HALABALA Metoděj 16.11.1833-31.1.1914: Porovnání verzí

Verze z 25. 3. 2020, 19:55

Metoděj HALABALA
Narození	16.11.1833
Místo narození	Hulín (u Kroměříže)
Úmrtí	31.1.1914
Místo úmrtí	Rajhrad (u Brna)
Povolání	50- Náboženský publicista 53- Historik 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 116
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46779

HALABALA, Metoděj (pův. jm. Ignác), * 16. 11. 1833 Hulín (u Kroměříže), † 31. 1. 1914 Rajhrad (u Brna), benediktin, náboženský spisovatel

Pocházel z početné rodiny s dvaadvaceti dětmi měšťana Františka H. a Josefy, roz. Fuxové. Od 1845 studoval u piaristů ve Strážnici, potom na řádovém gymnáziu v Kroměříži a od 1853 na polytechnice ve Vídni. Od října 1854 byl na praxi ze státního účetnictví u místodržitelství v Brně. V dubnu 1855 se stal řeholníkem v benediktinském klášteře Rajhrad, 1856–59 absolvoval bohosloví v brněnském alumnátu, 1858 složil sliby, přijal jméno Metoděj a 1859 kněžské svěcení. Nejprve působil jako kaplan a katecheta v mateřském klášteře, kde 1867–72 zastával úřad zpovědníka, dále do 1882 jako farář v nedalekých Syrovicích (tam založil farní kroniku a čtenářský spolek) a 1882–83 v Černé Hoře. Po návratu do Rajhradu byl pověřen správou tamních sbírek, avšak jako kustod se údajně neosvědčil.

Ovládal pět jazyků a od mládí se zajímal o národní život a o domácí i cizí literaturu. V kalendáři Moravan na rok 1855 otiskl Život opata rajhradského Viktora Šlosara. Příspěvky v novinách a časopisech podepisoval též P. Method, Z Rajhradu nebo Hynek Hulínský. Do listu Moravská orlice, vycházejícího v Brně od 1863, psal tři desítky let články, úvahy a fejetony, např. o životě Břetislava I. jako zakladatele rajhradského kláštera, o dějepisu Vyškova, o Ječmínkovi a poutích na Velehrad a Hostýn. V jiných periodikách tiskl kázání (Blahověst, 1874, 1885–88, 1890–93; Posvátná kazatelna, 1887–88, 1890–91; Sborník velehradský, 1880–81, 1883, 1896; Kazatel, 1894–95, 1897, 1900). Zveřejnil rovněž politické a sociální stati, např. Proti Deákovi, Bratrské slovo Polákům, Upřímné slovo k Židům, Víra, věda, umění, Osvěta a vzdělanost, Výchova mládeže, Otázka ženská, povídky (Vánoce na Černé Hoře v časopisu Hlas, Mlynář a jeho dítě v periodiku Opavský týdeník ad.) či causerie, do nichž zpracoval zážitky z cest (Řím 1877, Jeruzalém 1886 – mj. Dopisy z poutě do sv. země v Hlasu). H. publicistika byla povětšinou plytká, autor sklouzával k agresivním polemikám na obranu katolictví. Byl členem Matice české, moravské, opavské a lužické, členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a zasedal ve správní radě rolnické sladovny v Rajhradu. 1889 obdržel Rytířský řád Božího hrobu v Jeruzalémě.

D: výběr: Kalendář Moravan na rok 1861, 1860, s. 33–37, 166–168, 169; Moravský slavíček (sbírka národních písní), 1868; Svatí Cyrill a Method věrozvěstci, učitelé a apoštolové slovanští. Životopisný nástin podává M. I. H. na památku pouti a slavnosti jubilejní na Velehradě léta páně 1885, 1885; Apology mravné čili bajky, podobenství a přísloví z mravného sv. Cyrila, apoštola i učitele slovanského, 1885; Životopis krále Svatopluka (Přípravou k millenariu úmrtí Svatopluka krále r. 1894), 1893; Památka 1000 ročnice úmrtí Svatoplukova, 1894.

L: OSN 28, 1909, s. 525; 50leté spisovatelské jubileum P. Methoděje H., in: Vlast 14, 1897–1898, s. 1182; F. V. Autrata, Spisovatelská družina kalendáře „Moravana“ za léta 1852–1864 v básnictví a povídkářství, in: Třetí roční zpráva zemské vyšší reálky v Uherském Brodě za šk. rok 1898–1899, 1899, s. 22; J. Halouzka, P. Method rytíř H., O. S. B., in: Sborník velehradský 6, 1899, s. 261–272; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 57–58; V. J. Pokorný, Klášter Rajhrad. Jeho dějiny a památnosti, 1925, s. 54; týž, Z rajhradských pamětí, 1932, s. 106–121.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 7750, matrika nar. řkt. f. ú. Hulín 1784–1898, s. 571.

Zdeněk Fišer