Biografický slovník
HALBAX Michal Václav ?1661-1.8.1711: Porovnání verzí
(HALBAX_Michal_Václav_1661-1.8.1711) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1661 | | datum narození = 1661 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Ebenfurth (u Vídeňského Nového Města, Rakousko) |
| datum úmrtí = 1.8.1711 | | datum úmrtí = 1.8.1711 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = St. Florian (Rakousko) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 121 |
| + | }} | ||
| + | '''HALBAX, Michal Václav''' ''(též HALWACHS, HALPAX, Michael Wenzel), * ? 1661 Ebenfurth (u Vídeňského Nového Města, Rakousko), † 1. 8. 1711 St. Florian (Rakousko), malíř'' | ||
| + | |||
| + | Malířské školení získal v osmdesátých letech 17. století v renomované benátské škole Karla Lotha, kde si osvojil jak barokní malbu temnosvitu, tak tradiční benátskou barevnost. V českém prostředí poznal dílo Karla Škréty, do okruhu jeho spolupracovníků patřil zejména Petr Brandl. H. dílo tvoří oltářní i žánrové obrazy a v menší míře také fresky. H. střídavě pobýval a pracoval jak v Čechách, tak v Rakousku. 1686 se usadil v Praze, téhož roku se zde poprvé oženil. (Během života dvakrát ovdověl; ze tří manželství měl osm dětí.) 1693 se stal členem malostranského malířského cechu. V době prvního pražského pobytu (do 1694) zřejmě vytvořil pětidílný cyklus polopostav ''Smysly''. Do tohoto období pravděpodobně spadaly také kompozice ''Apoštol Pavel a jeho žák Silas ve vězení'' a ''Abrahámova oběť''. Svá raná díla však H. nedatoval, proto je dosud jejich přesná chronologie obtížná. | ||
| + | |||
| + | Po osmi letech strávených v Praze odešel do hornorakouského augustiniánského kláštera St. Florian u Lince. Pro tamní kostel namaloval velké plátno ''Sv. Augustin potírající bludařství'' (1694). Filiální kostel v Rohrbachu vyzdobil 1695 obrazem ''Umučení sv. Víta'' a třemi menšími obrazy na postranních oltářích. Oltářní obrazy dodal také do dalších hornorakouských kostelů; z téže doby jsou doloženy i H. první fresky. | ||
| + | |||
| + | 1701 se vrátil do Prahy, kde byl přijat do staroměstského malířského cechu a získal četné zakázky na oltářní obrazy. Několik pláten dodal minoritům u sv. Jakuba na Starém Městě (Sv. Cecílie), do kostela P. Marie před Týnem (''Císař Jindřich Ptáčník vítající sv. Václava na říšském sněmu''; ''Příbuzenstvo Kristovo''), zřejmě svou nejzdařilejší monumentální kompozici (''Svatá rodina'') vytvořil 1707 pro klášterní kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici na Malé Straně. Z mimopražských zakázek se dochoval oltářní obraz Sv. Lukáše pro bechyňské františkány. Do druhého pražského období spadaly též H. nástropní fresky ve Šternberském paláci v Praze na Hradčanech. V Zákupech a v Jihlavě v kostele sv. Jakuba spolupracoval na nástěnných malbách s Václavem Jindřichem Noskem. 1707 podal H. spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a sochařem Františkem Preissem návrh na založení umělecké akademie v Praze, který však neuspěl. Závěr života opět strávil v klášteře St. Florian, kam se přestěhoval 1709. H. obrazy jsou dnes uchovávány v předních sbírkách v Rakousku i v českých zemích (např. NG v Praze, kolovratská obrazárna v Rychnově nad Kněžnou ad.). | ||
| + | |||
| + | H. syn z druhého manželství s Barbarou Franziskou (sňatek v Praze 1692) '''Georg Joseph H.''' (* 12. 3. 1693 Praha, † 22. 3. 1768 St. Florian /Rakousko/) vstoupil do augustiniánského řádu a uplatnil se jako hudebník a básník. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 7, s. 258; Dlabač, s. 552–553; A. Podlaha, Materialie k slovníku českých umělců a uměleckých řemeslníků, in: PA 28, 1916, s. 35; 29, 1917, s. 57, 63, 71, 85, 98, 271, 273; 34, 1924–25, s. 272; Toman 1, s. 288; Thieme–Becker 15, s. 494–495 (s další literaturou); J. Neumann, Malířství XVII. století v Čechách, 1951, rejstřík; P. Preiss, Poznámky k dílu M. V. H., in: Umění 11, 1963, s. 193–196; NDB 7, s. 531–532; J. Neumann, Český barok, 1974, s. 88–90; DČVU 2/2, s. 570–574 (s další literaturou); NEČVU 1, s. 240; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 20. 1. 2017). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/346266 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1661]] | [[Kategorie:1661]] | ||
| + | [[Kategorie:Ebenfurth]] | ||
[[Kategorie:1711]] | [[Kategorie:1711]] | ||
| + | [[Kategorie:St. Florian]] | ||
Verze z 27. 3. 2020, 10:05
| Michal Václav HALBAX | |
 | |
| Narození | 1661 |
|---|---|
| Místo narození | Ebenfurth (u Vídeňského Nového Města, Rakousko) |
| Úmrtí | 1.8.1711 |
| Místo úmrtí | St. Florian (Rakousko) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 121 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48199 |
HALBAX, Michal Václav (též HALWACHS, HALPAX, Michael Wenzel), * ? 1661 Ebenfurth (u Vídeňského Nového Města, Rakousko), † 1. 8. 1711 St. Florian (Rakousko), malíř
Malířské školení získal v osmdesátých letech 17. století v renomované benátské škole Karla Lotha, kde si osvojil jak barokní malbu temnosvitu, tak tradiční benátskou barevnost. V českém prostředí poznal dílo Karla Škréty, do okruhu jeho spolupracovníků patřil zejména Petr Brandl. H. dílo tvoří oltářní i žánrové obrazy a v menší míře také fresky. H. střídavě pobýval a pracoval jak v Čechách, tak v Rakousku. 1686 se usadil v Praze, téhož roku se zde poprvé oženil. (Během života dvakrát ovdověl; ze tří manželství měl osm dětí.) 1693 se stal členem malostranského malířského cechu. V době prvního pražského pobytu (do 1694) zřejmě vytvořil pětidílný cyklus polopostav Smysly. Do tohoto období pravděpodobně spadaly také kompozice Apoštol Pavel a jeho žák Silas ve vězení a Abrahámova oběť. Svá raná díla však H. nedatoval, proto je dosud jejich přesná chronologie obtížná.
Po osmi letech strávených v Praze odešel do hornorakouského augustiniánského kláštera St. Florian u Lince. Pro tamní kostel namaloval velké plátno Sv. Augustin potírající bludařství (1694). Filiální kostel v Rohrbachu vyzdobil 1695 obrazem Umučení sv. Víta a třemi menšími obrazy na postranních oltářích. Oltářní obrazy dodal také do dalších hornorakouských kostelů; z téže doby jsou doloženy i H. první fresky.
1701 se vrátil do Prahy, kde byl přijat do staroměstského malířského cechu a získal četné zakázky na oltářní obrazy. Několik pláten dodal minoritům u sv. Jakuba na Starém Městě (Sv. Cecílie), do kostela P. Marie před Týnem (Císař Jindřich Ptáčník vítající sv. Václava na říšském sněmu; Příbuzenstvo Kristovo), zřejmě svou nejzdařilejší monumentální kompozici (Svatá rodina) vytvořil 1707 pro klášterní kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici na Malé Straně. Z mimopražských zakázek se dochoval oltářní obraz Sv. Lukáše pro bechyňské františkány. Do druhého pražského období spadaly též H. nástropní fresky ve Šternberském paláci v Praze na Hradčanech. V Zákupech a v Jihlavě v kostele sv. Jakuba spolupracoval na nástěnných malbách s Václavem Jindřichem Noskem. 1707 podal H. spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a sochařem Františkem Preissem návrh na založení umělecké akademie v Praze, který však neuspěl. Závěr života opět strávil v klášteře St. Florian, kam se přestěhoval 1709. H. obrazy jsou dnes uchovávány v předních sbírkách v Rakousku i v českých zemích (např. NG v Praze, kolovratská obrazárna v Rychnově nad Kněžnou ad.).
H. syn z druhého manželství s Barbarou Franziskou (sňatek v Praze 1692) Georg Joseph H. (* 12. 3. 1693 Praha, † 22. 3. 1768 St. Florian /Rakousko/) vstoupil do augustiniánského řádu a uplatnil se jako hudebník a básník.
L: Wurzbach 7, s. 258; Dlabač, s. 552–553; A. Podlaha, Materialie k slovníku českých umělců a uměleckých řemeslníků, in: PA 28, 1916, s. 35; 29, 1917, s. 57, 63, 71, 85, 98, 271, 273; 34, 1924–25, s. 272; Toman 1, s. 288; Thieme–Becker 15, s. 494–495 (s další literaturou); J. Neumann, Malířství XVII. století v Čechách, 1951, rejstřík; P. Preiss, Poznámky k dílu M. V. H., in: Umění 11, 1963, s. 193–196; NDB 7, s. 531–532; J. Neumann, Český barok, 1974, s. 88–90; DČVU 2/2, s. 570–574 (s další literaturou); NEČVU 1, s. 240; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 20. 1. 2017).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
