových článků a jak jsem připravoval jeho literární pozůstalost ke knižnímu vydání, in: Zpravodaj Společnosti bratří Čapků 15/říjen 1981, s. 1–15. L: J. Opelík, Za Dr. M. H., in: tamtéž, s. 16–20; Tomeš 1, s. 406.
 +
 
 +
'''P:''' Ústav dějin UK a  archiv UK, Praha, Matrika doktorů UK VIII. (1931–1934), s. 3481 (dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public); LA PNP, Praha, osobní fond.
 +
 
 +
Jiří Vacek
 +
 
 +
 
  
== Literatura ==
 
Kalendárium ZČ, 96, 47; Tomeš I, 406;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

Aktuální verze z 28. 3. 2020, 12:16

Miroslav HALÍK
Narození 30.6.1901
Místo narození Domažlice
Úmrtí 5.8.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 125-126

HALÍK, Miroslav, * 30. 6. 1901 Domažlice, † 5. 8. 1975 Praha, bibliograf, editor, literární historik

Syn cukráře Josefa H. Po maturitě na domažlickém reálném gymnáziu vystudoval 1921–31 na Filozofické fakultě UK v Praze češtinu, francouzštinu a filozofii a obhájil disertaci Doba obrozenecká v české beletrii a poezii (PhDr. 1931). Pro nedostatek profesorských míst pracoval 1930–34 jako volontér v Knihovně města Domažlic, věnoval se chodské národopisné a regionální práci a publikoval články o literatuře na Chodsku. 1934–47 působil v Ústřední knihovně hl. města Prahy, kde při zaměstnání vystudoval vysokoškolské knihovnické kurzy. 1947–52 vedl knihovnu povinných výtisků na ministerstvu informací, odkud po reorganizaci pracoviště přešel do Univerzitní (Národní) knihovny, 1953–61 působil v oddělení národní článkové bibliografie. Poté pracoval již jako důchodce až do začátku sedmdesátých let na bibliografiích v Divadelním ústavu.

Druhou stránkou jeho celoživotní aktivity byla práce editorská a literárněhistorická, která se soustředila na dílo Karla Čapka, případně obou bratří Čapků. Této práci věnoval všechen svůj volný čas a shromáždil přitom obrovské množství materiálu a údajů. Mimořádně se zasloužil o posmrtné vydávání Čapkova díla na patřičné úrovni i o vybudování čapkovských památníků na Strži (u Dobříše) a v Malých Svatoňovicích. Krátce po spisovatelově úmrtí byl H. počátkem 1939 rodinou pověřen péčí o jeho literární pozůstalost a o další vydávání Čapkova díla v nakladatelství Fr. Borový. Od 1954 byl editorem Díla bratří Čapků v nakladatelství Československý spisovatel a na tomto úkolu pracoval nepřetržitě, vždy jako externista, do konce života. 1946 se ujal též editorství díla Josefa Čapka. Postupně bibliograficky zpracoval a v knižních souborech vydal rozsáhlou tvorbu K. Čapka, která byla předtím publikována pouze v novinách a časopisech. 1952 zpracoval poznámky a vysvětlivky pro český překlad studie Sergeje V. Nikolského, která v tehdejší kulturní politice znamenala převrat ve vztahu k Čapkovi. Uspořádal, vysvětlivkami opatřil a k vydání připravil korespondenci K. Čapka s Olgou Scheinpflugovou. Od 1965 byl téměř do smrti předsedou Společnosti bratří Čapků.

Byl pohřben v  Praze-Dejvicích na hřbitově u  sv. Matěje. S manželkou Marií, roz. Wimmerovou (1904–1986), měl syna kněze, profesora religionistiky, filozofa, sociologa a psychologa Tomáše H. (* 1. 6. 1948 Praha).

D: Karel Čapek, život a dílo v datech (k vyd. připravil, předmluvu a doslov napsal J. Opelík), 1983; Jak vznikla bibliografie Čapkových článků a jak jsem připravoval jeho literární pozůstalost ke knižnímu vydání, in: Zpravodaj Společnosti bratří Čapků 15/říjen 1981, s. 1–15. L: J. Opelík, Za Dr. M. H., in: tamtéž, s. 16–20; Tomeš 1, s. 406.

P: Ústav dějin UK a  archiv UK, Praha, Matrika doktorů UK VIII. (1931–1934), s. 3481 (dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public); LA PNP, Praha, osobní fond.

Jiří Vacek