HAMEL Georg Karl Wilhelm 12.9.1877-4.10.1954: Porovnání verzí

Z Personal
(HAMEL_Georg_12.9.1877-4.10.1954)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Georg HAMEL
+
| jméno = Georg Karl Wilhelm HAMEL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.9.1877
 
| datum narození = 12.9.1877
| místo narození = Düren
+
| místo narození = Düren (u Cách, Německo)
 
| datum úmrtí = 4.10.1954
 
| datum úmrtí = 4.10.1954
| místo úmrtí = Landshut
+
| místo úmrtí = Landshut (Německo)
 
| povolání = 1- Matematik
 
| povolání = 1- Matematik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Georg HAMEL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 141-142
 +
}}
 +
'''HAMEL, Georg Karl Wilhelm''', ''* 12. 9. 1877 Düren (u Cách, Německo), † 4. 10. 1954 Landshut (Německo), matematik, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z evangelické rodiny důchodního. Studoval na třech vysokých školách v Německu. V disertaci (''Ueber die Geometrieen, in denen die Graden die Kürzesten sind'') na univerzitě v Göttingenu 1901 přesně formuloval a vyřešil 4. Hilbertův problém týkající se axiomatických základů geometrie (jeden z dvaceti tří základních nevyřešených matematických problémů, které shromáždil významný matematik David Hilbert) a získal titul PhDr. 1903 se habilitoval na technice v Karlsruhe. 1905–12 působil jako řádný profesor mechaniky na německé technice v Brně. Odtud odešel a přednášel nejprve v Cáchách a od 1919 na berlínské technice, kde pracoval 1928/29 také jako rektor. Kromě toho od 1935 předsedal Německé matematické společnosti a v této funkci projevoval loajální vztah ke třetí říši a její ideologii. 1949 odešel do důchodu.
 +
 
 +
Byl oceňován zejména pro schopnosti spojovat teoretické poznatky s jejich technickým využitím. S jeho jménem je spojen pojem Hamelova báze, používaný ve funkcionální analýze. Provedl teoretický rozbor práce šifrovacího stroje, který sestrojil Alexander Kyha. Zabýval se také axiomatickou výstavbou matematiky a mechaniky. Zkušeností z přednášení mechaniky v Brně využil při sepsání rozsáhlé monografie ''Elementare Mechanik'', která shrnula řadu konkrétních a originálních aplikací.
 +
 
 +
'''D:''' https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Hamel+Georg+Karl&method=simpleSearch (s neúplným soupisem díla, stav k 26. 7. 2017); výběr: Elementare Mechanik. Ein Lehrbuch, Leipzig 1912; Theoretische Mechanik. Eine einheitliche Einführung in die gesamte Mechanik, Berlin 1949.
 +
 
 +
'''L:''' NDB 7, s. 583 (se soupisem díla a literatury); P. Šišma, G. H. und Richard von Mises in Brno, in: Historia Mathematica 29, 2002, s. 176–192 (se soupisem díla, lieratury a pramenů); http://www.math.berlin/mathematiker/georg-karl-wilhelm-hamel.html; http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hamel.html (stav k 26. 7. 2017).
 +
 
 +
Jan Novotný
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]

Verze z 30. 3. 2020, 16:31

Georg Karl Wilhelm HAMEL
Narození 12.9.1877
Místo narození Düren (u Cách, Německo)
Úmrtí 4.10.1954
Místo úmrtí Landshut (Německo)
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 141-142
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70471

HAMEL, Georg Karl Wilhelm, * 12. 9. 1877 Düren (u Cách, Německo), † 4. 10. 1954 Landshut (Německo), matematik, pedagog

Pocházel z evangelické rodiny důchodního. Studoval na třech vysokých školách v Německu. V disertaci (Ueber die Geometrieen, in denen die Graden die Kürzesten sind) na univerzitě v Göttingenu 1901 přesně formuloval a vyřešil 4. Hilbertův problém týkající se axiomatických základů geometrie (jeden z dvaceti tří základních nevyřešených matematických problémů, které shromáždil významný matematik David Hilbert) a získal titul PhDr. 1903 se habilitoval na technice v Karlsruhe. 1905–12 působil jako řádný profesor mechaniky na německé technice v Brně. Odtud odešel a přednášel nejprve v Cáchách a od 1919 na berlínské technice, kde pracoval 1928/29 také jako rektor. Kromě toho od 1935 předsedal Německé matematické společnosti a v této funkci projevoval loajální vztah ke třetí říši a její ideologii. 1949 odešel do důchodu.

Byl oceňován zejména pro schopnosti spojovat teoretické poznatky s jejich technickým využitím. S jeho jménem je spojen pojem Hamelova báze, používaný ve funkcionální analýze. Provedl teoretický rozbor práce šifrovacího stroje, který sestrojil Alexander Kyha. Zabýval se také axiomatickou výstavbou matematiky a mechaniky. Zkušeností z přednášení mechaniky v Brně využil při sepsání rozsáhlé monografie Elementare Mechanik, která shrnula řadu konkrétních a originálních aplikací.

D: https://portal.dnb.de/opac.htm?query=Hamel+Georg+Karl&method=simpleSearch (s neúplným soupisem díla, stav k 26. 7. 2017); výběr: Elementare Mechanik. Ein Lehrbuch, Leipzig 1912; Theoretische Mechanik. Eine einheitliche Einführung in die gesamte Mechanik, Berlin 1949.

L: NDB 7, s. 583 (se soupisem díla a literatury); P. Šišma, G. H. und Richard von Mises in Brno, in: Historia Mathematica 29, 2002, s. 176–192 (se soupisem díla, lieratury a pramenů); http://www.math.berlin/mathematiker/georg-karl-wilhelm-hamel.html; http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hamel.html (stav k 26. 7. 2017).

Jan Novotný