HAMBURGER Eduard 24.2.1834-12.2.1901: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| povolání = 31- Potravinář
 
| povolání = 31- Potravinář
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Eduard HAMBURGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 140-141
 +
}}
 +
'''HAMBURGER, Eduard''', ''* 24. 2. 1834 Prostějov,  † 12. 2. 1901 Olomouc, podnikatel v pivovarnictví a sladovnictví''
 +
 
 +
Pocházel z rozvětvené rodiny židovských podnikatelů Hamburger-Singer, jejíž členové se ve druhé polovině 19. století etablovali jako provozovatelé pivovarů, lihovarů a sladoven v Prostějově a Olomouci. Byl prvorozeným synem Ignáce H. (1806–1890) a  Amálie, roz. Grünbaumové (1811–1890), z  Lipníku. Bratr Nathan (1840–1918) provozoval pivovar a lihovar v Jeseníku a pivovar v Bruntálu. Sestra Tereza (1835–1914) se provdala za G. Milchspeisera, jenž se svým švagrem E. Katscherem zajišťoval provoz sladovny v Ivanovicích na Hané.
 +
 
 +
Po střední škole nastoupil H. do rodinného podniku. Od 1858 působil v Olomouci, kde 1888 získal měšťanské právo. Stal se správcem a později dlouholetým nájemcem měšťanského pivovaru. Pod značkou Eduard Hamburger fungovaly do 1895 oba olomoucké pivovary. Se synem Viktorem (1859 až 1938) založil 1884 ve čtvrti Nová Ulice (Olomouc) jednu z  nejmodernějších velkokapacitních sladoven v  Rakousko-Uhersku, kterou provozovala firma Eduard Hamburger & syn. Od 1884 byl členem obecního výboru města, řídících orgánů místní OŽK a různých komisí, které spadaly do její kompetence (např. cenzor u filiálky Rakousko-uherské banky a člen zásobovací komise). 1885 stál u zrodu Spolku německých živnostníků a obchodníků (Gewerbeverein). Dlouhá léta zasedal v okresní školní radě a ředitelství spořitelny. Působil v olomouckém židovském náboženském spolku (od 1891 židovské náboženské obce), od 1880 až do smrti ve funkci předsedy, kterou převzal po otci. H. vedl výbor pro výstavbu olomoucké synagogy, postavené 1897 dle návrhu vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Ten ve stylu německé renesance projektoval také vilu, která je spolu s hrobkou na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně poslední památkou na H.
 +
 
 +
Jako přední rakouský sladovník H. zasedal v Průmyslové radě ministerstva obchodu a ve správní radě Spolku rakouských sladovníků ve Vídni, jehož byl 1893–1900 prezidentem. Na mezinárodních výstavách (např. v Paříži 1878, v Terstu 1882 či ve Vídni 1890) působil ve funkci porotce. V padesátých letech 19.  století se oženil s Adélou, roz. Ehrensteinovou (1836–1917),  s níž měl syna Viktora (1859–1938) a dceru Hedviku (1871 až 1934), malířku provdanou za spolumajitele hejčínského cukrovaru Franze von Maye.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 519; GIÖ 5, s. 246; Myška 1, s. 153; Heller 4 (1890), s. 49; H. Heller, Unsere Handels- und Gewerbekammern. Biographisch-statistisches Lexikon, 1. Mähren und Schlesien, 1894, s. 47; H. Gold, Die Juden und Judengemeinde Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929, s. 453–454; J. Klenovský – M. Papoušek, Židovská obec v Olomouci. Historie, osobnosti, památky, 1997–1998, s. 8–10; J. Bartoš a kol., Olomouc. Malé dějiny města, 2002, s. 192–194, 200, 352; M. Viktořík, Osudy olomouckých sladoven a sladovnických firem v kontextu vývoje sladovnického průmyslu, 2007, s. 153–173; Slavné vily Olomouckého kraje, P. Zatloukal (ed.), 2007, s. 26–28; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kafková, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914, 2/1. Muži z radnice, 2008, s. 286; Dějiny Olomouce 2, 2009, s. 56, 64, 123; Gaugusch 1, s. 1068–1082 (s prameny a literaturou); Literární procházky německou Olomoucí, L. Motyčka – V. Opletalová (eds.), 2012, s. 50–51; K. Hamburger, Legende zum Stammbaum der Familie Hamburger-Singer und Schreiber, b. d., nestr.; nekrolog, in: Mährisches Tagblatt 12. 2. 1901, s. 3–4.
 +
 
 +
Michael Viktořík
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
      
 
      
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 17:21

Eduard HAMBURGER
Narození 24.2.1834
Místo narození Prostějov
Úmrtí 12.2.1901
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 140-141

HAMBURGER, Eduard, * 24. 2. 1834 Prostějov, † 12. 2. 1901 Olomouc, podnikatel v pivovarnictví a sladovnictví

Pocházel z rozvětvené rodiny židovských podnikatelů Hamburger-Singer, jejíž členové se ve druhé polovině 19. století etablovali jako provozovatelé pivovarů, lihovarů a sladoven v Prostějově a Olomouci. Byl prvorozeným synem Ignáce H. (1806–1890) a  Amálie, roz. Grünbaumové (1811–1890), z  Lipníku. Bratr Nathan (1840–1918) provozoval pivovar a lihovar v Jeseníku a pivovar v Bruntálu. Sestra Tereza (1835–1914) se provdala za G. Milchspeisera, jenž se svým švagrem E. Katscherem zajišťoval provoz sladovny v Ivanovicích na Hané.

Po střední škole nastoupil H. do rodinného podniku. Od 1858 působil v Olomouci, kde 1888 získal měšťanské právo. Stal se správcem a později dlouholetým nájemcem měšťanského pivovaru. Pod značkou Eduard Hamburger fungovaly do 1895 oba olomoucké pivovary. Se synem Viktorem (1859 až 1938) založil 1884 ve čtvrti Nová Ulice (Olomouc) jednu z  nejmodernějších velkokapacitních sladoven v  Rakousko-Uhersku, kterou provozovala firma Eduard Hamburger & syn. Od 1884 byl členem obecního výboru města, řídících orgánů místní OŽK a různých komisí, které spadaly do její kompetence (např. cenzor u filiálky Rakousko-uherské banky a člen zásobovací komise). 1885 stál u zrodu Spolku německých živnostníků a obchodníků (Gewerbeverein). Dlouhá léta zasedal v okresní školní radě a ředitelství spořitelny. Působil v olomouckém židovském náboženském spolku (od 1891 židovské náboženské obce), od 1880 až do smrti ve funkci předsedy, kterou převzal po otci. H. vedl výbor pro výstavbu olomoucké synagogy, postavené 1897 dle návrhu vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Ten ve stylu německé renesance projektoval také vilu, která je spolu s hrobkou na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně poslední památkou na H.

Jako přední rakouský sladovník H. zasedal v Průmyslové radě ministerstva obchodu a ve správní radě Spolku rakouských sladovníků ve Vídni, jehož byl 1893–1900 prezidentem. Na mezinárodních výstavách (např. v Paříži 1878, v Terstu 1882 či ve Vídni 1890) působil ve funkci porotce. V padesátých letech 19.  století se oženil s Adélou, roz. Ehrensteinovou (1836–1917), s níž měl syna Viktora (1859–1938) a dceru Hedviku (1871 až 1934), malířku provdanou za spolumajitele hejčínského cukrovaru Franze von Maye.

L: BL 1, s. 519; GIÖ 5, s. 246; Myška 1, s. 153; Heller 4 (1890), s. 49; H. Heller, Unsere Handels- und Gewerbekammern. Biographisch-statistisches Lexikon, 1. Mähren und Schlesien, 1894, s. 47; H. Gold, Die Juden und Judengemeinde Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929, s. 453–454; J. Klenovský – M. Papoušek, Židovská obec v Olomouci. Historie, osobnosti, památky, 1997–1998, s. 8–10; J. Bartoš a kol., Olomouc. Malé dějiny města, 2002, s. 192–194, 200, 352; M. Viktořík, Osudy olomouckých sladoven a sladovnických firem v kontextu vývoje sladovnického průmyslu, 2007, s. 153–173; Slavné vily Olomouckého kraje, P. Zatloukal (ed.), 2007, s. 26–28; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kafková, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914, 2/1. Muži z radnice, 2008, s. 286; Dějiny Olomouce 2, 2009, s. 56, 64, 123; Gaugusch 1, s. 1068–1082 (s prameny a literaturou); Literární procházky německou Olomoucí, L. Motyčka – V. Opletalová (eds.), 2012, s. 50–51; K. Hamburger, Legende zum Stammbaum der Familie Hamburger-Singer und Schreiber, b. d., nestr.; nekrolog, in: Mährisches Tagblatt 12. 2. 1901, s. 3–4.

Michael Viktořík