HALUZICKÝ Bohumil 8.3.1879-11.1.1957: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bohumil HALUZICKÝ | | jméno = Bohumil HALUZICKÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Haluzicky Bohumil portret.jpg |
| datum narození = 8.3.1879 | | datum narození = 8.3.1879 | ||
− | | místo narození = Bzová u Uherského Brodu | + | | místo narození = Bzová (u Uherského Brodu) |
| datum úmrtí = 11.1.1957 | | datum úmrtí = 11.1.1957 | ||
− | | místo úmrtí = Bratislava | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 139 |
+ | }} | ||
+ | '''HALUZICKÝ, Bohumil''', ''* 8. 3. 1879 Bzová (u Uherského Brodu), † 11. 1. 1957 Bratislava (Slovensko), literární historik, kritik, publicista'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny slovenského učitele Jozefa H., který se v sedmdesátých letech 19. století přestěhoval na Moravu, a Marie, roz. Bosákové. Gymnázium studoval v Uherském Hradišti a 1898 maturoval v Brně, slovanské a germánské filologii se věnoval na filozofické fakultě české univerzity v Praze a na univerzitách v Lipsku a v Heidelbergu. Během pražských studií se aktivně zapojil do poznávání Slovenska a rozvoje kulturní vzájemnosti Čechů a Slováků, stal se prvním předsedou Akademického odboru Českoslovanské jednoty a členem slovenského akademického spolku Detvan. Začal učit na středních školách v Praze (1906–08), pokračoval v Uherském Brodě (1908–10), Brně (1910–17), v Uherském Hradišti působil jako školní inspektor (1917–19). Své první větší studie uveřejněné ve výročních zprávách středních škol nazval ''Lidová poesie a novočeské básnictví lyrické'' (1908/09) a ''Jak působila lidová píseň na poesii Kamarýtovu, Vacka-Kamenického a Chmelenského'' (1912). Současně přispíval články o česko-slovenských vztazích do brněnských ''Lidových novin''. Aktivně vystupoval na luhačovických poradách, na nichž se věnoval otázkám česko-slovenské vzájemnosti. Po vzniku ČSR odešel na Slovensko, 1919 nastoupil jako ředitel nově založeného gymnázia v Ružomberku; spoluzakládal a redigoval tamní regionální týdeník ''Slovenské hlasy'', v němž otiskl několik svých článků o české hudbě. 1919–26 řídil státní dívčí gymnázium v Bratislavě, současně jako lektor od 1920 přednášel slovenský jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. 1926 odešel ze školství a začal pracovat jako redaktor v bratislavské redakci brněnských ''Lidových novin''. Po rozbití Československa 1939 byl nuceně penzionován, přestěhoval se do Uherského Brodu, kde redigoval kulturní rubriku týdeníku ''Luhačovický lázeňský zpravodaj''. Věnoval se kulturní a vlastivědné práci v rámci uherskobrodského muzea a jeho správního orgánu Musejní společnosti pro Moravské Slovácko; do společnosti byl přijat 1940 a 1941–47 jí předsedal. Během protektorátu i po druhé světové válce se muzeum úspěšně zapojilo do kulturně-společenského rozvoje uherskobrodské oblasti. 1946 se H. vrátil do Bratislavy a věnoval se slovenské literární historii, o niž se začal zajímat už jako středoškolský učitel v Brně. Jeho první studie se týkaly štúrovského období, z novější literatury se věnoval Martinu Kukučínovi, o němž 1928 vydal monografii. Většinu drobnějších příspěvků H. publikoval v ''Lidových novinách'', byly to především literární a divadelní kritiky, jubilejní a přehledné články o dobové slovenské kulturní situaci nebo nekrology. Příležitostně psal také pro ''Slovenský denník'', ''Prúdy'', ''Slovenské hlasy'' a další periodika. Trvale spolupracoval s kulturní rubrikou deníku ''Čas'', resp. ''Ľud'', v němž uveřejňoval články o žurnalistických poměrech na Slovensku v 19. století, o vztazích českých výtvarníků ke Slovensku (J. Mánes, J. Čermák, M. Aleš), o počátcích slovenského ochotnického divadla, vzpomínkové črty o svých spolupracovnících a vrstevnících (V. Kubáni, P. Blaho, J. Úprka, O. Nedbal ad.). Jubilejní články o F. Votrubovi, J. Vlčkovi, J. Rotnáglovi, K. V. Rypáčkovi a dalších shrnul do knihy ''Stopami rozpomienok'' (1956). Kniha ''Božena Němcová a Slovensko'' (1952) je výsledkem jeho celoživotního zájmu o tuto spisovatelku; H. podrobně rozebral a zdokumentoval její čtyři cesty na Slovensko (1851–55) a publikoval její listy slovenským literátům. Další H. práce věnované Luhačovicím a doktoru Veselému, uměleckému spolku Súchovská republika (založen 1882) anebo životopis vlasteneckého učitele Františka Dobiáše ze Starého Hrozenkova, zůstaly v rukopise. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' HS 1, s. 394; Slovník slovenskej literatúry 1, Bratislava 1979; J. Pavelčík, Kantor z Kopaníc, in: Malovaný kraj 30, 1994, č. 3, s. 24–25; B. H. (8. 3. 1879 – 11. 1. 1957), in: Studia Comeniana et historica. Almanach ke 100. výročí založení Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě 28, 1998, č. 59–60, s. 130–131; Lidová kultura, s. 63; Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava – Martin 2008, s. 133; BLS 3, s. 326–327; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 18. 4. 2017). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/132468 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Alena Táborecká | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 25: | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bzová]] |
[[Kategorie:1957]] | [[Kategorie:1957]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
− | |||
− |
Aktuální verze z 17. 8. 2021, 13:58
Bohumil HALUZICKÝ | |
Narození | 8.3.1879 |
---|---|
Místo narození | Bzová (u Uherského Brodu) |
Úmrtí | 11.1.1957 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
63- Spisovatel 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 139 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46799 |
HALUZICKÝ, Bohumil, * 8. 3. 1879 Bzová (u Uherského Brodu), † 11. 1. 1957 Bratislava (Slovensko), literární historik, kritik, publicista
Pocházel z rodiny slovenského učitele Jozefa H., který se v sedmdesátých letech 19. století přestěhoval na Moravu, a Marie, roz. Bosákové. Gymnázium studoval v Uherském Hradišti a 1898 maturoval v Brně, slovanské a germánské filologii se věnoval na filozofické fakultě české univerzity v Praze a na univerzitách v Lipsku a v Heidelbergu. Během pražských studií se aktivně zapojil do poznávání Slovenska a rozvoje kulturní vzájemnosti Čechů a Slováků, stal se prvním předsedou Akademického odboru Českoslovanské jednoty a členem slovenského akademického spolku Detvan. Začal učit na středních školách v Praze (1906–08), pokračoval v Uherském Brodě (1908–10), Brně (1910–17), v Uherském Hradišti působil jako školní inspektor (1917–19). Své první větší studie uveřejněné ve výročních zprávách středních škol nazval Lidová poesie a novočeské básnictví lyrické (1908/09) a Jak působila lidová píseň na poesii Kamarýtovu, Vacka-Kamenického a Chmelenského (1912). Současně přispíval články o česko-slovenských vztazích do brněnských Lidových novin. Aktivně vystupoval na luhačovických poradách, na nichž se věnoval otázkám česko-slovenské vzájemnosti. Po vzniku ČSR odešel na Slovensko, 1919 nastoupil jako ředitel nově založeného gymnázia v Ružomberku; spoluzakládal a redigoval tamní regionální týdeník Slovenské hlasy, v němž otiskl několik svých článků o české hudbě. 1919–26 řídil státní dívčí gymnázium v Bratislavě, současně jako lektor od 1920 přednášel slovenský jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. 1926 odešel ze školství a začal pracovat jako redaktor v bratislavské redakci brněnských Lidových novin. Po rozbití Československa 1939 byl nuceně penzionován, přestěhoval se do Uherského Brodu, kde redigoval kulturní rubriku týdeníku Luhačovický lázeňský zpravodaj. Věnoval se kulturní a vlastivědné práci v rámci uherskobrodského muzea a jeho správního orgánu Musejní společnosti pro Moravské Slovácko; do společnosti byl přijat 1940 a 1941–47 jí předsedal. Během protektorátu i po druhé světové válce se muzeum úspěšně zapojilo do kulturně-společenského rozvoje uherskobrodské oblasti. 1946 se H. vrátil do Bratislavy a věnoval se slovenské literární historii, o niž se začal zajímat už jako středoškolský učitel v Brně. Jeho první studie se týkaly štúrovského období, z novější literatury se věnoval Martinu Kukučínovi, o němž 1928 vydal monografii. Většinu drobnějších příspěvků H. publikoval v Lidových novinách, byly to především literární a divadelní kritiky, jubilejní a přehledné články o dobové slovenské kulturní situaci nebo nekrology. Příležitostně psal také pro Slovenský denník, Prúdy, Slovenské hlasy a další periodika. Trvale spolupracoval s kulturní rubrikou deníku Čas, resp. Ľud, v němž uveřejňoval články o žurnalistických poměrech na Slovensku v 19. století, o vztazích českých výtvarníků ke Slovensku (J. Mánes, J. Čermák, M. Aleš), o počátcích slovenského ochotnického divadla, vzpomínkové črty o svých spolupracovnících a vrstevnících (V. Kubáni, P. Blaho, J. Úprka, O. Nedbal ad.). Jubilejní články o F. Votrubovi, J. Vlčkovi, J. Rotnáglovi, K. V. Rypáčkovi a dalších shrnul do knihy Stopami rozpomienok (1956). Kniha Božena Němcová a Slovensko (1952) je výsledkem jeho celoživotního zájmu o tuto spisovatelku; H. podrobně rozebral a zdokumentoval její čtyři cesty na Slovensko (1851–55) a publikoval její listy slovenským literátům. Další H. práce věnované Luhačovicím a doktoru Veselému, uměleckému spolku Súchovská republika (založen 1882) anebo životopis vlasteneckého učitele Františka Dobiáše ze Starého Hrozenkova, zůstaly v rukopise.
L: HS 1, s. 394; Slovník slovenskej literatúry 1, Bratislava 1979; J. Pavelčík, Kantor z Kopaníc, in: Malovaný kraj 30, 1994, č. 3, s. 24–25; B. H. (8. 3. 1879 – 11. 1. 1957), in: Studia Comeniana et historica. Almanach ke 100. výročí založení Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě 28, 1998, č. 59–60, s. 130–131; Lidová kultura, s. 63; Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava – Martin 2008, s. 133; BLS 3, s. 326–327; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 18. 4. 2017).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alena Táborecká