HAMERNÍK Emilian 9.3.1922-27.10.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.3.1922
 
| datum narození = 9.3.1922
| místo narození = Chlum u Třeboně, o. Jindřichův Hradec
+
| místo narození = Chlum u Třeboně
 
| datum úmrtí = 27.10.1997
 
| datum úmrtí = 27.10.1997
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emilian HAMERNÍK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 142
 +
}}
 +
'''HAMERNÍK, Emilian''', ''* 9. 3. 1922 Chlum u Třeboně,  † 27. 10. 1997, politik, odborový funkcionář''
 +
 
 +
Po příchodu do Prahy byl zaměstnán 1941–49 jako technický úředník v jinonické továrně Walter Motors (po znárodnění Motorlet, n. p., závod Jana Švermy). Vstoupil do KSČ a začal působit ve strukturách ROH. 1949–50 byl vedoucím národohospodářského oddělení Ústřední rady odborů, 1951–52 redaktorem odborového nakladatelství Práce, 1952–66 zástupcem vedoucího a vedoucí oddělení Ústřední rady odborů. 1959–63 studoval na Vysoké škole stranické ÚV KSČ (RSDr.). Absolutorium stranického učiliště mu otevřelo cestu k vyšším funkcím. 1963–68 byl členem předsednictva a sekretariátu, 1966–68 tajemníkem Ústřední rady odborů. Během pražského jara musel již v březnu 1968 z odborového aparátu odejít a 1968–69 pracoval v Ústřední komisi lidové kontroly. Vzhledem k tomu, že nepodporoval reformní vývoj, mohl se po nástupu tzv. normalizace opět veřejně angažovat. 1969–86 vykonával funkci ministra práce a sociálních věcí České socialistické republiky. Od 1971 byl opakovaně volen poslancem ČNR za volební obvod Písek. Po pádu komunistického režimu byl v únoru 1990 v rámci procesu tzv. kooptací z výkonu poslaneckého mandátu odvolán. Nositel Řádu 25. února (1949) a Vítězného února (1982). Pohřben je na hřbitově u Krematoria Strašnice.
 +
 
 +
'''D:''' Význam technického normování výkonu, 1951; Zaváděním nových pracovních method k zpřesňování technickohospodářských norem, 1952; Slabikář technického normování výkonu, 1952; Jak připravovat kolektivní smlouvy na rok 1954, 1953; Na pomoc úsekovým důvěrníkům, 1959 (s K. Kubínem); Sociální politika KSČ a státní správa, 1976; Postavení ženy v rodině za socialismu, in: Sociologický časopis 12, 1976, č. 1, s. 5–15.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 232; MČE 2, s. 708; Knapík, s. 93; https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 4. 2017); Rudé právo 23. 3. 1968, s. 3.
 +
 
 +
Zdeněk Doskočil
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
  
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Chlum_u_Třeboně]]
+
[[Kategorie:Chlum u Třeboně]]
 
[[Kategorie:1997]]
 
[[Kategorie:1997]]

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 17:38

Emilian HAMERNÍK
Narození 9.3.1922
Místo narození Chlum u Třeboně
Úmrtí 27.10.1997
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 142

HAMERNÍK, Emilian, * 9. 3. 1922 Chlum u Třeboně, † 27. 10. 1997, politik, odborový funkcionář

Po příchodu do Prahy byl zaměstnán 1941–49 jako technický úředník v jinonické továrně Walter Motors (po znárodnění Motorlet, n. p., závod Jana Švermy). Vstoupil do KSČ a začal působit ve strukturách ROH. 1949–50 byl vedoucím národohospodářského oddělení Ústřední rady odborů, 1951–52 redaktorem odborového nakladatelství Práce, 1952–66 zástupcem vedoucího a vedoucí oddělení Ústřední rady odborů. 1959–63 studoval na Vysoké škole stranické ÚV KSČ (RSDr.). Absolutorium stranického učiliště mu otevřelo cestu k vyšším funkcím. 1963–68 byl členem předsednictva a sekretariátu, 1966–68 tajemníkem Ústřední rady odborů. Během pražského jara musel již v březnu 1968 z odborového aparátu odejít a 1968–69 pracoval v Ústřední komisi lidové kontroly. Vzhledem k tomu, že nepodporoval reformní vývoj, mohl se po nástupu tzv. normalizace opět veřejně angažovat. 1969–86 vykonával funkci ministra práce a sociálních věcí České socialistické republiky. Od 1971 byl opakovaně volen poslancem ČNR za volební obvod Písek. Po pádu komunistického režimu byl v únoru 1990 v rámci procesu tzv. kooptací z výkonu poslaneckého mandátu odvolán. Nositel Řádu 25. února (1949) a Vítězného února (1982). Pohřben je na hřbitově u Krematoria Strašnice.

D: Význam technického normování výkonu, 1951; Zaváděním nových pracovních method k zpřesňování technickohospodářských norem, 1952; Slabikář technického normování výkonu, 1952; Jak připravovat kolektivní smlouvy na rok 1954, 1953; Na pomoc úsekovým důvěrníkům, 1959 (s K. Kubínem); Sociální politika KSČ a státní správa, 1976; Postavení ženy v rodině za socialismu, in: Sociologický časopis 12, 1976, č. 1, s. 5–15.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 232; MČE 2, s. 708; Knapík, s. 93; https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 4. 2017); Rudé právo 23. 3. 1968, s. 3.

Zdeněk Doskočil