HALAČKA Karel 27.10.1910-25.2.2002: Porovnání verzí

Z Personal
(HALAČKA_Karel_27.10.1910-25.2.2002)
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel HALAČKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 117
 +
}}
 +
'''HALAČKA, Karel''', ''* 27. 10. 1910 Brno, † 25. 2. 2002 Brno, lékař hygienik, pedagog''
 +
 
 +
Syn obuvnického dělníka a prodavače obuvi; měl tři starší bratry. Vystudoval 1921–29 reálné gymnázium v Brně, 1929–35 brněnskou lékařskou fakultu (MUDr.) a poté chemii, s válečným přerušením, na přírodovědecké fakultě v Brně a Praze (RNDr. 1945). Pracoval v bakteriologické laboratoři a na prosektuře Vojenské nemocnice v Brně a od května 1939 ve Státním zdravotním ústavu v Praze, kde se věnoval biochemii a fyziologii výživy. Od 1946 působil jako asistent Hygienického ústavu Lékařské a od 1952 Hygienické fakulty UK v Praze. Od 1952 vedl odbor hygieny výživy v Ústavu hygieny ministerstva zdravotnictví v Praze. 1956 byl jmenován docentem a 1963 profesorem hygieny a epidemiologie na Lékařské fakultě MU v Brně, kde od 1954 vedl katedru hygieny, koordinoval katedry preventivních oborů a předsedal komisi pro státní závěrečné zkoušky. Byl členem vědecké rady fakulty a 1970–73 jejím děkanem. 1977 odešel do výslužby. 1982–85 působil jako hlavní odborník Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky (ČSR) pro obor hygieny výživy.
 +
 
 +
Založil obor hygiena výživy, jehož obsah definoval v četných tištěných příspěvcích a učebních textech. Sestavil tzv. potravinové tabulky a výživové normy i doporučení. Studoval vitamin C ve stravě, mykotoxiny a pesticidy v potravinách, věnoval se hygienické a nutriční úrovni různých typů společného stravování. Byl členem domácích i zahraničních vědeckých společností. Od 1960 pracoval jako expert Světové zdravotnické organizace v Ženevě v oboru cizorodých látek v  potravinách, od 1974 byl viceprezidentem Mezinárodní společnosti pro civilizační choroby a výživu se sídlem v Bruselu, dále předsedal Poradnímu sboru hlavního hygienika ČSR a 1974–80 Ústřední komisi Československé akademie zemědělské (ČSAZ) pro racionální výživu, potom zasedal v předsednictvu odboru výživy a potravinářského průmyslu ČSAZ. Stal se členem Společnosti pro obecnou a komunální hygienu NDR, Československé biologické společnosti, působil v poradních sborech (mj. Výzkumného ústavu hygieny v Praze i v Bratislavě a hlavního hygienika ČSR, v české i slovenské Společnosti pro racionální výživu a spolupracoval s odborníky z Vysoké školy veterinární v Brně, kde také učil. Obdržel řadu medailí, vyznamenání a ocenění.
 +
 
 +
Oženil se 1937 se zubní laborantkou Hildegardou, roz. Valentovou. Vychovali spolu syny Karla, elektrotechnika v České televizi, a Jana, lékaře chirurga působícího v nemocnici ve Schmalkaldenu v Německu. H. byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.
 +
 
 +
'''D:''' Jak připravovati zboží UNRRA, 1946 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); Příspěvek k sériovému vyšetřování ethanolu v krvi mikromethodou Widmarkovou k soudně lékařským účelům, zvláště u řidičů motorových vozidel, 1946 (zvl. ot. z ČLČ); Výživa a příprava pokrmů, 1949 (s J. Pohlovou a M. Úlehlovou-Tilschovou); Za zdravý pobyt mládeže v zotavovnách, 1952 (s kol.);  Hygiena a sanitace při prodeji poživatin, 1953 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); Hygiena a sanitace v potravinářské výrobě, 1953 (s touž); Hygiena a sanitace ve společném stravování, 1953 (s touž); Stravování v závodních jídelnách, 1955 (s kol.); Sanitace poživatin, 1955 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); These referátů přednesených na celostátním pracovním sjezdu s thematikou z oboru hygieny výživy (Brno 17.–19. 10. 1957), Bratislava 1957 (s M. Totovou); Hygienické a výživové minimum pro pracovníky v potravinářské výrobě, 1960; Hygienické a výživové minimum pro pracovníky společného stravování, 1961; Dítě a správná výživa, 1979; Racionalizace výživy našeho obyvatelstva, 1982; Výživové a hygienické minimum pro závodní stravování, 1982; Hygiena výživy v denní praxi, 1988 (s K. Návratem a B. Turkem). Učebnice: Hygiena, 1956 (s kol.); Základy hygieny pro mediky, 1965 (s kol.); Návod k praktickým cvičením z hygieny, 1967 (s kol.); Základy hygieny pro posluchače lékařství, 1976 (s kol.); Vybrané kapitoly z hygieny a epidemiologie pro stomatology, 1978 (s K. Brázdovou); Základy výživy, 1985 (s G. Janíčkem); Obecná hygiena a racionální výživa, 1987 (se Z. Matyášem).
 +
 
 +
'''L:''' J. Kotulán, Prof. MUDr. RNDr. K. H. 75letý, in: Universitas 1985, č. 5, s. 88–89; A. Wolf, Nestor hygieniků výživy. Prof. MUDr. RNDr. K. H. – 80 let, in: Československá hygiena 35, 1990, č. 7–8, s. 497; V. Kyzlink, Pětaosmdesátiny profesora K. H., in: Výživa a potraviny 50, 1995, č. 6, s. 189 až 190; J. Kotulán, Prof. MUDr. RNDr. K. H. devadesátiletý, in: Hygiena. Časopis pro ochranu a podporu zdraví 45, 2000, č. 3, s. 183–184; S. Hrubý – I. Ingr – B. Turek, Profesor K. H. zemřel, in: Výživa a potraviny 57, 2002, č. 3, s. 95; http://www.medvik.cz (se soupisem literatury, stav k 20. 5. 2017); www.szu.cz.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv MU, Brno, fond B 104 (pozůstalost K. H.); fond A 1 Rektorát, osobní spisy, kart. 278/10, a tamtéž II, sign. C VIII habilitace, profesury, kart. 4/5; tamtéž, fond A 3 Lékařská fakulta, studijní spisy, kart. 13/38; tamtéž, osobní spisy, kart. 13/2 a 64/14.
 +
 
 +
Gustav Novotný, Jitka Krylová
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 26. 3. 2020, 20:09

Karel HALAČKA
Narození 27.10.1910
Místo narození Brno
Úmrtí 25.2.2002
Místo úmrtí Brno
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 117
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68157

HALAČKA, Karel, * 27. 10. 1910 Brno, † 25. 2. 2002 Brno, lékař hygienik, pedagog

Syn obuvnického dělníka a prodavače obuvi; měl tři starší bratry. Vystudoval 1921–29 reálné gymnázium v Brně, 1929–35 brněnskou lékařskou fakultu (MUDr.) a poté chemii, s válečným přerušením, na přírodovědecké fakultě v Brně a Praze (RNDr. 1945). Pracoval v bakteriologické laboratoři a na prosektuře Vojenské nemocnice v Brně a od května 1939 ve Státním zdravotním ústavu v Praze, kde se věnoval biochemii a fyziologii výživy. Od 1946 působil jako asistent Hygienického ústavu Lékařské a od 1952 Hygienické fakulty UK v Praze. Od 1952 vedl odbor hygieny výživy v Ústavu hygieny ministerstva zdravotnictví v Praze. 1956 byl jmenován docentem a 1963 profesorem hygieny a epidemiologie na Lékařské fakultě MU v Brně, kde od 1954 vedl katedru hygieny, koordinoval katedry preventivních oborů a předsedal komisi pro státní závěrečné zkoušky. Byl členem vědecké rady fakulty a 1970–73 jejím děkanem. 1977 odešel do výslužby. 1982–85 působil jako hlavní odborník Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky (ČSR) pro obor hygieny výživy.

Založil obor hygiena výživy, jehož obsah definoval v četných tištěných příspěvcích a učebních textech. Sestavil tzv. potravinové tabulky a výživové normy i doporučení. Studoval vitamin C ve stravě, mykotoxiny a pesticidy v potravinách, věnoval se hygienické a nutriční úrovni různých typů společného stravování. Byl členem domácích i zahraničních vědeckých společností. Od 1960 pracoval jako expert Světové zdravotnické organizace v Ženevě v oboru cizorodých látek v  potravinách, od 1974 byl viceprezidentem Mezinárodní společnosti pro civilizační choroby a výživu se sídlem v Bruselu, dále předsedal Poradnímu sboru hlavního hygienika ČSR a 1974–80 Ústřední komisi Československé akademie zemědělské (ČSAZ) pro racionální výživu, potom zasedal v předsednictvu odboru výživy a potravinářského průmyslu ČSAZ. Stal se členem Společnosti pro obecnou a komunální hygienu NDR, Československé biologické společnosti, působil v poradních sborech (mj. Výzkumného ústavu hygieny v Praze i v Bratislavě a hlavního hygienika ČSR, v české i slovenské Společnosti pro racionální výživu a spolupracoval s odborníky z Vysoké školy veterinární v Brně, kde také učil. Obdržel řadu medailí, vyznamenání a ocenění.

Oženil se 1937 se zubní laborantkou Hildegardou, roz. Valentovou. Vychovali spolu syny Karla, elektrotechnika v České televizi, a Jana, lékaře chirurga působícího v nemocnici ve Schmalkaldenu v Německu. H. byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

D: Jak připravovati zboží UNRRA, 1946 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); Příspěvek k sériovému vyšetřování ethanolu v krvi mikromethodou Widmarkovou k soudně lékařským účelům, zvláště u řidičů motorových vozidel, 1946 (zvl. ot. z ČLČ); Výživa a příprava pokrmů, 1949 (s J. Pohlovou a M. Úlehlovou-Tilschovou); Za zdravý pobyt mládeže v zotavovnách, 1952 (s kol.); Hygiena a sanitace při prodeji poživatin, 1953 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); Hygiena a sanitace v potravinářské výrobě, 1953 (s touž); Hygiena a sanitace ve společném stravování, 1953 (s touž); Stravování v závodních jídelnách, 1955 (s kol.); Sanitace poživatin, 1955 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); These referátů přednesených na celostátním pracovním sjezdu s thematikou z oboru hygieny výživy (Brno 17.–19. 10. 1957), Bratislava 1957 (s M. Totovou); Hygienické a výživové minimum pro pracovníky v potravinářské výrobě, 1960; Hygienické a výživové minimum pro pracovníky společného stravování, 1961; Dítě a správná výživa, 1979; Racionalizace výživy našeho obyvatelstva, 1982; Výživové a hygienické minimum pro závodní stravování, 1982; Hygiena výživy v denní praxi, 1988 (s K. Návratem a B. Turkem). Učebnice: Hygiena, 1956 (s kol.); Základy hygieny pro mediky, 1965 (s kol.); Návod k praktickým cvičením z hygieny, 1967 (s kol.); Základy hygieny pro posluchače lékařství, 1976 (s kol.); Vybrané kapitoly z hygieny a epidemiologie pro stomatology, 1978 (s K. Brázdovou); Základy výživy, 1985 (s G. Janíčkem); Obecná hygiena a racionální výživa, 1987 (se Z. Matyášem).

L: J. Kotulán, Prof. MUDr. RNDr. K. H. 75letý, in: Universitas 1985, č. 5, s. 88–89; A. Wolf, Nestor hygieniků výživy. Prof. MUDr. RNDr. K. H. – 80 let, in: Československá hygiena 35, 1990, č. 7–8, s. 497; V. Kyzlink, Pětaosmdesátiny profesora K. H., in: Výživa a potraviny 50, 1995, č. 6, s. 189 až 190; J. Kotulán, Prof. MUDr. RNDr. K. H. devadesátiletý, in: Hygiena. Časopis pro ochranu a podporu zdraví 45, 2000, č. 3, s. 183–184; S. Hrubý – I. Ingr – B. Turek, Profesor K. H. zemřel, in: Výživa a potraviny 57, 2002, č. 3, s. 95; http://www.medvik.cz (se soupisem literatury, stav k 20. 5. 2017); www.szu.cz.

P: Archiv MU, Brno, fond B 104 (pozůstalost K. H.); fond A 1 Rektorát, osobní spisy, kart. 278/10, a tamtéž II, sign. C VIII habilitace, profesury, kart. 4/5; tamtéž, fond A 3 Lékařská fakulta, studijní spisy, kart. 13/38; tamtéž, osobní spisy, kart. 13/2 a 64/14.

Gustav Novotný, Jitka Krylová